Každý z nás měl někdy špatný den, amatérský divadelní soubor ze Hry, která se zvrtla, ho má ale pořád – a to už deset let. Původně jednoaktová divadelní hra z pera tří britských herců Henryho Lewise, Jonathana Sayera a Henryho Shieldse se postupně rozrostla v celosvětový fenomén a v současné době existuje nejen její pokračování, ale i rozhlasový program, dva televizní speciály a jeden seriál.
Diváci přicházejí, kulisy stojí a herci jsou připravení – tohle rozhodně není případ tohoto amatérského souboru. Zatímco pracovníci divadla zoufale hledají psa, který ve hře účinkuje, jeden z herců si píše nejtěžší části svých replik na ruce a jevištní technička na poslední chvíli staví kulisy. To, co následuje, je naprostá katastrofa. Padají rekvizity, kulisy i herci a vážné detektivní drama se pro diváka postupně mění v komedii a pro herce v noční můru.
Hra, která se zvrtla, čerpá z tradice „divadla na divadle“ a pokládá amatérskému divadlu tak trochu netradiční poklonu. Představení je kombinací slovních hříček, situačního humoru a tzv. slapstick (fyzická komedie, která často stojí na různých nehodách, např. někdo někoho praští dveřmi). Hra ve svých postavách poukazuje na všemožné nešvary amatérského divadla – herce, který si nepamatuje svůj text, herečku, která přehrává, či příliš ambiciózního režiséra.
Sedm diváků a mokré kostýmy
Henry Lewis, Jonathan Sayer a Henry Shields se poprvé setkali na londýnské herecké škole LAMDA, kde všichni byli členy stejné improvizační skupiny. Po absolvování se z nich stali spolubydlící, kteří po večerech začali pracovat na své jednoaktové divadelní hře Vražda před Vánoci (The Murder before Christmas), později prodloužené na dva akty a přejmenované na Hra, která se zvrtla.
Premiéry se dočkala 4. prosince v malém divadle nad hospodou Old Red Lion Theatre. Nejednalo se o žádnou velkolepost, v hledišti sedělo pouze sedm diváků, z nichž jen čtyři za lístek zaplatili, a jednalo se tedy o tzv. přesilovku – na jevišti bylo více lidí než v hledišti.
Obsazení představovali tři autoři a jejich herečtí přátelé. Všichni herci hru hráli ve svém volném čase, protože je produkce nemohla uživit.
Kulisy si postavili sami, protože ale v divadle vystupovali až jako druzí, neměli čas je upevnit a každý herec tak měl danou pozici, kde musel v určitých scénách stát, aby kulisy buď držel, nebo je přesunul na správné místo. Sami se také starali i o kostýmy, které jim čas od času nestihly mezi představeními uschnout, a tak byli nuceni hrát v mokrých.
Z hospody do Londýna
Tvrdá práce se ale vyplatila. Ze sedmi diváků se postupně stal vyprodaný sál. Produkce se následně přesunula do větších Trafalgar Studios a odtud vyrazila na úspěšné turné po Velké Británii.
V roce 2014 se hra dočkala premiéry na londýnském West Endu s prakticky stejným obsazením jako před dvěma lety v Old Red Lion Theatre. Produkce si o rok později odnesla prestižní cenu Olivier a z doposud neznámé skupinky herců se staly divadelní celebrity. Hra se v Londýně úspěšně hraje dodnes.
Původní obsazení se do rolí vrátilo ještě v roce 2017, když se hra dočkala přesunu na Broadway. Celý příběh je poněkud kuriózní – producent a režisér J. J. Abrams tehdy točil ve Velké Británii Star Wars a ve svém volném čase se rozhodl zajít do divadla. Hra, o které před vstupem do sálu nic nevěděl, ho zaujala natolik, že se ještě ten den rozhodl představení převést na Broadway.
Naposledy se původní obsazení rozhodlo sejít v letošním červnu, kdy v divadlech v Manchesteru a Newcastlu předvedli své rozloučení s touto divadelní hrou. Jejich loučení není překvapivé, herci stárnou a každý z nich si z produkce během let odnesl i nějaké to zranění. Dave Hearn, představitel publikum milujícího Maxe, si hned několikrát vyhodil rameno. Charlie Russell, představitelka přehrávající herečky Sandry, už kvůli špatné kyčli letos hrála jen pár dní týdně a představitel jevištního technika Trevora Rob Falconer si během června zranil prst tak, že mu z něj museli odstřihnout jeho snubní prsten.
Příběh hrdinů amatérského souboru ale u Hry, která se zvrtla, zdaleka neskončil. Potenciál, jaký má toto představení, si autoři uvědomovali od počátku. Poprvé se o pokračování pokusili už v roce 2013, kdy měla premiéru hra The Nativity Goes Wrong, sledující amatérský soubor snažící se odehrát příběh narození Ježíše. Hra se ale nedostala za fázi scénického čtení.
Druhý pokus už byl úspěšný, Peter Pan Goes Wrong se taktéž dočkal premiéry v roce 2013. Příběh souboru, který neúspěšně hraje klasiku od Jamese Matthewa Barrieho, byl nominován na cenu Olivier, kterou ale tentokrát neproměnil.
Vloupání do BBC
Úspěch her neminul ani veřejnoprávní médium BBC, které se rozhodlo představení Peter Pan Goes Wrong ve zkrácené a upravené verzi adaptovat. V roli vypravěče se představil David Suchet, který se mihnul i v malé roličce v rozhlasovém speciálu, vysílaném krátce před tím, kde amatérský divadelní soubor ovládl BBC Radio 2.
Úspěch prvního speciálu vedl k pokračování s názvem A Christmas Carol Goes Wrong, kdy se amatérský soubor poté, co mu byl dán doživotní zákaz vstupu do BBC, vloupal do studia a unesl obsazení Vánoční koledy, aby mohl uvést svou vlastní verzi.
V roce 2019 bylo oznámeno, že se skupinka neschopných amatérských herců bude na obrazovce objevovat pravidelně. Seriál The Goes Wrong Show se zatím dočkal dvou řad a ukázal, že se autoři nebojí experimentovat.
V současnosti tak můžete například zhlédnout epizodu, kde obsazení stráví většinu času pootočené o devadesát stupňů, protože si „kulisáři špatně vyložili název hry Devadesát stupňů“ či epizodu s miniaturními místnostmi, protože při jejich výrobě došlo k záměně centimetrů a palců.
Zajímavé je, že druhý vtip je založen na pravdě. Když se Hra, která se zvrtla, přesunula na Broadway, produkce obdržela miniaturní vázu, protože si kulisáři mysleli, že rozměry nebyly převedeny na palce.
Čtyřikrát a stále špatně
Hra samozřejmě nezůstala jen u anglicky mluvících zemí a od roku 2019 můžeme představení navštívit i u nás. Českou premiéru měla hra v Městském divadle Kladno, jehož produkce se stala komedií roku 2020 na Grand festivalu smíchu.
Jen pár měsíců po kladenské produkci se hra dočkala premiéry také v Divadle Bez zábradlí v Praze, poté následovalo Západočeské divadlo v Chebu. Zatím poslední produkce je uváděná v Šaldově divadle v Liberci.
Každá produkce k postavám i ději přistupuje trochu jinak, zatímco ta pražská se více méně drží originálu, ta liberecká se rozhodla jít na představení po svém – od kostýmů až po charaktery postav. I tak jsou ale všechny v jádru Hrou, která se zvrtla a lze zaručit, že každé představení stále proběhne špatně a rozhodně pobaví.
