Škoda přináší další díl seriálu Zpátky do minulosti a vytahuje z archivu velmi důležitý milník své historie.
Mladoboleslavská Škoda má laboratoř pro nárazové testy a spolupracuje s firmou TÜV SÜD Czech. Momentálně nejnáročnějším testem je srážka dvou proti sobě jedoucích vozidel rychlostí 50 km/h. Laboratoř je dlouhá dvě stě metrů a je zde možné provádět až dvě zkoušky denně. Automobilka ale sáhla do archivu, aby nám ukázala, jak to vypadalo dříve.
První schvalovací crash test v tehdejším Československu provedl v roce 1972 Ústav pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) u ruzyňského letiště. Tehdy se proti zdi rozjela Škoda 100. Značka totiž chtěla expandovat na západní trhy, k čemuž byla zapotřebí homologace, k níž patřila i nárazová zkouška dle tehdy nového předpisu EHK 12. Prvním bezpečnostním parametrem vozidel byl posun volantové tyče, dnes sloupku řízení směrem do interiéru vozu.
„Zbytky vyasfaltované testovací dráhy jsou dodnes vidět na mapách, nebo si je můžete osobně prohlédnout při procházce na Vyhlídkový val Hostivice, který slouží k pozorování provozu na letišti. Testovací dráhu i veškeré potřebné vybavení si pracovníci ÚVMV vybudovali a postavili prakticky sami,“ říká Rudolf Tesárek, koordinátor crashové laboratoře Škoda Auto.
Tehdy se pro rozpohybování vozu používaly parní rakety, které byly taktéž vlastní výroby. Jedna z nich se zapsala do dějin jako FODRŠAMARUPUSOPR. Tento nápis byl vytvořen z počátečních dvou písmen příjmení konstruktérů (FOgl, DRmota, ŠAtochin, MAjetič, RUblič, PUčálka, SOuček, PRažák). „Dnes máme bohužel pouze repliku rakety, ta původní byla zcizena během pozdějšího stěhování pracoviště,“ říká Tesárek.
Tehdy se do bariéry naráželo rychlostí 48,3 km/h s tolerancí plus 5 km/h. Zas takový rozdíl oproti dnešku to tedy nebyl. Nejdůležitější je však zmínit, že při zkouškách seděl za volantem řidič, aby pak auto zastavil. Při prvním testu byli přítomni francouzští inspektoři. V ÚVMV provedli jeden test nanečisto den předem a poté se celou noc připravovali na ostrou zkoušku. Zkouška proběhla, ale na výsledky se čekalo dlouho. Tehdy se totiž zaznamenávalo na kinofilm, a ten se musel vyvolat a zpracovat. Škoda 100 tehdy uspěla.
Po první fázi nárazových zkoušek v Československu stoupla ve Východním bloku jejich popularita. Existující dráha již přestala vyhovovat, avšak i nadále se zde prováděly některé testy, třeba pro předpis předpis EHK 32, což znační ochranu cestujících před zadním nárazem. Ruzyňská testovací plocha tak fungovala až do roku 1995. ÚVMV však v roce 1975 také zbudovala nové laboratoře bezpečnosti v areálu Avia v pražských Letňanech.
To už bylo v kryté hale a k rozpohybování se používala padací věž. Škoda popisuje funkci takto: rozpohybování zajišťovalo závaží, které se na tlumiče snášelo z výšky čtyřikrát menší, než byla délka testovací dráhy. Po privatizaci převzala ÚVMV společnost TÜV Bayern (dnes TÜV SÜD). Ta vybudovala zkušebnu přímo v areálu testovacího polygonu Škoda Auto v Úhelnici. Prvním zde testovaným autem byla Škoda Octavia I. generace.