U kapalného propanu se zákazník nezavazuje k odběrům, platí pouze takové množství, jaké spotřebuje. Odpadá tím riziko, kterému čelí například dodavatelé zemního plynu, že když překročí nasmlouvané množství, čeká je více než tučný doplatek rozdílu.

Kapalný propan: sázka na řešení budoucnosti

Trh s energiemi je v současné době dramaticky rozkolísaný, a tak není divu, že řada firem, obcí nebo provozovatelů nejrůznějších budov a technologií zvažuje přechod z původního energetického zdroje na jiný. Cena elektrické energie prudce stoupla a dodávky zemního plynu jsou nejisté. Jenže mnoho variant nezbývá, pokud se nebudeme vracet k uhlí, což by asi pošramotilo náš environmentální přístup. Ačkoli slovo „plyn“ může v současné době vyvolat na první pohled pochybnosti, na druhý už nemusí. Tedy budeme-li hovořit o propanu.

Dodávky propanu totiž nejsou závislé na dodavatelích zemního plynu z Východu, ale na provozu rafinérií na Západě. V této souvislosti dodejme, že z celkového objemu vytěžené ropy jde do automobilového průmyslu pouze 15 až 20 procent a propan je v podstatě odpadní surovinou. To znamená – bude tu pořád!

Inspirace plynem

Co potřebuje výrobce, obec, zemědělské družstvo nebo správce budov? V dlouhodobém horizontu je to jistota pravidelných dodávek, stabilní ceny a vysoká míra nezávislosti. Samozřejmě, neobejde se ani bez odpovídající výhřevnosti, která souvisí s efektivitou vytápění. A pochopitelně potřebuje udržet vstupní investici na rozumné úrovni.

V poslední době se začalo častěji mluvit o zkapalněném zemním plynu. Takové řešení je sice možné, jenže ne dlouhodobě. Je s podivem, že se v těchto souvislostech málo mluví o kapalném propanu, který je mnohem snadněji dosažitelný a jeho doprava i skladování jsou jednodušší. Více než 50leté zkušenosti jsou velmi pádným argumentem.

Kapalný propan se vyrábí zkapalňováním ropných plynů vznikajících při rafinaci ropy. Do kapalného skupenství se dostává působením tlaku a nízké teploty, přičemž v tomto stavu setrvává po celou dobu přepravy a skladování až do okamžiku, kdy opět změní skupenství na plynné, tzn. těsně před vstupem do hořáku plynového kotle.

Kapalný propan se vyrábí zkapalňováním ropných plynů, které vznikají při rafinaci ropy. Do kapalného skupenství se propan dostane působením tlaku a nízké teploty. V tomto stavu setrvá po celou dobu přepravy a skladování až do okamžiku, kdy opět změní skupenství na plynné, tzn. těsně před vstupem do hořáku (plynového kotle). Jeho přeprava probíhá pomocí autocisteren. Provozovatel zařízení potřebuje pouze zásobník plynu, který umístí na svém pozemku v nadzemní nebo podzemní variantě. Plyn v zásobníku není třeba nijak „udržovat”, například podchlazováním. K vytápění se nejčastěji používá čistý propan, výjimečně směs propan-butanu.

Rozdíl mezi propanem a butanem je v teplotě odpařování. Zatímco propan se odpařuje při –42 °C, butan při 0 °C. To znamená, že v zimních měsících má směs propan-butanu nevýhodu. Čistý propan je sice o něco dražší, ale má vyšší oktanové číslo a je čistší s minimem obsahu síry. Skládá se pouze z uhlíku a vodíku a jeho výhřevnost je 46,4 MJ/kg (nejvyšší mezi palivy).

Propan může sloužit jako zdroj paliva pro všechny typy plynových kotlů. Jeho spalování je téměř bez škodlivých emisí. Proto také provozovatel nepotřebuje kupovat emisní povolenky, což může výrobní provoz významně zlevnit.

Ekologie bez emisních povolenek

Ceny dodávaného propanu v kapalném stavu jsou ve srovnání s konkurencí v současné době velmi příznivé a nic nenasvědčuje tomu, že by mělo dojít ke změně. Například u čerpací stanice se ceny LPG pohybují zhruba na polovině cen benzinu. Samozřejmě přechod z jednoho energetického média na druhý, případně používání kapalného propanu jako záložního zdroje má svá specifika a nejprve je nutné individuálně posoudit ekonomiku tohoto kroku, jeho technické řešení a nakonec i efektivitu.

Pravda je, že u kapalného propanu se zákazník nezavazuje k odběrům, platí pouze takové množství, jaké spotřebuje. Odpadá tím riziko, kterému čelí například dodavatelé zemního plynu, že když překročí nasmlouvané množství, čeká je více než tučný doplatek rozdílu. Jakýkoli provoz na propan zaručuje do značné míry nezávislost. Propan může sloužit jako zdroj pro všechny typy plynových kotlů. Jeho spalování je téměř bez škodlivých emisí. Proto také provozovatel nepotřebuje kupovat emisní povolenky, což může výrobní provoz významně zlevnit. Je navíc možné používat jej i v chráněných krajinných oblastech, což uvítá mnoho obcí.

Často vyvstává rovněž otázka, zda je vhodné kapalný propan používat ve výrobním procesu. Odpověď na ni se však odvíjí od konkrétních potřeb a pak také volby odpovídající velikosti zásobníku (firma TOMEGAS z Milevska dodává zásobníky od 2,8 do 250 m3), případně i od celkového počtu zásobníků. Příklady najdeme po celé České republice: obalovna Jihlava, obecní škola a domov seniorů v jižních Čechách, výroba plastových obalů ve Frýdlantu nad Ostravicí, lakovny, pivovary, myčky automobilů, vytápění průmyslových hal, čističky odpadních vod, sušičky obilí atd. Výčet odběratelů by byl rozsáhlý, protože kapalný propan je jednoduše nejzajímavější energií budoucnosti – proč ho tedy nezkusit? Mylná představa, že je drahý, pochází ze začátku „devadesátek”, ale to už je dávno za námi.

Autor: Ing. Ivan Sklenář
Foto: archiv autora