Očkování i globální oteplování. Veřejnost ovlivňují minoritní názory v médiích, vysvětluje vědec Bauer
Proti koronaviru se v České republice nechalo očkovat méně lidí než v řadě jiných zemí, míra proočkovanosti se zastavila na necelých 65 procentech. Část odpůrců argumentovala i tím, že v postoji k očkování nejsou jednotní ani lékaři. Nová studie český výzkumníků otištěná v prestižním časopise Nature ale dokládá, že tomu tak nebylo. „Více lidí by se nechalo naočkovat, pokud by znali skutečné názory lékařů,“ tvrdí Michal Bauer z akademického pracoviště CERGE-EI.
Čtěte také
Z dotazníkového šetření uskutečněného ve spolupráci s Českou lékařskou komorou, kterého se zúčastnilo téměř 10 tisíc lékařů, vyplynulo, že vakcíně věří 90 procent z nich. Autoři studie zároveň nechali dvě tisícovky respondentů odhadovat, kolik procent doktorů věří vakcínám a kolik se chce nechat naočkovat.
„Lidé měli velmi špatnou představu o tom, co si lékaři myslí. Podhodnocovali jejich podporu očkování, v průměru si mysleli, že okolo 60 procent doktorů se plánuje očkovat a věří vakcínám. Veřejnost si myslela, že existuje názorová rozpolcenost mezi lékaři, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo,“ konstatuje.
A důvod? Podle Bauera je za tím způsob, jakým média informují o kontroverzních tématech ve společnosti.
„Často ty nejkontrastnější názorové proudy dostávají podobný prostor v médiích. Kdy jedna skupina odborníků zdůrazňovala vysokou efektivitu očkování, ale zároveň jsme mohli slyšet řadu skeptických hlasů, které zdůrazňovali rychlost testování vakcíny nebo nežádoucí vedlejší účinky.“
V médiích by se prý proto měly různorodé názory zasazovat do širšího kontextu a uvádět informaci, do jaké míry jsou rozšířené, aby ji konzumenti zpráv mohli vzít v potaz.
Jak totiž ukázala třetí část studie, pokud lidé dostali informaci, že očkování podporuje 90 procent lékařů, relativně více se jich samo nechalo naočkovat – jejich proočkovanost byla zhruba o 4 procentní body vyšší.
Mají argumenty smysl?
Podle Bauera by se mělo zvýšit úsilí sbírat data o rozšířenosti názorů v případě fundamentálních společenských otázek a tuto informaci následně uvádět i v médiích, přinejmenším v těch veřejnoprávních.
„Může se to vyplatit, protože tato váhavost lidí potom vede k nižší podpoře a nižší schopnosti společnosti čelit výzvám,“ zdůrazňuje také vědec Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Čtěte také
Nejde totiž jen o problematiku očkování proti koronaviru, ale i o další otázky, které polarizují společnost. „Že si společnost myslí, že existuje větší názorová polarizace, než je ve skutečnost, je typ problému, o kterém se mluví třeba v souvislosti s klimatickou změnou,“ uvádí ekonom.
Přestože v otázkách klimatu je názor odborníků jednoznačný, v debatách stále vystupuje celá řada politiku, kteří ho zpochybňují.
„Tento typ politiků v těch debatách, možná aby byly zajímavější a přitažlivější, dostává velmi silný prostor. Lidé si pak mohou myslet, že jak názor odborníků, tak názor politiků je poměrně běžný,“ dodává.
„Často dochází k určité skepsi, že racionální argumenty vlastně nemají žádný smysl. My ukazujeme, že je poměrně velká skupina, u které smysl mají,“ uzavírá Bauer s tím, že například v případě očkování existuje celá řada možností, jak proočkovanost zvýšit.
Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus Jana Bumby.
Související
-
Proti obrovitánským entitám, jako je společnost, jsem bezmocný, tvrdí satirik a sociolog Biler
„Satira a sarkasmus je mé výchozí nastavení. Samozřejmě, že bych mohl mluvit i jiným způsobem – a často to dělám –, ale tohle je mi bližší,“ říká satirik Stanislav Biler.
-
Sociolog: Střední třída může subjektivně cítit, že chudne. Ubydou jí peníze, s nimiž může nakládat
Zdraží plyn, elektřina, pohonné hmoty a před Velikonocemi prý i mouka do svátečního pečiva. Vláda ale jen málo uklidňuje veřejnost, vadí novinářce Tereze Zavadilové.
-
Česká společnost je rozbitá. Polarizují ji malé, ale hlasité skupiny, vysvětluje sociolog Buchtík
Je česká společnost skutečně tak rozdělená a polarizovaná, jak často kolem sebe slyšíme? Debatují historik Jakub Rákosník a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.