Řada evropských norem projednávaných během českého předsednictví v následujícím půlroce se dotkne i budoucnosti českého automobilového průmyslu. Výrobci bedlivě sledují především klimatickou legislativu spojenou s balíkem Fit for 55 nebo přípravu nové emisní normy Euro 7.
Článek původně vyšel v magazínu Český autoprůmysl.
České předsednictví v Radě EU začíná 1. července 2022 a už nyní je jasné, že bude extrémně obtížné. Nese s sebou totiž několik velkých výzev najednou. Za první výzvou pro organizátory předsednictví stojí finance. Původní rozpočet připravený minulou vládou byl eufemisticky řečeno velmi úsporný. Současná vláda má k předsednictví zodpovědnější přístup, ale dodatečné prostředky není kde brát a některé organizační přípravy zkrátka nejde dohnat na poslední chvíli.
Druhá výzva souvisí s českými prioritami. Kvůli válce na Ukrajině je Praha musela výrazně přenastavit, další významné změny v reakci na nové události navíc nejsou vyloučené. Priority se mohou změnit i pár dní před začátkem předsednictví nebo v jeho průběhu, a to na základě nevyzpytatelného světového dění.
Předsednická země musí být nestranná
Rada Evropské unie, které se občas neoficiálně říká také Rada ministrů či jednoduše Rada, patří vedle Evropské komise a Evropského parlamentu mezi hlavní unijní zákonodárce. Hybatelé evropské integrace nebyli moc prozíraví, pokud jde o názvy institucí, Rada EU se tak bohužel často zaměňuje s Evropskou radou, kde se několikrát za rok potkávají prezidenti a premiéři.
Zákonodárný systém EU je poměrně unikátní. Rada v něm sehrává roli jakéhosi ministerstva, ale do jisté míry též jedné ze dvou parlamentních komor. Zasedají zde ministři a na nižších úrovních také diplomaté a úředníci ze členských zemí, kteří do legislativy promítají pohled národních vlád.
Zasedání na všech úrovních Rady řídí vždy jedna z členských zemí, které se střídají v šestiměsíčních intervalech. Po současné Francii přijde na řadu Česko a od ledna 2023 pak Švédsko, což dohromady tvoří předsednické „trio“ se společnými širšími prioritami. V minulosti byla pozice předsednictví silnější, od poslední reformy v roce 2009 už ale neřídí společnou zahraniční politiku, kterou mají teď v portfoliu stálý ministr zahraničí EU a diplomatická služba.
Předsednická země má zajistit, že se jednání o směrnicích nebo nařízeních budou posouvat dopředu a dosáhne se kompromisu mezi zeměmi. Kvůli tomu se ale musí na půl roku vzdát prosazování svých národních zájmů a místo toho fungovat jako spravedlivý a nestranný prostředník. Následně Radu reprezentuje v jednáních s europoslanci a s Komisí, kde už se rozhoduje o konečné podobě návrhů.
České předsednictví odstartuje 1. července a skončí 31. prosince 2022. Půjde už o druhý český „pokus“ od vstupu do Unie v roce 2004, ten první v roce 2009 poznamenal pád vlády Mirka Topolánka nebo plynová krize.
Problémy s penězi i s lidmi
Zorganizovat předsednictví stojí stovky milionů korun. Je totiž potřeba nejen zaplatit dodatečné odborníky a diplomaty, ale také zafinancovat komunikační kampaň a uspořádat řadu jednání a akcí v domovské zemi. Konkrétně Česko jich zorganizuje asi 320.
Česká státní správa se už několik let snaží vyrovnat s úzkými rozpočtovými mantinely, pro které se rozhodla předchozí vláda. I když se celkový rozpočet na poslední chvíli vyšplhal z 1,2 na 2,2 miliardy korun, na něco zkrátka nezbydou peníze.
„Oproti původním úsporným plánům, kdy to vypadalo, že na Stálém zastoupení v Bruselu bude během předsednictví jen 156 diplomatů, se situace rozhodně zlepšila. Podařilo se jednak navýšit rozpočet a vyslat díky tomu více diplomatů do Bruselu i zaměstnat je na ministerstvech, jednak zapojit více odborníků z různých institucí EU pomocí tzv. secondmentů,“ vysvětlila analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas.
Celkem Česko vyšle do Bruselu více než 200 dodatečných zaměstnanců, což je číslo, které český velvyslanec při EU na začátku příprav zmiňoval jako hraniční. Varoval, že s menším počtem lidí se předsednictví zvládnout nedá. Podle Kazlauskas je to stále spíše slabší průměr v porovnání s ostatními zeměmi, které na předsednictví mají často o desítky lidí více. Česko také v poměrně velké míře spoléhá na neplacené stážisty.
Situace není podle analytičky dobrá, zvlášť když se vezme v úvahu, jak náročné a zatěžující úkoly na české diplomaty a diplomatky čekají a že se rozhodně nebude jednat o běžné předsednictví se standardní agendou. Už nyní musí velvyslanci členských států řešit hlavně akutní krizovou agendu spojenou s válkou na Ukrajině. Mnohem více témat, která by se dříve řešila na nejvyšší úrovni, tak dopadá na nižší šarže.
„Čeští diplomaté v Bruselu jsou ale špičkoví odborníci. Věřím proto, že české předsednictví zvládnou uřídit se ctí, i když to bude za cenu mimořádného nasazení všech zúčastněných. Pokud se podíváme na úkoly, kterým teď Evropa čelí, tak nám ani nic jiného nezbývá,“ konstatovala Vendula Kazlauskas.
Nové téma: válka na Ukrajině
I když Česko musí zůstat nestranné, do směřování EU může promluvit prioritami svého předsednictví, kam se přirozeně promítají i národní zájmy. Mezi typické priority proexportního Česka dlouhodobě patří například dokončení vnitřního trhu nebo evropská integrace zemí západního Balkánu.
Válka na Ukrajině a její dopady ale Česko nutí, aby své priority na poslední chvíli výrazně přepracovalo. Oficiální zveřejnění přichází na řadu až dva týdny před zahájením předsednictví, širší tematické okruhy se ale zformulovaly už v dubnu.
Hlavní politické priority se zaměří zejména na bezpečnost, a to jak na řešení uprchlické krize a poválečnou obnovu Ukrajiny, v rámci které chce Česko přesvědčit váhavé státy o udělení kandidátského statusu Kyjevu, tak například i na kybernetickou bezpečnost. V digitální oblasti budou čeští odborníci a diplomaté pracovat na několika důležitých směrnicích a nařízeních, mimo jiné v oblasti digitálních služeb nebo regulace umělé inteligence.
Velký důraz Česko klade na takzvaný Akt o čipech, který ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) označil za „velkou příležitost pro evropskou ekonomiku a české firmy“. S tím souvisí širší téma posilování ekonomické odolnosti a soběstačnosti Evropy a důraz na zotavení evropského hospodářství po pandemii.
Pokud jde o posilování evropských obranných kapacit, Česko má za úkol posunout kupředu implementaci nově schváleného dokumentu s názvem Strategický kompas. Tato strategie také doznala na poslední chvíli kvůli ruské agresi velkých změn.
V centru pozornosti budou energetická bezpečnost a klima
Jedním z největších témat před příští zimou bude samozřejmě zajištění dodávek surovin a energetické bezpečnosti. „Na tom, že je to absolutní priorita, je mezi státy EU shoda, menší shoda už ale panuje na tom, jak v této oblasti postupovat,“ připomněla Vendula Kazlauskas.
„Česká republika například povede jednání o zajištění férového zásobování unijních států plynem v případě nouze, kde jsme přitom v nevýhodě, protože jako země bez moře nemáme přímý přístup k LNG terminálům. Stejně tak bude Česko řídit náročné debaty o dalších sankcích Evropské unie vůči Rusku,“ popsala náročné úkoly analytička.
S energetikou souvisí také dlouhodobá klimatická agenda. „Významnou roli v našem portfoliu bude samozřejmě hrát celý balík Fit for 55, který se týká přizpůsobování klimatickým cílům. Po začátku války dostala debata o nich pragmatičtější charakter,“ řekl v dubnovém rozhovoru pro EURACTIV.cz Mikuláš Bek.
Posledním velkým českým tématem se stala odolnost demokratických institucí, kde se má Praha stát moderátorem sporů o právní stát a unijní peníze mezi Evropskou komisí a několika zeměmi včetně Maďarska a Polska. Češi chtějí být podle Beka maximálně objektivní.
Legislativních úkolů spadne Česku do klína opravdu hodně, velmi důležitá zůstává mimo jiné agenda zdravotnictví nebo také migrace, ve kterých by na podzim při troše štěstí a velkém úsilí mohlo dojít k pokroku.
Na stole je i klíčová legislativa pro automotive
Navzdory válce na Ukrajině se Evropa chce posouvat i v legislativních návrzích z předcházejících roků. Mezi nimi jsou i směrnice a nařízení s přímým dopadem na automobilový průmysl, zejména pak v souvislosti se snižováním emisí skleníkových plynů.
„Hlavním trendem je dekarbonizace dopravy a tomu odpovídá i legislativa, kterou máme nyní na stole v podobě Fit for 55,“ uvedl na nedávné debatě Eurocentra Zdeněk Čechura, atašé pro dopravu ze Stálého zastoupení ČR v Bruselu.
Balíček Fit for 55 zveřejněný Evropskou komisí v červenci 2021 obsahuje sérii návrhů, jejichž cílem je snížit emise v EU do roku 2030 o 55 procent oproti roku 1990. Mezi nimi je i plánované zavedení přísnějších emisních předpisů pro osobní automobily a dodávky. Podle návrhu Evropské komise by se do roku 2030 měly emise u nově registrovaných osobních vozů snížit o 55 procent, u dodávek o 50 procent. Do roku 2035 by pak měly být všechny nově registrované osobní vozy bezemisní. Pozice Evropského parlamentu a členských zemí se bude formovat až během roku. Výslednou podobu tak lze očekávat nejdříve na konci tohoto nebo začátkem příštího roku.
Omezení prodeje emisních vozů však není jediným tématem, které se bude posouvat vpřed během českého předsednictví. Na stole je také nařízení, jehož cílem je zajistit dostupnější dobíjecí infrastrukturu napříč EU. Tato legislativa je o krok dále. Zatímco Evropský parlament by měl v září 2022 odhlasovat svou pozici, členské státy vedou o svých názorech diskusi, která zatím nevyústila v jejich jasný přístup. České předsednictví tak bude mít jedinečnou šanci posunout projednávání legislativy vpřed, což naznačil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS) po březnovém jednání se svým německým protějškem.
Na hlavních evropských dopravních tepnách by měly podle návrhu být nabíječky pro elektromobily dostupné každých 60 kilometrů, vodíkové plničky pak každých 150 kilometrů. Infrastruktura dobíjecích stanic by měla reflektovat rozvoj automobilových flotil na elektrický pohon v jednotlivých členských státech.
Chystá se návrh k normě Euro 7
Balíček Fit for 55 však není jedinou legislativou týkající se automobilového průmyslu, kterou bude muset české předsednictví řešit. Některé návrhy z pera Evropské komise spatří světlo světa přímo během druhé poloviny roku 2022. Česko tak sice nebude mít šanci jednání o legislativě uzavřít, neboť to ve většině případů trvá více než rok, ale bude řídit alespoň první pracovní skupiny věnující se dané problematice.
„Chystá se na nás ještě návrh nařízení k emisní normě Euro 7. Návrh by měl být vydán během českého předsednictví, budeme ho tedy projednávat ve druhé polovině roku,“ vysvětlil Čechura. Evropská komise by měla návrh normy zveřejnit 20. července.
Další otázkou zůstává, jaké návrhy se podaří dotáhnout francouzskému předsednictví. Pro něj bylo jasnou prioritou například uhlíkové clo, tedy uvalení poplatku na dovoz zboží ze třetích zemí, které nesplňuje klimatické standardy. Francii se podařilo najít shodu napříč členskými zeměmi, úkolem ČR tak bude zřejmě dotáhnout jednání a hledání kompromisu mezi nimi a Evropským parlamentem.
Technologická neutralita
Pro český automobilový průmysl bude kromě jednotlivých legislativních návrhů klíčové, jak EU přistoupí k požadavkům na tzv. technologickou neutralitu. Ta spočívá v tom, že instituce nebudou zakazovat či znevýhodňovat konkrétní technologii – například spalovací motory nebo v případě energií jaderné elektrárny. V otázce dekarbonizace dopravy se vede především debata o tom, zda by měla EU vsadit vše na rozvoj bateriové elektromobility, či zda by se měla věnovat i dalším alternativám, například vodíku.
„Rozvoj trhu není jednoznačný, někteří výrobci se zaměřují na elektromobilitu, jiní vidí budoucnost ve vodíku,“ podotkl Čechura. „Technologická neutralita je pro nás dlouhodobá pozice, kterou se snažíme prosazovat. Musím říct, že se nám to zatím poměrně daří, zejména pokud jde o nákladní dopravu,“ prozradil atašé pro dopravu ze Stálého zastoupení ČR při EU.
Česko bude mít šanci najít kompromisy v klíčových legislativách během oficiálních jednání v Bruselu, ale také na neformálních akcích. Jednou z nejvýznamnějších bude neformální zasedání Rady ministrů dopravy, které se odehraje v říjnu 2022 v Praze.
