První parník jezdil v Brně už koncem 19. století, odhalují autoři publikace o osobní lodní dopravě

Po Brněnské přehradě se v 50. letech minulého století plavila loď upravená jako pojízdná prodejna smíšeného zboží. Připlula s houkáním k přeplněné pláži, spustila můstek a lidé mohli nakupovat potraviny, nápoje, nebo třeba opalovací krémy. To je jedna ze vzpomínek na lodní provoz, který funguje na Brněnské přehradě od roku 1946.

Čtěte také

Jste znalci lodní dopravy na Brněnské přehradě? Vyzkoušejte si kvíz!

„Já jsem historii lodní dopravy začal zpracovávat v 90. letech minulého století. Obcházel jsem archivy, objížděl staré kapitány ve výslužbě. Někdy jsem se toho dozvěděl  hodně, některé pamětníky jsem ale zastihl ve velmi pokročilém věku a nedozvěděl se skoro nic,“ vzpomíná Petr Fiala. Pavel Gejdoš doplňuje: „V 90. letech pátrání po lodních provozech probíhalo tak, že jste přišli do knihkupectví, zakoupili mapu 1:50 000 a vyhledali na ní modré tečkování. Podle toho se poznalo, kde vlastně lodě jezdí a kam se má člověk vypravit.“

První parníček na Moravě byl vrtulový a jmenoval se Carolus. Koncem 19. století vozil pasažéry po řece Svratce z brněnských Pisárek do Jundrova. Výletní lodička brázdila v historii i hladinu rybníka Olšovce v Jedovnicích či Plumlovskou přehradu. Tyto provozy už ale dávno neexistují.

U Brněnské přehrady se lodě dokonce stavěly! Většina lodí pro místní flotilu a minimálně pět lodí pro jiné provozy bylo vyrobeno ve starém dřevěném hangáru, který se nacházel na místě dnešní moderní budovy v přístavišti, která vypadá jako loď.

Hledání vyřazených lodí může být oříšek

A jaký osud čeká lodě, které dosloužily svému původnímu účelu? Pokud se nesešrotují, dají se někde postavit a proměnit například v restauraci. Ovšem najít z provozu vyřazenou loď někdy může být pěkný oříšek. „Když jsem hledal loď Valentina, dojel jsem kvůli ní až do Mělníka, abych zjistil, že se jedná o jinou loď se stejným jménem. Pak měla být na přehradě Rozkoš u Náchoda, tam jsem ji ale také nenašel. Prý ji před časem přestěhovali jinam. Nakonec jsem zjistil, že stojí u hřiště v Blučině, tedy skoro za rohem,“ popisuje pátrací akci Petr Fiala.

Podle Gejdoše současná doba lodním provozům spíše přeje. Bohatý je v tomto směru především Jihomoravský kraj. Vedle Brněnské a Vranovské přehrady jezdí lodě a lodičky v Punkevních jeskyních, na Nových mlýnech, v Lednicko-Valtickém areálu či po Baťově kanálu.

Čtěte také

Po necelém roce je opět v provozu visutá lávka přes Švýcarskou zátoku na Vranovské přehradě

A kde se autorům knihy o osobní lodní dopravě líbí nejvíc? Shodují se, že na Vranovské přehradě a Petr Fiala dodává: „Vranovská přehrada je pro mě srdeční záležitost. Jezdil jsem tam jako kluk a pamatuju si ještě staré lodě.“

Máme v naší republice nějakou vojenskou loď? Podle čeho dostávají plavidla svá jména? A stala se v historii naší osobní lodní dopravy nějaká nehoda s tragickými následky? Poslechněte si Apetýt Jarky Eliášové.