Architektonická soutěž vtiskne areálu věznice v Uherském Hradišti novou tvář a nastaví podobu autentického Muzea totality, sídla okresního soudu, státního zastupitelství a mediační a probační služby. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) by ji měl vyhlásit v nejbližších týdnech.
„Je to stěžejní krok,“ zdůraznila mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová. „Architektonická soutěž je nejotevřenější a nejtransparentnější způsob, který umožní posouzení více různých variant řešení a výběr nejlepší z nich odbornou porotou.“
 |
K vyhlášení soutěže je však nezbytné zadání, které musí odrážet potřeby a požadavky všech institucí, musí říct, co všechno a v jakém rozsahu by mělo vzniknout. Později už na to nebude prostor.
Moravské zemské muzeum, město i Zlínský kraj se proto snažily dohodnout s Okresním soudem v Uherském Hradišti na uvolnění většího prostoru pro plánované Muzeum totality, než se původně předpokládalo. Zmenšila by se tím plocha pro soud.
„Je nutné si uvědomit, že většina prostor určených pro expozici jsou tzv. samotky a není možné udělat z těchto prostor studovnu a podobně,“ upozornil starosta města Stanislav Blaha. „Stávající rozdělení se oproti Studii využití areálu věznice z roku 2017 bude muset s vysokou pravděpodobností změnit, aby vznikly logické celky, které umožní plynulý provoz jednotlivých institucí.“
Muzejníci chtějí zachovat autentičnost
Původní dohoda počítala s tím, že muzeum zabere tři podlaží. Ve vstupním přízemí mělo vzniknout zázemí pro návštěvníky i zaměstnance, pokladna, informace, sklad, místo pro výstavy a podobně. Samotný památník by měl být ve druhém patře, kde je kaple i vězeňské samotky. V části třetího patra se počítá s prostorem pro další expozici, depozitář nebo pracovny.
„Pro návštěvníky otevřeme také místa, kam se dnes nedostanou,“ naznačil již dříve ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček. „Některé prostory čeká pouze památková obnova, abychom zachovali autentičnost. Když do nich návštěvník vejde, měl by vidět totéž, co vězeň v minulosti.“
Muzejníci vysvětlili, že před pěti lety ještě nebyly známé všechny detaily. Podoba nového muzea se teprve začala tvořit. Navíc nebyl hotový stavebně-historický a stavebně-technický průzkum.
„Tehdy jsme detailně nevěděli, jak bude muzeum vypadat. Teď už to reálně víme, objevily se nové věci, jsme mnohem dál a vyvstala potřeba dalšího prostoru. A to i proto, že prostory i z hlediska provozu se ukazují jako nedostatečné,“ prohlásila Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria, který dlouhodobě podporuje záchranu věznice a také prosadil její důstojné využití.
Pro soud není dohoda optimální
Historici muzea třeba narazili ve sklepě na provizorní celu užívanou v 50. letech, kde byli umístěni vězni při jejich transportech. I tuto část by chtěli nově do chystaného památníku zařadit. Podle města jsou potřeba i pracovny pro odborné zaměstnance, kurátora, historika, lektory, případně pro technickou správu.
Soud naopak upozorňuje, že zatímco muzeum nově vzniká, soud se potřebuje přestěhovat se vším personálním i materiálním zázemím.
„V původních projektech a studiích od devadesátých let, které se zabývaly rekonstrukcí areálu, nebylo s muzeem počítáno vůbec nebo později s mnohem menší plochou. Areál měl sloužit výhradně pro potřeby justice,“ zdůraznil mluvčí uherskohradišťského okresního soudu Michal Tománek. „Po složitých jednáních jsme později přijali kompromis, že se o plochy rozdělíme s muzeem. Ani tato dohoda není pro fungování soudu optimální.“
Rozčlenění prostor pro jednotlivé instituce tak zřejmě vyplyne ze zmíněné architektonické soutěže.
