„Protočení“ kulturních institucí by mohlo vyřešit nynější složitou situaci, kdy divadlo sice patří kraji, ale financuje ho hejtmanství i ústecký magistrát.
„Je to jedna z možných variant a s ústeckým primátorem Petrem Nedvědickým (ANO) jsme našli společnou řeč. Diskutuje se o ní, ale je tam ještě několik nevyřešených problémů. Například to, kdo bude vlastnit budovu muzea, protože převzít instituci bez majetku je komplikované. Ale je to jedna z mnoha variant, jak vyřešit situaci divadla – kdy má dva stejně silné vlastníky, což je dlouhodobě neudržitelné –, a rozhodně se to během následujících týdnů nebo málo měsíců nestačí projednat,“ řekl náměstek hejtmana Jiří Řehák (Spojenci pro kraj).
Záměr totiž může zkomplikovat to, že se blíží zářijové komunální volby a není vhodné rozhodovat za budoucí vedení Ústí nad Labem. Současné vedení města je však této variantě nakloněno. „Je to jedna z možných variant a podporuji ji,“ sdělil primátor Nedvědický.
Ostatně město už záměr oprášilo letos v únoru, ale k žádné ani předběžné dohodě nedošlo. Náměstek hejtmana Řehák, na něhož se město obrátilo, protože má na starosti kulturu, totiž pro návrh nezískal podporu mezi ostatními radními kraje. Teď došlo k dalším jednáním, Řehák se tedy musí pokusit naklonit si své politické kolegy na svou stranu.
„I nyní ještě není vyjasněno několik věcí, kromě vlastnictví budovy je tu druhá důležitá věc. V muzeu totiž sídlí i Collegium Bohemicum, které se věnuje zejména česko-německým vztahům a kulturnímu dědictví německy mluvících obyvatel v českých zemích, a to se musí vyřešit. Převzít i Collegium znamená převzít jeho několikamilionový roční rozpočet. Ale s panem Nedvědickým jsme našli společnou řeč a máme na stole materiál, rozbory a teď jde o to přesvědčit radu kraje a nové zastupitelstvo Ústí,“ přiblížil Řehák.
Směna divadla a muzea vyvolává otazníky, zejména ohledně financování |
Divadlo patří od roku 2012 městu i kraji, které kvůli němu založily společnou firmu. Do té doby ho spravovovalo jen město. To do společnosti tehdy vložilo pozemky a historickou budovu. Kraj divadlo zpočátku financoval sám, v pozdějších letech napůl s městem.
I příští rok divadlo získá od kraje a města 66 milionů korun. Řehák však upozorňuje na to, že z dlouhodobého hlediska není možné udržet chod prestižního divadla s financemi pouze kolem 60 milionů.
Předminulý týden také jednala valná hromada divadla a byl schválen závěrečný účet divadla za loňský rok. „Ředitel Miloš Formáček naznačil, že je ve složité ekonomické situaci vzhledem k tomu, jak výrazně rostou platy. Ale příspěvek od města a kraje se příští rok nezmění. Požádali jsme ho, aby ještě našel rezervy, protože krize se netýká jen Severočeského divadla, ale prakticky všech příspěvkových organizací, které jsou v podobné situaci,“ popsal Řehák.