Tři roky byli ve válce. Stále uznávali Mnichov. Archivář u Bobošíkové připomenul mnohé

17.06.2022 12:50 | On-line

Zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, od jehož úspěšného atentátu letos uplynulo 80 let, považoval český národ za „velmi nepřátelský“, připomenul archivář Vojtěch Šustek pro podcast „Aby bylo jasno“. Čechy měl Heydrich dělit na 4 skupiny a někteří měli být podle jeho plánů „zplyňováni“ či se stát dozorci v koncentračních táborech v Rusku. Archivář připomíná, že navíc před likvidací Heydricha Francouzi a Britové i přes tři roky probíhající válku československé území darované Hitlerovi stále považovali za legitimní součást Německa.

Tři roky byli ve válce. Stále uznávali Mnichov. Archivář u Bobošíkové připomenul mnohé
Foto: commons.wikimedia.org/German Federal Archives
Popisek: Reinhard Heydrich

Anketa

Máte důvěru ve Víta Rakušana? (Ptáme se od 16.6.2022)

1%
98%
hlasovalo: 32393 lidí
Šustek pro podcast moderátorky Jany Bobošíkové a ekonomky Hany Lipovské shrnul, že zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich byl blízkým spolupracovníkem Adolfa Hitlera a podléhaly mu jednotky Gestapa ve všem okupovaných zemích i nacistické jednotky, které se podílely na vyhlazování obyvatel. „Heydrich, jak je všeobecně známo, se od ledna 1942 stal architektem genocidy evropských židů,“ připomenul Šustek konference ve Wannsee, kde němečtí představitelé jednali o takzvaném „konečné řešení židovské otázky“.

Do protektorátu byl Heydrich vyslán, aby nahradil dosavadního protektora Konstantina von Neuratha – toho Hitler odeslal na „zdravotní dovolenou“, neboť měl být podle archiváře von Neurath dle mínění Hitlera pro Čechy „starý hodný pán“ a Heydrich tak měl „udělat pořádek“.

Heydrich se svým nástupem do funkce zastupujícího protektora nechal zatknout předsedu protektorátní vlády Aloise Eliáše, který spolupracoval s odbojem. „Během podzimu 1941 druhá světová válka přecházela do fáze, kdy Němci už nemuseli brát mezinárodně-politické ohledy. Okupační politika vůči Čechům se měla stát brutálnější a drsnější,“ shrnul Šustek, co souviselo s nástupem Heydricha, jehož hlavním úkolem mělo být potlačení českého odboje.

Heydrich tak chtěl činit potichu, aby se přestalo o českém odboji proti Němcům mluvit jak u nás, tak i v zahraničí. „Chtěl přesvědčovat nejen svoje nadřízené, ale také nepřátelskou cizinu, že Němci mají situaci v protektorátu plně pod kontrolou. Že Češi jsou rezignovaným poraženeckým národem, který poslušně pracuje ve válečně důležitém průmyslu,“ uvádí. Zároveň však na našem území Němci téměř dennodenně počínali schizofrenní situaci, kdy hlásali o popravách účastníků domácího odboje.

Heydrich podle archiváře chtěl likvidovat pouze odboj a vůdcovskou vrstvu, nikoliv všechny Čechy, jelikož s nimi počítal i v budoucnu kvůli jejich pracovitosti. I přesto byl před naším národem dosti na pozoru. „Čechy považoval za národ velmi nepřátelský,“ říká archivář

Heydrich měl rozeznávat čtyři kategorie českého národa. První byli „Češi dobré rasy a dobrého smýšlení“, ze kterých se po vítězství Německa měli stát Němci. V druhé kategorii „Čechů dobré rasy a špatného smýšlení“ mínil, že jsou lidé, které je potřeba „převychovat anebo postavit ke zdi“, jelikož právě tuto kategorii považoval za nejvíce nebezpečnou. Třetí kategorie dle Heydricha byli „Češi špatné rasy a špatného smýšlení“. „Ti měli být ‚evakuováni na východ‘, což byl eufemismus pro zplyňování,“ líčí Šustek. „Češi špatné rasy a dobrého smýšlení“ pak měli být učiněni neplodnými a měli být poslány do Ruska jako dozorci v tamních koncentračních táborech.

Myšlenka na likvidaci Heydricha se u našeho odboje měla začít skloňovat již v říjnu 1941 a od české veřejnosti ještě před vyvrcholením operace Anthropoid chodili zastupujícímu protektorovi i výhružné anonymy, které dokládají, že si česká veřejnost Heydricha přála zlikvidovat delší dobu.

Velká Británie měla sice větší zájem soustředit se na pro ní stěžejní území Norska a pobřeží Francie, přesto bylo v hledáčku její podpory i území protektorátu, jelikož zde panovala silná represivní moc německých okupantů a bez podpory vnějšku se domácí odboj příliš nedokázal obejít. „Československá zahraniční armáda na pokyn naší vlády ve Velké Británii, stejně jako vlády ostatních okupovaných zemí, měla velký zájem na tom, aby ve třetím roce války do okupované vlasti přicházeli vycvičení muži, kteří přivezou zbraně, peníze, radioaparáty,“ shrnul Šustek.

Archivář se domnívá, že akci proti Heydrichovi naplánovala právě naše vojenská rozvědka a věděl o ní zcela jistě prezident a velitel naší armády Edvard Beneš stejně jako ministr obrany londýnské exilové vlády Sergěj Ingr.

Důležitý byl i tehdejší postoj Francie a Británie k Mnichovské dohodě. „My nesmíme zapomínat na to, že ještě na podzim 1941 Velká Británie s francouzskou exilovou vládou stále uznávaly platnost Mnichovské dohody. Byly ve válce s Německem třetí rok, ale pořád to braly tak, že ta území, která ukrojily Československu a darovaly Hitlerovi, jsou legitimní součást Německa,“ zaznělo.

Celý podcast si můžete poslechnout zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rak

Radek Rozvoral byl položen dotaz

koalice

K čemu je, když uspějete ve volbách, když stejně nejste schopni se s nikým domluvit na koalici? Myslím teď hlavně ve sněmovně. Proč si z ANO děláte za každou cenu nepřítele, když by to mohl být potencionálně váš jediný koaliční partner, s kterým byste získali většinu ve sněmovně?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

16:50 Zákaz Orbána v Bruselu neprošel. Konference NatCon pokračuje. Nový vývoj

V Bruselu se začátkem týdne konala Konference o národním konzervatismu (NatCon), tu se bruselské úřa…