Značka Naim je etalonem britského konzervativního hi-fi – kdo by nepoznal na první dobrou ty komponenty s minimalistickým černým designem a jednoduchým obloučkem loga, které se od založení firmy roku 1969 Julianem Verekerem zase tak moc nezměnilo. Možná to dnes není tak viditelné jako před 20 – 30 lety, ale Naim byl také velkým jménem v oblasti analogu a třeba firemní gramofonová raménka jsou pojmem.

Právě na tuto tradici po jisté odmlce britský výrobce navázal kompletním gramofonem Solstice (což v překladu znamená slunovrat), který hrdě symbolizuje návrat do tohoto segmentu. Solstice také volně odkazuje na Stonehenge, mystický objekt, nacházející se jen pár minut jízdy autem od Salisbury, kde Naim už nějakých 50 let sídlí.

Je zajímavé, že navzdory celkem výrazné stopě v analogovém světě je Solstice prvním kompletním gramofonem v historii Naim. Firma se pyšní, že byl kompletně vyvinutý v Salisbury (tam se vyrábí elektronika a napájecí, samotné rameno, šasi a další mechanické součásti nicméně vyrábí Clearaudio), přídomek Special Edition znamená, že jde o limitovanou sérii 500 kusů.

Celý systém Solstice Special Edition sestává z šasi Solstice, nové generace legendárního raménka Aro, nové přenosky Equinox MC a z na míru tomu všemu vyrobenému napájecímu zdroji pro motor a z phono předzesilovače Solstice. Nic dalšího vyjma propojovacích kabelů tak už nepotřebujete, je to přesně v duchu filozofie Naim, která staví na vrchol sladěný celek a od úplných začátků až dodnes platí, že nejlepší je Naim „od zásuvky po reprosoustavy“.

Základem designu Solstice Special Edition je rozhodně jednoduchost. Základní šasi je relativně vysoké, čistě pravoúhlé, kombinující dobrou kvalitu výroby a solidní pocit z materiálů s celkovou minimalističností, jak to Naim jen umí. Dominantou je ale rozhodně obrovský, super vysoký hliníkový talíř, nasazený na magneticky odpruženém ložisku. Talíř roztáčí přes řemínek a subtalíř elektronicky řízený motor, který se automaticky přizpůsobuje provozním podmínkám.

Pod vrstvami hliníku a akrylátu se ukrývají vysoké vrstvy výrazně tvarovaných profilů z překližky, zajišťující jednak malé šíření energie skrze celé tělo gramofonu, jednak dostatečnou pevnost.

Těsně vedle talíře jsou shora na šasi zapuštěná kulatá ovládací tlačítka pro regulaci rychlosti, v pravém horním rohu – usazené na kovovém prvku spolu s ložiskem – se nachází základna pro výrazné raménko. Jde o rovnou karbonovou trubičku s komplexním systémem pro nastavení. Na konci raménka je dosti výrazná hlavička, nesoucí nadmíru velkou přenosku.

Na zadní straně gramofonu najdete jednak typický firemní vstup pro napájecí napětí (dodávaný napájecí zdroj přes „mnohokolík“ dodává šťávu jak gramofonu, tak phono předzesilovači), jsou tu šoupátka, regulující svítivost loga na čelní stěně i to, zda gramofon přechází do režimu standby. Samozřejmě je tu i zemnící kolík, signál z raménka jde kabelem přímo do phono předzesilovače.

Ten má stejný tvar těla jako napájecí zdroj – oba komponenty mají akrylová čela, nové firemní logo, citelné chladiče po bocích a celkově velmi důvěryhodné rozměry i stavbu. Na napájecím zdroji jsou vedle vstupní zásuvky jen dva výstupy, na phono předzesilovači najdete dva páry cinchových vstupů (oddělené MM a MC, u MC lze ještě šoupátkem volit nízký či vysoký zisk), stejně tak tu je cinchový výstup a to hned vedle charakteristického firemního DIN rozhraní. Dvěma potenciometry lze nastavovat v širokém rozsahu kapacitu a odpor, dalšími dvěma šoupátky pak tak jako na gramofonu svítivost loga a standby režim.

Důležitým konstrukčním prvkem je zejména nové rameno Aro – je výrazně komplexnější než původní verze z roku 1989. Krom již zmíněného uhlíkového vlákna se v konstrukci uplatnil také wolfram, protože cílem je nabídnout maximálně výhodný poměr pevnosti a hmotnosti. Mírně netypickým řešením je uchycení přenosky na třech místech, takže pokud zůstanete u dodávané přenosky Equinox, bude vždy perfektně seřízená.

Když jsme u přenosky, tak ta také zaslouží pár slov. Jde o řešení s pohyblivou cívkou v hliníkovém těle, vysoustruženém z jediného bločku hliníku. Na chvějce je nasazen diamantový hrot s profilem microline.

Konstrukce phono předzesilovače vychází jednak z předchozího top modelu SuperLine, jednak ale aplikuje poznatky z konstrukce obřího zesilovače Statement. Z toho pochází zejména technologie Discrete Regulators (to jsou součástky, jež najdete v zesilovačích s přídomkem DR).

Uvnitř napájecího zdroje jsou prakticky dva oddělené a odstíněné zdroje, sdílející v praxi pouze vstupní zásuvku. Také tady je použita technologie DR pro stabilizaci napájecího napětí.

Naim u Solstice Special Edition neudává žádné technické parametry – jde jednoznačně o luxusní objekt, který buď chcete, protože víte, že fungovat bude, nebo ho nechcete. I z toho titulu, že dostanete kompletní systém včetně přenosky a phona pak nejsou technické parametry zase tak zásadní, protože pravděpodobně nebude třeba jich využívat při alchymistickém ladění analogového řetězce.

Naim Solstice Special Edition jsme poslouchali v pražském studiu Avitsmart, kde gramofonu dělal společnost kompletní systém z dílny Naim – hrálo se na kombinaci NAC252 / NAP300 s adekvátními externími napájecími zdroji, poslouchalo se přes Focal Utopia a propojeno bylo (vyjma míst, kde byly kabely Naim) přes Nordost Valhalla 2. Analogový zdroj jsme porovnávali se skladbami přehrávanými přes NDX 2.

Jakmile se rozhoupaly struny Hadenova konstrabasu v „My Old Flame“ (Haden / Jarret | „Last Dance“ | 2014 | ECM | ECM 2399), gramofonový systém ukázal, že drží hluboké tóny velmi pevně a konkrétně pod kontrolou, jedinou stopou takové té očekávané „analogovosti“ byl právě pocit jisté houpavosti. Tóny jsou zaříznuté, parádně ohraničené a mají také neočekávaně suverénní údernost, je to velmi dospělý, bohatý a šťavnatý přednes, aniž by musel nebo chtěl nějak „analogově zkrášlovat“. Nástroj měl velice přesvědčivou kombinaci objemu, váhy a dobře vyrýsované přesnosti. Bas to byl „naimovský“, v tom nejdospělejším podání, jaké toto mírně specifické ladění umí nabídnout.

Hlas LP v „Muddy Waters“ („Lost On You“ | 2017 | Vagrant | 538284881) byl parádně čitelný, veskrze spíše průměrná nahrávka najednou jako kdyby se rozsvítila a nutno říci, že takhle jasně a čistě jsme zrovna tohle elpíčko slyšeli jen párkrát. Hlas sám byl vykreslený s nad jakékoliv očekávání dobrou plasticitou, tam kde jsme čekali spíše zdůraznění oné zvukové průměrnosti byl najednou pulsující a živoucí high-endový zvuk. Ani tady není žádný prvoplánový „vinylový efekt“, žádné vřelejší přibarvení a příjemné zkreslení. NDX 2 je fajn streamer, ale tady zaostával – právem, samozřejmě – o několik tříd. Takhle přesně má vypadat dospělý, důstojný analog.

Přenoska, rameno, šasi a předzesilovač (prostě celý systém) drží výborně nejen kontrolu nad signálem, takže reprodukce je velmi (na gramofon skutečně velmi, velmi) informativní, ale nezapomíná také na kouzlo plnosti a barevnosti. Činely v „Joni“ Mathiase Eicka („Skala“ | 2011 | ECM | ECM 2187) zněly v parádně strukturovaných, bohatě prokreslených celcích, výšky byly pořád zřetelné a krásně, parádně čisté. Kov tikal a zařezával tak, jak si můžete jen přát od přesné a kontrolované reprodukce, přitom nikdy navzdory překvapivé míře analytičnosti nezněl suše, jedovatě nebo ostře. Cítíte, že systém Solstice hraje s obrovskou lehkostí a uvolněným nadhledem. Nesmírně organicky propojený celek v kombinaci s výtečnou nahrávku vytváření dojem plynutí a fantasticky strhující samozřejmost.

„Lion in Winter“ od Bee Gees („Trafalgar“ | 1971 | MFSL | MFSL 1-263) začíná mohutnými ranami do velkého bubnu, které jsou doprovázené jednak pocitem skutečně velmi pěkně sejmutého nástroje, jednak dozvukem z nahrávací místnosti. Solstice podtrhl geniálně živoucí pocit mohutnosti bubnu, s ranou, která jako kdyby vám fyzicky dopadla na hrudník, zároveň ale cítíte i sám nástroj, jeho ohraničené tělo i ten rozvířený vzduch v něm a kolem něj. Každý úder má velmi pěknou sílu a v realisticky nastavené hlasitosti je to bezmála jako skutečný buben v místnosti – to je něco, co si s typicky měkčím analogovým stylem nespojujete, ale tady je prostě konkrétní, pevná a napjatá blána jasně oddělená od zvuku těla bubnu. Je to veliký zážitek – nejen velkou dynamikou a velkou důrazností a silou, ale prostě i tím, jak samozřejmě to celé dýchá, jaký pocit hutnosti a sytosti z gramofonu vytéká.

Už bylo řečeno, že Naim Solstice umí jako systém nabídnout velmi vysoké rozlišení, pasující ho hodně vysoko mezi zdroji signálu a to nejen těmi analogovými. Spojte to s výtečnou nahrávkou typu „Modul 60“ z desky „Awase“ od Nik Bärtsch’s Ronin (2018 | ECM | ECM 2603) a získáte reprodukci krásně informativní, přitom nijak technicistní, v tom přeci jen vinyl se svým (byť maličkým) dotekem příjemna vede. Přitom jsou ale slyšet i jemňoučké nuance linek nástrojů v pozadí, dokonce jasně slyšíte i šum nahrávacího řetězce, v tichých místech vrní nezaměnitelné „zrno“ analogových rozhraní. Každý zvuk je pečlivě oddělený, precizně vykroužený a přesto organicky spojený v jednom velkém hudebním obraze. Takhle má fungovat opravdový high-end.

Prostorové zobrazení Caveovy „There is a Kingdom“ („Boatman’s Call“ | 2011 | Mute | LPSEEDS10) bylo uvolněné, nesešněrované, veliké, se scénou posazenou mezi ozvučnicemi, maličko vpřed a docela dost za, což je ale spíše stále definováno samotnou nahrávkou, než schopnostmi řetězce. Je tu cítit, že Solstice se dotýká první gramofonové ligy (zejména díky tomu, že jde o precizně vyladěný řetězec, kde mizí pocit mechaničnosti a zůstává rozvinutý hudební obraz. Lokalizace je prostě správná, všechny zvuky mají své místo, vytváří přirozeně znějící nástroje a kýžený „skoro live“ pocit.

Solstice je pak také mimořádně univerzální, ve svém pohodovém, nevšedním nadhledu se stejnou lehkostí a zábavnosti hrají pomalý jazz, pop-rock nebo třeba živější a říznější „Child in Time“ od Deep Purple („In Rock“ | 2016 | Harvest | 0825646035083), která se linula nesmírně snadno a samozřejmě. Nemáte potřebu upínat se na jednotlivé detaily (protože jich je tolik, že z nich vzniká přirozeně působící, plastický celek, co vás snadno obklopí), neruší vás žádná umělá ostrost nebo naopak „zaokrouhlenost“, všechno je krásně zřetelné, basové tóny mají sílu a údernost, výšky pronikavost a hlas „lidský“ rozměr a přirozenou znělost, díky níž dominuje nahrávce tak jak má. Je to nesmírně dospělé a už vlastně nechcete nic hodnotit, nechcete nic řešit, chcete jen nasadit přenosku do drážky a užít si svojí oblíbenou hudbu, která za každé situace zůstává čitelná a zábavná.

Přestože Naim má dlouhou tradici spojitosti s gramofonovým světem, je Solstice Special Edition prvním a relativně odvážně pojatým výletem do analogového hájemství se vším všudy. A je to výlet prvotřídní – krásně vyrobený, pojatý s nenápadností, která je značce vlastní, ale která tu skrývá mnohá zajímavá a zjevně funkční technická řešení. Nejúžasnější silou gramofonu Solstice je to, že jde o perfektně sladěný systém – od napájecího zdroje, přes dvojitý motor, zavěšení talíře i raménka až po raménko samé a samozřejmě po přenosku, na míru naladěnou celé této výjimečné sestavě. Abyste sami poskládali z „nesourodých“ značek podobně harmonický celek, jistě by to stálo nejen spoustu úsilí, omylů a zkušeností, ale dost možná také více peněz. Ne že by Solstice byl levným gramofonem, to rozhodně ne, ale v kontextu toho, že patří mezi nejparádnější gramofony, které si lze koupit, to vlastně není úplně zběsilá cena. Podtrhněte to harmonickým sladěním s kompletním řetězcem Naim, v čemž vždycky tkvěla nemalá část firemního kouzla, a máte neuvěřitelně zábavný, vrcholně muzikální a harmonický vinylový zdroj, kterého se jen tak nenabažíte.

Kč 429 990,-

FOTOGALERIE

--- --- --- --- ---

KLADY

+ je to KUS gramofonu

+ krásný mechanický chod

+ nenápadná, ale fungující technická řešení (oddělení komponentů i odpružení)

+ celistvý vyladěný analogový produkt

+ celková kvalita zpracování

+ vynikající rozlišení

ZÁPORY

- není to úplně nástroj pro experimentování s raménky, přenoskami, phono předzesilovači,….

--- --- --- --- ---

DOVOZCE: Horn Distribution | www.horn.eu 

PRODÁVÁ: Avitsmart | www.avitsmart.cz 

fSdílet

Tweet