Žena ze snímku dívky zasažené napalmem ještě po padesáti letech po útoku podstupuje léčbu
Žena, jejíž fotografie se stala symbolem hrůz války ve Vietnamu, se padesát let po napalmovém útoku na její vesnici podrobila poslednímu ošetření kůže u specialisty na popáleniny. Informuje o tom list The Guardian.
Kim Phuc bylo devět let, když ji při útěku z vesnice bombardované napalmem asi čtyřicet kilometrů severozápadně od Saigonu v roce 1972 zachytil tehdy 21letý fotograf Nick Ut. Křičela bolestí a byla nahá, jak jí kapky lepivého napalmu propálily šaty a pak i vrstvy kůže jako zrosolovatělá láva.
Fotograf tehdy dívku odvezl do nemocnice a díky svému americkému novinářskému průkazu pro ni vymohl lékařskou pomoc. Více než rok strávila v nemocnici, kde se zotavovala ze zranění, a žila s neustálými bolestmi a omezenou hybností.
Tento týden podstoupila dvanácté a poslední kolo laserové léčby v institutu dermatologie v Miami. Právě v Miami se také setkala s Utem, který byl za snímek nazvaný Dívka z Trang Bang oceněn Pulitzerovou cenou. Říká o něm, že jí zachránil život. Jeho fotka významně ovlivnila pohled americké společnosti na válku ve Vietnamu a dodnes patří k nejdojemnějším protiválečným mementům.
Za celoživotní snahu o usmíření a o odpuštění. Napalmová dívka z Vietnamu převzala drážďanskou cenu
Číst článek
Žena si přeje, aby všichni mohli žít s láskou, nadějí a odpuštěním. „Pokud se všichni takto naučí žít, nebudeme vůbec potřebovat válku,“ řekla. Poznamenala také, že fotografii nenáviděla, připadala si ošklivá a styděla se za to, že je na ní nahá.
V následujících letech měla sebevražedné myšlenky, žila s duševním traumatem a nesnesitelnou fyzickou bolestí. V devadesátých letech se přestěhovala do Kanady, kde založila nadaci Kim Foundation International, která nabízí lékařskou pomoc včetně psychologické podpory dětem zasaženým válkou.
Minulý měsíc v rozhovoru s kanadskou stanicí CBC prohlásila, že už „není obětí války“. „Jsem přeživší. Mám pocit, že před padesáti lety jsem byla obětí války, ale teď, o padesát let později, jsem kamarádka, pomocnice, matka, babička a přeživší, která volá po míru,“ řekla.
