Zvlášť v Troji chci zajet nejlépe, co to jde, říkal spokojený kanoista Rohan po bronzovém závodě
Čeští kanoisté získali na domácím Světovém poháru vodních slalomářů tři medaile. Tereza Fišerová v pražské Troji zvítězila, Martina Satková a Lukáš Rohan skončili třetí. Stříbrný olympionik z Tokia nestačil jen na vítězného Slovince Luku Božiče a Francouze Nicolase Gestina a svém závodě mluvil v rozhovoru pro Radiožurnál.
Jste známý jako věčný kritik a skeptik, ale teď se konečně smějete. Jste spokojený, nebo to ani tentokrát není podle vašich představ?
Přijde mi, že tuhle nálepku mi dáváte spíš vy novináři. Spíš bych řekl, že jsem perfekcionista. Chci jezdit nejlépe, co to jde, a chci zajet průjezdy tak, abych z toho měl dobrý pocit. A to je těžké, protože zvlášť tady v Troji to chci zajet nejlépe, co to jde.
Zvlášť v Troji chci zajet nejlépe, co to jde, říkal spokojený kanoista Rohan po bronzovém závodě
Povedlo se to?
Dneska jsem se k tomu hodně přiblížil. Ten první čas byl fakt fenomenální. Dal se porazit, ale muselo by všechno sednout úplně vymazleně. Jsem spokojený, jen mě trochu mrzí, že jsem nevěděl, že jsou tyčky takhle vysoko pro finále, takže jsem musel při jízdě improvizovat. Kdybych to věděl dopředu, asi bych jel trošku jinak, ale je otázka, jaký by byl výsledek.
Jel byste riskantněji?
Určitě. Oproti semifinále to byl úplně jiný závod, ty tyčky byly hodně vysoko.
Kanoista Rohan si dojel na Světovém poháru v Troji pro bronz. Porazil i olympijského vítěze
Číst článek
Jak to?
Před ženskou kategorií C1 je zvedli, což jsme věděl, ale ona ještě pravděpodobně klesla voda v řece a v naší trati bylo výrazně méně vody oproti semifinále. To se na výšce tyček podepíše. Když jsem najížděl do první protivody, tak jsem ji měl půl metru vysoko, možná o výš, což je opravdu extrémní. V tu chvíli jsem si uvědomil, jak to, že Luka jel tak rychle. Pak jsem začal za chodu měnit svůj plán a opravdu jsem se snažil jet co nejkratší dráhu, což bylo na dnešní trati obtížné. Jsem rád, že jsem to zvládl.
To abyste ještě chodil kontrolovat stavy vody. Nevím, jestli tu jsou kolem kanálu nějaké metry...
Tady v Troji to máme zrovna dost v oku, takže kdybych šel k trati, tak bych to viděl. Jenže tím, že je tu opravdu hodně diváků a je strašné vedro, tak je to dost vysilující. Snažil jsem se těch 40 minut spíš odpočívat v chládku, vypnout v hlavě.
