Autokaleidoskop

A to hned z několika důvodů. Aniž by někdo tušil, tak se na Kokořínsku potkaly v sobotu tři akce. Posádky tradičního Veteránského Rojení potkávaly účastníky soutěže 300 mil zemí českou a také Britské Viktorinox Kokořínsko, níž se objevily soudobé automobily nebo yongtimery. Ale „rojily“ se mezi sebou i účastníci Veteránského Rojení, neboť ne každý spolujezdec pečlivě sledoval šipkový itinerář. Hned po startu totiž vyrazili někteří ne úplně doprava, jak měly, ale mírně doprava do kopce a po ujetí několika kilometrů začali bloudit.



Dokonce mi jeden známý veteránista volal ze Skalska, co prý má dělat. Tam trať vůbec nevedla a nebyl sám. Podobných příkladů bylo letos hodně. Posádka Tatry 57, která dorazila do cíle jako první, se rozčilovala, že údaje v itineráři nesedí, vše je špatně…Svojí chyby v žádném případě nechtěla přiznat.Záhy se ukázalo, že itinerář byl přesný, jen spolujezdci nedokáží třeba odhadnout vzdálenost tří set metrů nebo jednoho kilometrů.



Každý rok se snaží pořadatelé vymyslet nějaký sportovní prvek. Letos si musela posádka přímo na startu, když dostala do ruky itinerář, zvolit průměrnou rychlost a tu dodržet. Nejlépe si vedl zkušený harcovník setinových rallye u nás v zahraničí Miloš Kašpar, který se Marií Janák odchýlili o jednu sekundu! Špatně si nevedli na devadesát kilometrů dlouhé trati, ani další posádky, které vzaly Rojení vážně. Druhý Daniel Kratochvíli se s Trabantem odchýlil od průměru o šest sekund, třetí Jan Pisklák se Škodou Octavia o sedm sekund.



Letošní účast byla bohatá. Do Lobče se sjela více než stovka automobilů a dvacítka motocyklů. Ne všichni majitelé se ale zúčastnili orientační jízdy. Kdo nejel, ten udělal chybu, protože podle ohlasů se trat líbila a vedla i místy, kde mnozí ještě nebyli.


Jedničku měl v minulosti vždy Zámecký pan Jaromír Šimonek na své Škodě Felicia. Bohužel nás už sledoval shora, a tak čestné startovní číslo dostal jeho vnuk Ondra Pavlík. Jeho sestra Karolína měla tu čest řídit Porsche 911 Carreru (1995), auto právě po vloni zesnulém panu Šimonkovi. Bohužel si auto moc neužil.



Hrdinou jízdy byl pan Jiří Pešán s manželkou, kteří zvládli trať s Fodem T – Canada z roku 1915. Pravda dojel „na výpary“, ale dokázal, že Rojení lze jezdit také s předválečnými automobily. Časový limit nestihl o pouhou minutu. Klobouk dolů. Z nejstarších automobilů stojí za zmínku například Zedel, Berliet, oba z první poloviny dvacátých let nebo Buick Super 40 (1940).



Úzké silničky mezi Lobčí, Dubou, Horní Vidimí a Kokořínem projely i dvě obrovité ameriky Chevrolet Impala (1965) a Cadillac Fleetwood (1959). Letos se sešlo i několik Jaguarů, krásné Porsche 356 a 911 nebo Lancia Beta Coupe, která v našich podmínkách nebývá často k vidění. Libor Kucharski z Retroauto Muzea Strnadice přivezl ukázat Tatru 700.




Mnozí pojali Rojení jako výlet a setkání s přáteli, a snad si pěkný letní den užili v pohodě. Bohužel až na pana Petra Knoblocha, který vyrazil do Lobče ze švýcarského Locarna po ose s Daimlerem V8 z poloviny šedesátých let, V Praze, kde měl vyzvedávat svého bratra, zřejmě závadou na palivovém systému vyhořel celý motorový prostor. I takové i Rojení.





JL 13.6.2022