Recept „Putinova šéfkuchaře“ proti sankcím? Wagnerovci kradou naše zlato, ozývá se z Afriky
Sankce proti Rusku by mohla zmírnit Putinova těžba zlata v Súdánu. Tu Moskva provádí výměnou za potlačování demokracie v regionu. V Africe má vliv zejména Wagnerova skupina a „Putinův šéfkuchař“ Jevgenij Prigožin. Jaké špinavé obchody v Africe probíhají?
Na severovýchodě Súdánu se nachází oblast bohatá na zlato, ve které v přísně střeženém závodě operuje tajemná „Ruská společnost“, jak jim říkají místní. „Rusové platí nejlépe,“ dodávají súdánští horníci s tím, že víc o záležitosti neví. Podle záznamů súdánských společností spadá zlatý důl pod Wagnerovu skupinu.
Wagnerovci jsou známí jako váleční žoldáci a mají blízko až k ruskému diktátorovi Vladimirovi Putinovi, příkladem je „Putinův šéfkuchař“ Jevgenij Prigožin, oligarcha a majitel sítě restaurací a cateringové firmy, ale také firmy, která se zabývá hackerskými aktivitami proti Západu. Právě na Západě byl proto zařazen mezi nejhledanější zločince. Napojen má být právě i na Wagnerovce.
Ti se „proslavili“ již svým působením v Sýrii a na Ukrajině, nechvalně známí jsou ale i v Africe. Tam se rozšířili v roce 2017 a stali se klíčovým prvkem v konfliktních oblastech v Libyi, Mosambiku, Středoafrické republice a v Mali.
Jak píše The New York Times, Wagnerovci tu ale nepůsobí jen jako válečná síla. V Súdánu, místním třetím největším producentovi zlata, získali výsady pro těžbu zlata. Američtí představitelé se obávají, že by to mohlo posílit zlaté zásoby Kremlu až v hodnotách sta miliard dolarů a zároveň zmírnit účinek západních sankcí na Rusko.
Na východě země navíc Wagnerovci slouží jako prodloužená ruka Kremlu a tlačí na vybudování námořní základny v Rudém moři. Tam by mohla Moskva přesunout válečné lodě. Západ země jim zase umožňuje provádět operace v okolních zemích a poskytuje možný zdroj uranu.
Putin pomohl al-Bašírovi potlačit demokracii, dostal zlato
Jevgenij Prigožin zahaluje aktivity Wagnerovy skupiny tajemstvím. Zatímco své podnikání skrývá za fiktivními společnostmi, soukromým letadlem cestuje po Africe na setkání s místními lídry. Mezitím má ovládat většinu, možná i všechny společnosti spadající pod Wagnerovce.
Odhalily ho celní a podnikové záznamy, těžební dokumenty a rozhovory se súdánskými úředníky, které získala americká nezisková organizace Centrum pro pokročilá obranná studia. Sám Prigožin těžařské aktivity v Súdánu popřel se slovy: „Naneštěstí jsem nikdy neměl společnosti na těžbu zlata“.
Těžbu měla Wagnerova skupina zahájit v roce 2017 poté, co se Putin v Soči setkal s tehdejším súdánským prezidentem Umarem Hassanem al-Bašírem. Súdánský autokrat ztrácel moc a potřeboval spojence. Rusko mu pak vysvětlilo, jak na sociálních sítích diskreditovat demonstranty, a dokonce mu prý mělo poradit veřejné odstrašující popravy.
Výměnou za pomoc začali jezdit do jeho země ruští geologové a mineralogové, všichni pod hlavičkou nové firmy Meroe Gold.
Tuto oficiálně súdánskou společnost má ovládat právě Prigožin. Jejím ředitelem byl jistý Sergejevič Potepkin, dříve zaměstnaný u „továrny na trolly“ Internet Research Agency. Tuto společnost, která byla obviněná i z vměšování do amerických voleb v roce 2016, financoval Prigožin.
Moskva dodala obušky, na oplátku propašovala zlato
Meroe Gold navezla do Súdánu ruské důlní a stavební zařízení, ale i vojenská nákladní auta či transportní vrtulníky. Jeden z vrtulníků posléze chránil prezidenta Středoafrické republiky, kde Prigožin získal přístup k těžbě diamantů.
Al-Bašíra sesadily vlastní síly a Rusko rychle změnilo kurz, když začalo spolupracovat s novým lídrem Mohamedem Hamdanem. Podle Západu mu tak pomohli potlačit křehké prodemokratické hnutí.
Při rozehnání demonstrantů bylo zabito 120 lidí a Prigožin Hamdana podpořil například dodávkami štítů či obušků. Hamdan Rusko navštívil hned v prvních dnech invaze na Ukrajinu a žádal o pomoc při získání ozbrojených dronů.
Získávat zlato z horniny je pro místní Súdánce těžké, zpravidla jde o složitý proces založený na rtuti, nebezpečný pro zdraví. Spolupráce s Rusy a jejich technologiemi přináší vyšší zisky. Podle anonymních výpovědí ruské obchodníky někdy chrání i jednotky generála Hamdana.
Přímo k závodu Meroe, kde má pracovat asi 30 Rusů a 70 Súdánců, se týmu The New York Times nepodařilo dostat. Sám Hamdan a jeho rodina obchodu se zlatem dominují. Velká část zlata se přitom pašuje například přes Spojené arabské emiráty, odkud putuje například i do Ruska. Moskva se tak nemusí podílet na daních a výnosech pro Súdán.
„Z Ruska s láskou.“ Prigožin si kupuje vliv dodávkami potravin
FBI už na Prigožina uvalila několik sankcí a odměnu za informace k jeho zatčení, vůdci Wagnerovců to ale nezabránilo dál rozšiřovat své vazby v Africe. Minulý rok si Súdán koupil tím, že mu během prázdnin daroval 198 tun potravin, které přišly prostřednictvím Meroe Gold.
Na balíčky s rýží, cukrem a čočkou údajně napsal: „Dárek od Jevgenije Prigožina. Z Ruska s láskou.“ Dále poslal 28 tun sušenek „pro děti“. Prigožin ale trval na tom, aby 10 tun jídla šlo do Port Súdán, kde chtěl pro Rusko vytvořit přístup k moři. Jiné regiony přitom potřebovaly potraviny mnohem víc.
Sám Prigožin posléze posměšně řekl, že dar poslal na příkaz súdánské ženy, se kterou měl „přátelské, kamarádské, pracovní a sexuální vztahy“. V tamní muslimské společnosti šlo o posměšnou reakci.
Wagnerovci se nachází také v konfliktním Dárfúru, který je bohatý na uran. Odtud navíc mohou přecházet do Středoafrické republiky, Libye a Čadu. Podle západních představitelů už letos region navštívil ruský geolog, aby vydal stanovisko o uranu.
Navíc i v Súdánu Rusko šíří svou propagandu a od začátku války na Ukrajině skoro desetkrát silněji. Ne všichni Súdánci však Rusku věří a potají si říkají: „Rusko podporovalo převrat, aby mohlo ukrást naše zlato.“