Sejde z očí, sejde z mysli? Balotelli září v Turecku a doufá v návrat do národního týmu

Slyšeli jste někdy spojení Mario Balotelli a enfant terrible? Určitě ano... Italský střelec má sice fotbalový dar od Boha, zároveň má ale tak komplikovanou povahu, že by si s ním možná nevěděli rady ani Jose Mourinho s Viktorem Tichonovem dohromady. Poslední sezony lehce sešel z očí, fotbal ale pořád hraje. A pořád výborně.

Inter Milán, Manchester City, AC Milán a Liverpool. Takhle vypadalo prvních osm let Balotelliho v profi fotbalu. Jeden velkoklub vedle druhého. Každý s obrovskými ambicemi, za každý italský tank střílel góly. Tedy vyjma Liverpoolu, tam je třeba mluvit v jednotném čísle, protože za ten dal v ročníku 2014/15 gól pouze jeden.

I tak je už podle seznamu týmů jasné, že až jednou Balotelli zuje kopačky, za svou kariéru se nebude muset stydět. Jen v těch posledních letech adresář prestižních adres trochu vadne, pryč jsou časy, kdy působil mezi těmi nejlepšími.

Po konci v AC v roce 2016 putoval na čtyři roky do Francie, za Nice vstřelil 33 gólů a dalších osm přidal v barvách Olympique Marseille. V sezoně 2019/20 to pak byl návrat do Serie A v barvách Brescie, ale tam už byl útočník úspěšný v 19 zápasech jenom pětkrát. Po sestupu do Serie B o něj navíc mužstvo ztratilo zájem.

Ani pro Balotelliho asi druhá nejvyšší soutěž v zemi nebyla lákavá, přesto v ní nakonec skončil. Tak trochu z nouze podepsal s Monzou, kde se potkal například s bývalým spoluhráčem z AC a velkým kamarádem Kevinem-Princem Boatengem. Start mu vyšel, první utkání odehrál 30. prosince proti lídrovi tabulky ze Salernitany a při prvním kontaktu s balonem skóroval.

I tak to ale nebylo ono. Navíc tato úroveň hráče podobných kvalit asi těžko motivuje. Možná i proto se rozhodl pro lehce netradiční krok, v červenci loňského roku podepsal smlouvu s týmem Adana Demirspor - nováčkem turecké Superligy.

Však se přiznejte, kdo z vás kdy slyšel o městě jménem Adana? Žijí v něm sice zhruba dva miliony lidí, ale světoznámou metropolí není. Balotelli to i tak riskl a vydal se na jih Anatolského poloostrova znovu nakopnout kariéru.

A dá se říci, že se to celkem povedlo. V neděli 22. května Superliga uzavřela ročník a jednou z highlights 38. kola byla bezesporu výhra Demirsporu nad Goztepe 7:0. Jedenatřicetiletý střelec ji podpořil pěti góly, včetně tohoto neskutečného zásahu:



Díky kanonádě v posledním kole se dostal na druhé místo střelecké tabulky, ve 31 zápasech vstřelil celkem 18 gólů, sedm utkání v průběhu ročníku vynechal. Solidní výkon. Sice vyfasoval také deset žlutých karet a jednu červenou, ale jinak to vypadá, že známý excentrik a bouřlivák začíná dospívat.

O tom svědčí i nedávný rozhovor pro server The Athletic, který vedl Nedum Onuoha, bývalý Balotelliho spoluhráč z Manchesteru. Onuoha, rodák z nigerijského Warri, se rozpomněl jak během společného působení v City před více než deseti lety jeho italský parťák během mediální skrumáže s novináři prohlásil, že je stejně dobrý jako Messi a Ronaldo. A myslel to naprosto vážně.

"Dosahuji stejných kvalit jako oni, rozhodně ano. Ale abych se dostal tam, co jsou oni, na to jsem udělal několik špatných kroků. Teď už vím, že nejsem tak dobrý, jako oni dva. To není nikdo," řekl ve zmiňovaném rozhovoru pro The Athletic.

Co to bylo cítit v Balotelliho hlase? Pokora? Skutečně? Onuoha to tak cítí, dokonce se mu zdá, že mluví s úplně jiným člověkem, než kterého znával. Balotelliho údajně změnila jediná situace - moment, kdy se stal otcem.

Časem se pozitivita začala objevovat i na hřišti, Balotelli byl dokonce poprvé od roku 2018 povolán do tréninkového kempu reprezentace. Pozvánky se dočkal v lednu po více než třech letech, a to od trenéra Roberta Manciniho. Do utkání sice nakonec nenaskočil, ale protože Itálie na jaře šokujícím způsobem vypadla v kvalifikaci na MS v bitvě proti Severní Makedonii, možná může být rád...

Bojů na mistrovství světa se tedy s týmem squadra azzura nezúčastní, přesto má jasnou vizi, o které se nebojí mluvit. "Poslední dva roky v Monze a Brescii pro mě nebyly zrovna snadné, ale vím, co chci. Vrátit se do národního týmu, tak mi to připadá normální," zamyslel se.

Motivaci tedy před sebou má, výkonnostně už také předvedl, že na nejvyšší úroveň stále stačí. Budeme Balotelliho znovu vídat v národním týmu? A co takhle návrat do některého z velkoklubů?