V tomto měsíci oslavila, třebaže kvůli covidu opožděně, své osmnácté narozeniny norská princezna Ingrid Alexandra. Do Osla se sjeli členové evropských královských rodin, ovšem v našich médiích se jako obvykle objevil portrét pohledné mladičké princezny a dalších hostů jen výjimečně.


Víme něco o norské královské rodině, například jak se jmenují rodiče půvabné princezny? Tušíme, že nizozemský král Vilém Alexandr a jeho manželka Máxima připravují na trůn prvorozenou dceru jménem Catharina- Amalia? A kolik dětí přivedla na svět švédská královna Sylvia či alespoň jak se jmenuje prvorozená princezna a budoucí královna Švédska? Je to princezna Victorie? A co Belgie? Četli jsme v českém prostředí, že královna Mathilda patří se svou dcerou Elisabeth mezi nejelegantnější dámy Evropy? Mediální prostor u nás je doslova zacpán jen tvářemi Windsorské dynastie. O této prapodivné rodině víme i to, co bychom vědět nechtěli.

Odkud se bere zaujetí britskou královskou rodinou, kterou objektivně nelze nazvat jinak než dysfunkční? I v jiných evropských královských rodinách dochází k nevěrám, zpronevěrám i lžím. Ovšem reakce zúčastněných je výrazně odlišná od eskapád Londýna. I v krizích totiž dokáží ostatní evropské královské rody věrohodně reprezentovat a pracovat pro svou zemi. Jen anglický následník trůnu je od prvního dne manželství s krásnou mladou ženou, která musela prokázat, že je panna, promiskuitní, zlomyslný a především závistivý. Podobně cloumá závist i jeho sourozenci. Jen v Anglii je členka královské rodiny pár hodin po porodu donucena sednout si na poraněnou hráz, nechat se učesat a nalíčit, aby mohla pózovat před nelítostnými fotoaparáty. Nemůže si ani odpočinout po porodu a ani se těšit z novorozence. Anglická královská rodina je bez soucitu. Raději vypudí ze země toho, kdo chce vnést do rodiny trochu tepla a lásky, ovšem nechá si v bezpečí svých paláců sexuálního agresora, který necítí vinu za zneužití nezletilé dívky. Královská rodina tak plivne do obličeje všem obětem sexuálního násilí.

Diana se dívá od nebeské brány na své syny a nevěřícně kroutí hlavou. Kde vymizela její láska, empatie, úcta k obyčejnému člověku, včetně soucitu, kterou vložila do svých synů? Proč se Dianin starší syn posadí vedle macechy, usmívá se na ni a dovolí, aby se dotýkala Dianiných vnuků? Zapomněl, že bezcitná macecha zničila manželství se dvěma malými dětmi, ubližovala jeho zemřelé matce a má i minimálně morální zodpovědnost za tragický osud krásné a veřejností uctívané Diany. Proč se nám snaží samozvaní odborníci na anglickou královskou rodinu vnutit představu, že manželka následníka trůnu je v Anglii oblíbená a národ ji vše odpustil, když to je bohapustá lež, která se dá prokázat průzkumy veřejného mínění? Proč jednostranně vybíráme informace z britských bulvárních médií, které špiní mladšího syna princezny Diany a do nebes vynášejí následníka trůnu a jeho nemorální manželku, když existují i média informující o aktivitách Harryho a jeho manželky v USA bez dehonestujících pomluv?

Britové jsou zřejmě smířeni s tím, že ze svých daní platí rodinu neschopnou adaptace na nové normy mezilidských vztahů. Je to jejich volba a nám po tom nic není. Pokud však chceme nabízet pohádku o princezně a krásném princi obyčejnému obyvateli české kotliny, proč se neohlédneme na monarchii, kde královská rodina je funkční, projevuje soucit, reprezentuje svou zemi a pomáhá tam, kde je potřeba? Zatuchlost v našich nejvyšších patrech společnosti totiž sledujeme téměř každodenně, a pokud máme pořádně vyvětrat a pročistit vzduch, potřebujeme vhodné vzory. A mezi ně rozhodně členové britské královské rodiny s nulovou sebereflexí a minimální osobní odpovědností nepatří.