Blümel? To je ten rozhodčí! Spojení, které platilo u českých hokejových fanoušků dlouhé roky. „Dneska už je to ale jinak, o tom se vůbec nemusíme bavit,“ směje se někdejší čárový sudí Petr Blümel, otec útočníka Matěje, který po skvělém mistrovství světa podepsal smlouvu s Dallasem Stars. „Jsem na něj pyšný, po tomhle toužil,“ přiznává hrdý rodič.
Nejdřív bronz ze světového šampionátu, teď podpis v NHL. V rodině Blümelů je zatím červen jedna velká párty. „Zatím to tak vypadá, ale já už jsem starší ročník. Celý měsíc bych to nevydržel, ale určitě to oslavíme,“ rozesměje se otec Petr. „Na nějakou velkou oslavu dohody s Dallasem moc času nebylo. Slavili jsme bronz z šampionátu, teď přišlo tohle. Do toho za týden čekají Matěje státnice na vysoké škole, takže je toho fakt hodně. Určitě si ale čas najdeme,“ říká.
Dvaadvacetiletá čerstvá posila Stars studuje ekonomii na soukromé vysoké škole. Státnice Matěje Blümela čekají příští čtvrtek 16. června. „Možná to bude těžší než bronz z mistrovství světa,“ culí se Blümel starší.
První krok
Syn si o smlouvu v NHL řekl skvělými výkony na šampionátu ve Finsku, kde v deseti utkáních zapsal osm bodů. „Přitom byl rád, že se vůbec na mistrovství světa dostal. Sezonu neměl až tak povedenou, hlavně závěr mu moc nesedl. Herně to podle mě špatné nebylo, ale tolik mu to nepadalo. Měl trochu splíny, nebyl nadšený. Poznal, že je to nahoru dolů a musí makat. V repre se mu pak povedla příprava, dostal prostor vedle skvělých hráčů. A dařilo se mu,“ ví hrdý otec.
„Samozřejmě jsem pyšný, to je jasné. Mám radost, že se Matějovi podařilo něco, po čem moc toužil. Je to ale jen první krok, že se v NHL objeví, mu to nezaručuje. Dál musí bojovat. Doufám, že to tak má v sobě i Matěj. Má to v sobě dobře nastavené, ví, že ho čeká náročná cesta, aby se do prvního týmu probil.“
Na stole měl Matěj zpoza oceánu několik nabídek, do finálního rozhodnutí mu ale rodiče nemluvili. „Vůbec jsme do toho Matějovi nekecali. Ani jsem se ho na to neptal. Během šampionátu bych ho tím vůbec nezatěžoval, navíc to celé řeší agent. Nejde to přes rodiče, vůbec jsme se debat mezi nimi neúčastnili. Tak to má být, já k tomu nemám co říct. Ani bych nechtěl. Já do toho nevidím. Dokud to nebylo podepsané, ani jsem se o tom s nikým nechtěl bavit,“ popisuje Petr Blümel.
Bývalý vynikající extraligový čárový rozhodčí naskočil v české nejvyšší soutěži do 930 zápasů. Většinou po boku parťáka Stanislava Barvíře. Dvakrát byl vyhlášen nejlepším extraligovým sudím. Hned sedmkrát pískal na MS, z toho čtyřikrát dostal důvěru ve finále. Třikrát byl na olympijských hrách.
Z tohoto pohledu má syn Matěj pořád co dohánět. „To jsem mu taky přesně řekl, že tady ještě má co dohánět,“ směje se. „Takhle se to ale samozřejmě počítat nedá. Nesoupeříme spolu. I když mě teď někdo osloví na rozhovor, je to kvůli Matějovi a ne kvůli mojí kariéře,“ přidává Blümel s tím, že dnes už je potomek jistě mnohem známější. „O tom se už teď asi nemusíme bavit,“ culí se.
Poprvé v repre dresu
S přítelkyní do Finska vyrazil syna podpořit. Původně měli na místě zhlédnout jen čtvrtfinále, nakonec si však pobyt protáhli až do neděle. A nelitovali. Zápasy na tribuně hodně prožívali. „Bylo to něco jiného než normálně. Když jsem na Matějovy zápasy chodil v době, kdy jsem byl ještě rozhodčí, držel jsem si odstup. Rozhodně jsem nebyl fanoušek v pravém slova smyslu. Nepochválil jsem ho, spíše seřval. Teď to bylo poprvé, co jsem si na sebe vzal jeho dres a pojal jsem to úplně jinak. Bylo to skvělé. Byl jsem tam jako táta a fanoušek, rozhodcovskou nestrannost jsem úplně upozadil,“ přiznává dnes již videorozhodčí a delegát.
Premiérově přes hlavu namísto pruhované zebry přetáhl český národní dres. „Bylo to krásné. Byl jsem tam za syna, abych mu fandil. Užil jsem si, že jsem to mohl poznat i z druhé strany. Zajít si na pivo, podívat se do fanzóny a pak večer na zápas o medaile, kde máte syna? To je paráda. Kariéru rozhodčího jsem si taky užil, ale tahle změna je fajn.“
Matěj už v Americe působil, v sedmnácti letech odešel do tamní juniorské USHL. „Dalo mu to hodně hlavně životně. Dalo mu to samostatnost. Bydlel sám, vařil si sám. Chodil tam do školy, poznal jinou mentalitu. Rychleji vyspěl. Na druhou stranu v extralize pak mezi dospělými vyrostl výrazně líp. Takový je ale můj osobní názor,“ přiznává Blümel.
Na vzdělání syna doma vždy kladli důraz. „Na to jsme hodně dbali. Vždycky jsme to brali tak, že vzdělání je základ. Může se stát jedna nešťastná věc a kariéra vám skončí. Hokejem se živí málokdo, jsou to výjimky. I když kluci v Česku skončí ve 35 letech, uplatnění pak hledají těžko. Proto jsme Matěje do škol tlačili. Věřím, že všechno zvládne,“ přeje si.
