7°C
Těla Gabčíka, Kubiše a dalších nemají pořádný hrob! Černochová a Hřib pro Blesk: Je čas na nápravu
Česko i Slovensko si letos připomněly 80 let atentátu na arcilotra Reinharda Heydricha. Ač je téměř vše o sedmičce statečných, kteří se podíleli na jeho zabití, známé, kde přesně jsou »paragáni« pohřbeni, se neví. Vypadá to na šachtový hrob na Ďáblickém hřbitově. A Blesk se ptá: Není na čase řádně uložit těla hrdinů?! Odpověděla mj. ministryně obrany Jana Černochová (48, ODS).
Ten příběh zná většina Čechů i Slováků: sedm parašutistů bojovalo v pražském kostele sv. Cyrila a Metoděje proti nacistické přesile. Mezi nimi byli také Jan Kubiš a Jozef Gabčík, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího protektora Heydricha. Odpor výsadkářů trval nakonec sedm hodin a skončil smrtí všech obránců: šest jich spáchalo sebevraždu, Kubiš pak vykrvácel vlivem četných zranění.
Morbidní trofeje
Těla parašutistů byla tehdy vyvlečena na roh dnešních ulic Resslova a Václavská k identifikaci. Poté proběhla pitva, během níž byla parašutistům oddělena hlava. Kubišova a Gabčíkova byly naloženy do tekutiny a zakonzervovány, lebky zbylých parašutistů pak byly uloženy a měly být vystaveny jako trofeje po válce neznámo kde.
Dokumenty vs. vzpomínky
Kde skončila těla parašutistů, o tom se záznamy nedochovaly. Předpokládá se, že je nacisté pohřbili v pražských Ďáblicích spolu s dalšími odbojáři. Leží tam ale také zločinci včetně K. H. Franka, který byl po válce popraven.
Každý režim tam lidově řečeno »odhodil« ty, jimiž opovrhoval. Podle historika Petra Blažka je problém při hledání hrdinů to, že se přesně neví, od kdy se na hřbitově pohřbívalo. Takže by mohlo jít o zdlouhavý a drahý proces (jak zjistil Blesk, mohlo by to stát desítky milionů).
„Existují různá data, podle šetření StB z roku 1968 to mělo být od roku 1943,“ vysvětlil pro Blesk. Další překážka? Knihy, které ukazovaly, kde je kdo pohřben, měly shořet v roce 1968.
Jsem pro, ale...
Zda by se nemělo ve věci parašutistů konat, se Blesk zeptal ministryně obrany Jany Černochové (48, ODS).
„Určitě by se jednoduše řeklo: ano, bylo by to fajn. Pokud bychom měli identifikována všechna těla lidí v tom hromadném hrobě. Ale naráží to na celou řadu právních záležitostí. Je zapotřebí souhlas rodin. Dále k tomu musí být i nějaké rozhodnutí hlavního města Prahy a zřejmě i ministerstva kultury,“ uvedla Černochová. Její rezort je ale připraven poskytnout k věci všemožnou pomoc.
Hřib to zkusí
Blesk oslovil i pražského primátora Zdeňka Hřiba (41, Piráti), ten prý chce o věci jednat s žijícími příbuznými Gabčíka a Kubiše a dalších.
„Pravděpodobně by bylo možné označit šachty, které byly používány kolem roku 1942. V každé šachtě jsou ovšem stovky pohřbených (v šachtě č. 16, ke které se jako k jediné dochovala dokumentace, to bylo 279 osob). Hledat mezi nimi ostatky Gabčíka a Kubiše by s pomocí antropologů a odborníků na identifikační genetiku bylo možné. Je však nutné počítat s tím, že celý proces bude komplikovaný. A může skončit neúspěchem,“ upozornil prostřednictvím Blesku.
Černochová: Skuteční hrdinové
Blesk: Co se vám vybaví, když slyšíte jména Kubiš, Gabčík, Valčík, Opálka, Bublík, Hrubý a Švarc?
Jana Černochová: „Vybaví se mi skuteční hrdinové, ne tací, kteří by měli nadpřirozené schopnosti, ale muži, kteří ve chvíli, kdy mohli bojovat za svoji zem, tak bojovat šli. A určitě, když se rozhodli, že budou absolvovat výsadek, aby provedli tento akt, věděli, že se nemusí vrátit.“
Jak je důležité pro Českou republiku a aspoň českou armádu, že má hrdiny světového formátu?
„Je to obrovsky důležité nejenom proto, že na základě tohoto hrdinského činu byla anulovaná Mnichovská dohoda. Ti lidé, kteří se rozhodli bojovat za svoji zemi, udělali něco, co během celé druhé světové války žádný jiný národ nedokázal. Je to něco, co se do historie zapsalo pozitivním způsobem nejen v rámci České republiky, ale v rámci celého světa. Ověřila jsem si to, když jsem byla teď ve Spojených státech. Ten příběh zaujal prakticky každého Američana, se kterým jsem se měla možnost potkat.“
Vy sama byste byla pro exhumaci ostatků parašutistů a jejich pohřbení na nějakém jiném místě?
„Určitě, pokud bude jistota, že to pietní místo nenarušíme zbůhdarma, protože i to je vždycky zapotřebí zvažovat. Jedna z variant je, že by tam mohla být těla dětí a žen, které byly popravovány v Kobylisích nebo na Pankráci. Myslím si, že by to mělo být řešeno nějakým koncepčnějším způsobem tak, aby třeba vedle těl parašutistů byla možnost otevřít debatu, zda bychom neměli usilovat o nalezení ostatků dalších lidí. Třeba i paní doktorky Milady Horákové, kdy jedna z těch cest vede k Ďáblickému hřbitovu.“
To by byla medaile za chrabrost a statečnost. 
Co jsi mu udělal, že se mu omlouváš, kurníkový venco?