Jak je to se zákazem spalovacích motorů po roce 2035? Bude možné si nadále kupovat auta na benzín či naftu? Server EURACTIV.cz přináší vysvětlení.
Ministři životního prostředí zemí EU mají za sebou šestnáctihodinové jednání o balíčku Fit for 55, jehož cílem je razantně snížit emise skleníkových plynů v Evropě. Mezi diskutovanými návrhy byl i v Česku nechvalně známý „zákaz spalovacích motorů“.
Pod mediální zkratkou se skrývá legislativa, která má zajistit 100% snížení emisí CO2 u nových aut a dodávek prodávaných po roce 2035. Ministři členských zemí EU, včetně české zástupkyně Anny Hubáčková (KDU-ČSL), návrhu dali svůj souhlas.
„V roce 2035 nekončí prodej aut se spalovacími motory. Auta, pokud budou mít čisté alternativní palivo, mohou být dál prodávána a být v provozu,“ vysvětlila po jednání Hubáčková.
Jinými slovy to znamená, že auta mohou mít i spalovací motor, nesmí však vypouštět žádné emise. Vzhledem k aktuálně dostupným technologiím a masivní podpoře vozidel na elektrický bateriový pohon je však budoucnost spalovacích motorů nejistá.
Ať už se bude technologický pokrok ubírat kamkoliv, evropské země chtějí mít jistotu, že cíl snížení emisí u nových aut na nulu do roku 2035 bude možné převést skutečně do praxe. Evropské komisi proto zadaly, aby se v roce 2026 k návrhu vrátila a znovu se podívala na to, zda je splnitelný a jaké bude mít dopady.
Právě tato klauzule byla jedním z důvodů, proč se nakonec i Česko rozhodlo balíček Fit for 55 podpořit. Ministři totiž neřešili jen emise u nových aut, ale také další části balíčku, jako je zřízení Sociálního klimatického fondu po roce 2027 nebo zavedení systému obchodování s emisními povolenkami na oblast budov a silniční dopravy.
Vyjednaný kompromis je pro Česko dobrý. Alespoň si to myslí Ladislav Miko, zmocněnec Ministerstva životního prostředí ČR pro jednání na úrovni Rady EU.
https://twitter.com/ladislav_miko/status/1541946308327620609
Dohodou ministrů životního prostředí však jednání nekončí. Pozici členských zemí EU je nyní zapotřebí skloubit s postojem Evropského parlamentu. Ten chce stejně jako ministři prosadit, aby se po roce 2035 snížilo množství emisí u nových aut o 100 %. Ve všech částech balíčku Fit for 55 se však europoslanci s pozicí členských států neshodují, úkolem následujících týdnů tak bude najít mezi institucemi shodu, až poté bude moci být legislativa finálně schválena a převedena do praxe.
Klíčovým hráčem v této fázi jednání, tzv. trialogu, bude Česká republika, která od 1. července 2022 předsedá Radě EU, tedy ministrům členských zemí.
„Jedeme dál, předsednické trialogy budou velmi náročné,“ dodal Miko.
Ministři zemí EU se pak dohodli na mechanismu, který by měl zabránit dalšímu raketovému růstu cen emisních povolenek. České vládě se pak podařilo vybojovat ústupek v podobě povolenek zdarma pro místní teplárny. Veškeré návrhy ale musí ještě posvětit poslanci Evropského parlamentu.