Zvon svatá Barbora váží 490 kilogramů, hmotnost zvonu svatá Maria a svatý Josef je 540 kilogramů. V roce 1970 je pro kostel Nanebevzetí Panny Marie vyrobily Třinecké železárny.

„V Šilheřovicích měly nahradit zvony rekvírované za druhé světové války. Ovšem vzhledem k tomu, že se v Německu podařilo najít původní zvon a před dvěma lety byl dovezen a naistalován zpět do věže, náhradní zvony sundali a ty už jen mlčely,“ řekl k darovaným zvonům člen Okrašlovacího spolku Lubavia Jan Pečínka. Jako skautský vedoucí přes čtvrt století památku rozstřílenou sovětskými vojáky obnovuje.

Ocelovo-litinové zvony zatím zůstanou na zemi. „Chtěli bychom je nechat zavěsit do zimy, ale konkrétní termín vyzvednutí nemáme. Nejprve musejí odborníci zhodnotit konstrukci ve stávající věži i jejich zavěšení,“ uvedl Pečínka.

Srdce zvonů

Mimo jiné je také ještě potřeba sehnat chybějící srdce zvonů. Pokud se vše podaří, budou správci zvony ve věži rozeznívat při různých příležitostech pomocí elektrického pohonu.

„Zvonilo by se zmáčknutím knoflíku například při bohoslužbách, svatoannenské pouti, Noci kostelů, koncertech, skautských pracovních víkendech nebo návštěvách,“ dodal člen spolku.

Tento měsíc začala Lubavia v jinak nepřístupném kostele a jeho okolí pořádat prohlídky s výkladem. Až do konce září budou každý lichý víkend od 10 do 16 hodin. „Je to příležitost si zvony prohlédnout, než se vyzvednou do upravené zvonice. Škoda příležitosti nevyužít,“ pozval k návštěvě předseda výboru spolku Jindřich Machala.

Průvodci budou na zájemce čekat při vstupu hlavní branou na pravé straně v nově vybudovaném dřevěném objektu.

Poutní místo

Zaniklá obec Stará Voda, německy Altwasser, s prvním písemným záznamem z poloviny 15. století byla známá konáním poutí. Kostel byl dokončen v místě dvou kaplí v roce 1688.

Krátce poté tam vznikla kolej školského řádu piaristů, kteří zde vedli duchovní správu. V místě působili až do roku 1922.

„Starovodskou kolejí prošla celá řada uznávaných a slavných jmen, jako například František Kassián Halaška, Jan Evangelista Purkyně, Gelasius Dobner nebo Adaukt Voigt,“ připomíná spolek.

Za druhé světové války byl klášter poškozen, poslední pouť se v něm konala v roce 1949.

„Pak byl prostor uzavřen pro potřeby armády. Malebná obec Stará Voda byla zrušena a postupně srovnána se zemí. V padesátých letech byly cenné památky odvezeny do jiných kostelů,“ uvádí web Arcibiskupství olomouckého věnovaný poutním místům na Moravě a ve Slezsku.

Poutníky v kostele nahradili vojáci, dobytek i vojenská technika. Devastaci místa dokončila po roce 1968 sovětská armáda. Postupná rekonstrukce mohla začít až po roce 1990.