Byl 2. červen roku 1947 a sovětský ministr zahraničí V. M. Molotov zrovna odcházel ze schůzky se zástupci britské a francouzské vlády, čímž dal jasně najevo, že Sovětský svaz odmítá poválečnou „západní pomoc“ v podobě Marshallova plánu. Molotovovo gesto mimo jiné naznačilo, že počínající studená válka nabírá na intenzitě.
Marshallův projev
Psal se 4. červen 1947, když americký ministr zahraničí George C. Marshall pronesl projev, ve kterém oznámil, že Spojené státy americké jsou ochotny nabídnout ekonomickou pomoc válkou zničeným národům Evropy, aby tak přispěly k jejich obnově.
Potenciál a obrovská ekonomická síla Spojených států tkvěla v několika aspektech – na americkém území se ve druhé světové válce intenzivně neválčilo a Spojené státy jsou velkou zemí s obrovskými personálními, technologickými a surovinovými kapacitami.
Marshallův plán ve výsledku poskytl evropským národům miliardy dolarů a pomohl tak odvrátit ekonomickou katastrofu, která by v mnoha evropských zemích s největší pravděpodobností nastala. Zároveň měl Marshallův plán velice přísné a striktní podmínky, financování daných aktivit muselo být předem dané a zkonzultované, vše muselo být maximálně transparentní.
Reakce Sovětského svazu
A jaká byla reakce Sovětského svazu na Marshallův projev? Kamenné ticho. Ministr zahraničí Molotov (jeden z účastníků nechvalně proslulého paktu Ribbentrop-Molotov) však souhlasil se schůzkou 27. června s britskými a francouzskými zástupci, aby projednali evropskou reakci na americkou nabídku.
Molotov dal ihned najevo, že Sověti mají proti Marshallovu plánu mnoho námitek. Zaprvé by Marshallův plán zahrnoval i pomoc Německu, což Sovětský svaz nemohl tolerovat, neboť by se jednalo o pomoc nepříteli, který ještě nedávno málem zdevastoval celý Sovětský svaz.
Zadruhé byl Molotov neústupný v požadavku, aby měl Sovětský svaz úplnou kontrolu a svobodu jednání nad jakýmikoli prostředky Marshallova plánu, které by Německo případně mohlo získat. Nakonec chtěl sovětský ministr zahraničí přesně vědět, kolik peněz dají Spojené státy každému národu.
Když bylo zřejmé, že francouzští ani britští zástupci na jeho námitky a podmínky nepřistoupí, odstoupil Molotov 2. července definitivně z jednání. V následujících týdnech Sovětský svaz intenzivně tlačil na své východoevropské spojence, aby odmítli veškerou pomoc Marshallova plánu. Tento tlak se nakonec ukázal jako úspěšný, žádný ze sovětských satelitů v tehdejší východní Evropě se totiž Marshallova plánu nezúčastnil.
Odmítnutí plánu jako nástroj izolace východní Evropy
Sovětský tisk navíc tvrdil, že americký pomocný program je „zásahem do vnitřních záležitostí jiných zemí“. Spojené státy sovětskou odmítavou propagandu ignorovaly a v roce 1948 oficiálně vytvořily Marshallův plán a začaly poskytovat finanční prostředky všem evropským národům, které o pomoc měly zájem (západní Evropa).
Američtí představitelé tvrdili, že sovětský postoj je jen dalším důkazem toho, že má Rusko v úmyslu izolovat východní Evropu od Západu a prosazovat v regionu své komunistické a totalitní doktríny. Ze sovětské perspektivy však odmítnutí Marshallova plánu znamenalo další vymanění a osvobození se od amerického ekonomického imperialismu a kapitalistické nadvlády.
Zdroje: History, Wikipedia, Česká televize
Podobné články
Martin Miko
Jana MrákotováDoporučujeme
