Pět neomalených pravd o válce na Ukrajině

17. 6. 2022

čas čtení 4 minuty
Válku na Ukrajině tak, jak nyní vypadá, lze shrnout do pěti vět, napsal Bret Stephens.

Rusům docházejí přesně naváděné zbraně. Ukrajincům dochází munice ze sovětské éry. Světu dochází trpělivost s válkou. Bidenově administrativě docházejí nápady, jak válku vést. A Číňané se dívají.

Nedostatky Moskvy s jejím arzenálem, které byly na bojišti patrné již týdny, jsou důvodem k dlouhodobé úlevě a krátkodobému zděšení. Úlevě, protože ruská válečná mašinérie, na jejíž modernizaci Vladimír Putin dost vynaložil, byla odhalena jako papírový tygr, který nemůže vážně napadnout NATO v konvenčním konfliktu.

Hrůza, protože armáda, která nemůže vést high-tech válku s relativně nízkým vedlejším poškozením, povede low-tech válku, s děsivě vysokými ztrátami. Ukrajina má podle vlastních odhadů 20 000 obětí měsíčně. Naproti tomu USA během sedmi let války utrpěly v Iráku asi 36 000 obětí. Přes veškerou svou statečnost a odhodlání může Kyjev v opotřebovací válce zadržet – ale ne porazit – souseda, který je více než třikrát větší než on.

To znamená, že Ukrajina musí udělat víc, než zpomalit ruskou armádu. Potřebuje jí co nejrychleji zlomit páteř.

Ale to se nemůže stát v dělostřelecké válce, jestliže Rusko může vypálit asi 60 000 granátů denně proti zhruba 5 000. Kvantita, jak se říká, má kvalitu sama o sobě. Bidenova administrativa poskytuje Ukrajině pokročilé houfnice, raketomety a munici, ale nepřicházejí dostatečně rychle.

Naléhavost brzkého vítězství – nebo alespoň donucení ruských sil k ústupu na široké frontě, aby to byla Moskva, nikoli Kyjiv, kdo žádá o mír – je umocněna skutečností, že čas nemusí být nutně na straně Západu.

Sankce vůči Rusku mohou dlouhodobě poškodit jeho schopnost růstu. Sankce však mohou krátkodobě narušit schopnost Ruska ničit. Stejné sankce si vybírají daň i na zbytku světa a daň, kterou je svět ochoten zaplatit za solidaritu s Ukrajinou, není neomezená.

Mezitím se zdá, že Putin za svou válku neplatí žádnou velkou cenu, ať už v příjmech z energie (které rostou díky zvýšení cen) nebo ve veřejné podpoře (také díky kombinaci nacionalismu, propagandy a strachu). Doufat, že by mohl brzy zemřít na jakoukoli nemoc, která by ho mohla sužovat – je to Parkinsonova choroba? "Rakovina krve"? Nebo jen napoleonský komplex? - není strategie.

Co víc může Bidenova administrativa udělat? Musí přijmout dvě kalkulovaná rizika založená na jednom pojmovém průlomu.

Kalkulovaná rizika: Za prvé, jak navrhl bývalý admirál James Stavridis, USA by měly být připraveny napadnout ruskou námořní blokádu Oděsy doprovodem nákladních lodí.

To bude nejprve znamenat přimět Turecko, aby umožnilo válečným lodím NATO proplout tureckým průlivem do Černého moře, což by mohlo znamenat nepříjemné diplomatické ústupky Ankaře. Nebezpečnější je, že by to mohlo vyústit v těsná setkání mezi válečnými loděmi NATO a Ruska. Ale Rusko nemá žádné zákonné právo zablokovat poslední velký ukrajinský přístav, žádné morální právo bránit ukrajinským zemědělským produktům dostat se na globální trhy a nemá dostatek námořní síly, aby se postavilo americkému námořnictvu.

Za druhé, USA by měly zabavit odhadem 300 miliard dolarů v aktivech ruské centrální banky držených v zahraničí, aby mohly financovat ukrajinské vojenské a rekonstrukční potřeby.

Poprvé jsem to navrhl začátkem dubna a Laurence Tribe z Harvardu a Jeremy Lewin o několik dní později v eseji pro New York Times předložili přesvědčivé právní zdůvodnění. Administrativa si dělá hlavu na základě toho, že by mohla porušit zákony USA a vytvořit špatný finanční precedens – což by byly dobré argumenty za méně zoufalých okolností.

Což nás přivádí ke koncepčnímu průlomu: Boj na Ukrajině bude mít větší efekt v Asii než v Evropě. Administrativa se může ujistit, že dostatečně vykrvácela ruskou armádu, že brzy nenapadne nikoho jiného. To je pravda, pokud to jde.

Ale pokud válka skončí tak, že Putin zůstane pohodlně u moci a Rusko bude mít pětinu Ukrajiny, pak si Peking vezme ponaučení, že agrese funguje. A o Tchaj-wan budeme bojovat mnohem dříve, než si myslíme.

Závěr: Válka na Ukrajině je buď předehrou, nebo finálem. Prezident Biden musí udělat ještě víc, než už dělá, aby zajistil, že půjde o to druhé.

Zdroj v angličtině: ZDE

4
Vytisknout
9497

Diskuse

Obsah vydání | 21. 6. 2022