Kliknutím zvětšíte
Ovšem na amatérské úrovni. Jakub ve 23 letech hraje krajský přebor za Slavoj Žatec. Ačkoliv měli v mládeži s o pět let starším bráchou stejnou cestu, oba se nakonec věnují kulatému nesmyslu úplně jinak. Jaromír by si ještě někdy rád navlékl reprezentační dres, Jakub se na hřišti u Ohře fotbalem jenom baví.
„Já bráchovi přeji všechny úspěchy a fandím mu. Když se vidíme, tak je to prostě jen brácha,“ má jasno Jakub. Na společný zápas Zmrhalové zatím neměli štěstí. I když v minulosti si spolu zahráli, byl to ale vlastně takový sranda mač. „Když jsem byl v přípravce, tak na soustředění proběhl zápas proti rodičům, za které tehdy Jára nastoupil. Od té doby jsme proti sobě, nebo spolu nehráli. Ale pokud by se to ještě někdy povedlo, bylo by to super,“ má jasno.
Fotbal hrával i jejich otec Jaromír. „Když jsme všichni pohromadě, tak se o fotbale bavíme. Ale o našich zápasech ani ne, spíše o jiných,“ podotkl.
Navštívit zápas toho druhého? Ano, bratrské dvojici se to někdy podaří. „Když můžu, tak se na něj určitě jedu podívat. Když má Jára volno, tak jezdí na návštěvu do Žatce,“ připomněl.
Oba začali s fotbalem v Žatci, oba přešli do nedalekých Blšan. Jenže poté odešel Jaromír do pražské Slavie, kde si otevřel cestu k velkému fotbalu. Jakub šel do Teplic, kde to zrovna moc nevyšlo. „Tehdy jsem v teplickém dorostu moc nehrál, takže jsem šel na střídavý start do Žatce. Poté se to změnilo v přestup. Nikam se nehrnu, fotbal už mám jako koníčka. V Žatci jsem spokojený,“ přiznal mladík, kterého baví motorky a auta. Pracuje ve firmě Gestamp.
Během dlouhé fotbalové pauzy, kterou zapříčinila pandemie koronaviru, se na fotbal těšil. „Je to tak, fotbal mi chyběl. Letošní sezona se nám moc nevydařila. Máme tady ale dobrou partu a věřím, že v té další to bude jenom lepší,“ doufá.
Na závěr se Jakub snažil najít společné fotbalové vlastnosti se starším bratrem Jaromírem. „Myslím si, že máme přehled na hřišti a jdou nám dlouhé průnikové přihrávky,“ dodal s úsměvem.
36
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
