Kapacita mateřských škol je v krajském městě dlouhodobý problém a daří se ho zvládat jen úzkou spoluprací mezi mateřskými školami. Ředitelé se domlouvají, kde zůstalo volno, a rodiče směrují i na druhý konec města.
„Máme osm dětí neumístěných, ale to se pravděpodobně změní. Někdo nemusí do školky nastoupit, jinde děti překročí tříletou hranici, a díky tomu stoupne kapacita školky. Věříme, že těch osm dětí umístíme,“ vysvětluje vedoucí odboru školství hradeckého magistrátu Zbyněk Bárta.
Kapacitu školek ovlivňují nejen odchody do základních škol, ale i počty dětí mladších tří let. V takových případech ze zákona kapacita automaticky klesá. Hradecké školky přitom letos přijaly 43 dětí, kterým budou tři roky až na podzim. Většinou jde o sourozence dětí, které už v dané školce jsou.
280 dětí se do školky nedostalo„Mateřské školy obdržely v době vyhlášeného zápisu celkem 1 464 žádostí,“ říká mluvčí hradecké radnice Kateřina Šmídová. Dodává, že někteří rodiče podali přihlášky do více školek najednou. Reálně se tak hlásilo 1 071 dětí. Školky jich přijaly 791. Bez umístění v Hradci Králové zůstalo 280 dětí. „Z celkového počtu bylo 300 žádostí od dětí narozených v září až prosinci 2019 a 92 od dětí narozených v roce 2020,“ doplňuje mluvčí. Část z nich se dublovala ve více školkách. |
Dvouleté děti se však dostaly jen někde. Kde byl přetlak žádostí vyšší, zůstaly pod čarou i děti tříleté.
Rodiče těchto dětí doufali, že své potomky alespoň na část týdne budou moci svěřit do školky a po rodičovské dovolené nastoupit do práce alespoň na částečný úvazek. Podle radnice se mohou ještě obrátit na soukromé školky, dětské skupiny nebo dětské kluby.
Tam si však výrazně připlatí. Většina těchto zařízení vybírá za měsíční docházku okolo pěti tisíc korun. Přesto jsou většinou naplněné a sehnat místo v nich nebývá v Hradci snadné. Důvod je prostý, Hradec už před lety zaspal a v kapacitě svých školek nestíhá dohánět demografický vývoj.
„Město by nemělo vytvářet místa ve školkách jen v počtu, který ze zákona musí, ale v takovém, jaký po něm požadují jeho občané. To by měla být jeho jednoznačná priorita. Lidem, kteří chtějí pracovat, komplikuje návrat do práce,“ zdůrazňuje opoziční zastupitel a bývalý náměstek hradeckého primátora pro školství Martin Hanousek (Zelení).
Nová školka se zasekla
Podle něj se radnice s budováním zasekla už před osmi lety. Naposledy otevřela mateřskou školu Podzámčí v září 2013, od roku 2019 připravuje její rozšíření o Podzámčí II s kapacitou 100 dětí. Jenže práce jdou pomaleji, než se čekalo. Důvodů je víc, především chybí náměstek pro školství, který by projekt tlačil dopředu. Po loňském odvolání Martina Hanouska přípravy doslova zamrzly.
Město loni v únoru zadalo architektonickou studii společnosti Loxia. Ta měla do tří měsíců dodat koncept a po jeho schválení do dvou měsíců studii dopracovat. Hotová tak měla být nejpozději na podzim. Přesto o ní zastupitelé jednali teprve před týdnem. Podle vedení města je za zdržením vysoká cena projektu, který prosazoval Hanousek.
Ekologická školka s pobytovou zelenou střechou, technologiemi v suterénu, komunitním a ekocentrem by podle studie v loňských cenách měla přijít bez daně na 95 milionů korun. To se radnici zdálo hodně, a proto hledala levnější variantu.
„Výše investice je unikátní. Vznikly pochybnosti, že projekt je drahý. Měl by se zredukovat,“ zdůvodňuje, proč studie tři čtvrtě roku ležela na městě, náměstek primátora pro investice Jiří Bláha (ODS).
Bláha minulý týden zastupitelům předložil návrh na redukci projektu, která by měla ušetřit 7,8 milionu vyškrtnutím ekocentra a 23 milionů zrušením pobytové zelené střechy a suterénu. Opozice však návrh odmítla a prosadila pokračování původní varianty.
„Měli bychom myslet na budoucnost a nešidit projekty, které jsou perspektivní a které se týkají nejmladší generace,“ pravil opoziční zastupitel, emeritní děkan hradecké pedagogické fakulty Pavel Vacek (Piráti).
Jeho stranický kolega investiční náměstek hejtmana Pavel Bulíček navíc varoval, aby se Hradec redukcí projektu nepřipravil o vyšší dotační podporu. Ta podle Hanouska má činit 85 procent nákladů. Zlevnění o 31 milionů korun by tak nakonec městu mohlo přinést úsporu jen malou.
„Zničili by skvěle připravený projekt, aby z městského rozpočtu ušetřili maximálně 4 miliony. Navíc by ho dělali od začátku, takže by se realizace zase jen prodloužila a vzhledem k nárůstu cen by naopak náklady mohly ještě vzrůst,“ tvrdí Hanousek, který ze zdržování projektu obviňuje Bláhu a jemu podřízené odbory.
Zastupitelé schválili zvýšení rozpočtu na projektové práce o půl druhého milionu na 4,9 milionu korun. Město by nyní mělo připravit výběrové řízení na projektanta.
„Zastupitelstvo projevilo svou vůli a podle té vůle budeme postupovat,“ říká Bláha. Teprve až bude projekt hotový, může město žádat o územní rozhodnutí a o stavební povolení. Nová školka tak zcela jistě nevznikne dřív než za tři roky. Město její stavbu zatím nezařadilo ani do dlouhodobého rozpočtového výhledu.
