Během loňského i letošního roku Hejdukovi strávili spoustu času v Michiganu, kde byl jejich syn Marek součástí amerického reprezentačního programu. Vrcholem sezony osmnáctiletého syna naganského šampiona byla účast na jarním MS osmnáctek v Německu. Slibnou kariéru má před sebou i druhé z dvojčat David. Oba jdou ve stopách slavného táty.
Ve svém coloradském sídle cepoval Milan Hejduk syny Marka (útočník) s Davidem (obránce) odmala. Hejdukovi na tréninky nikam nemuseli, malý zimák byl součástí obydlí. Z neposedných capartů se vyklubali dospělí. Alespoň v českém měřítku. Marek je už dokonce reprezentantem USA, David se o něco podobného pokouší.
Kvůli rozvíjející se kariéře svých potomků se manželé Hejdukovi na čas přestěhovali do jiného státu. „Márovi zrovna skončil program v Michiganu, na podzim začne studovat na Harvardu, David bude hrát posledním rokem juniorskou soutěž v Britské Kolumbii. Z téhle soutěže pak taky může jít na univerzitu,“ přibližuje Hejduk starší.
Propojení vrcholové sportovní ambice s univerzitním vzděláváním je ve Státech velmi prosazovanou cestou. V případě svých synů jí věří i Hejdukovi. „V mých očích je to ideální kombinace. Kluci hrají hokej, k tomu získají vzdělání. Pokud by jim vyšla hokejová kariéra, bude to fajn. Poslední dobou se z univerzit do NHL dostává čím dál víc hráčů. A pokud jim sportovní cesta nevyjde, se získaným vzděláním se mohou zapojit do něčeho zajímavého v jiném oboru. Přechod do dospělosti budou mít o to jednodušší. Nevsadíte vše na jednu kartu, ale máte víc možností. Což není vůbec od věci,“ pokračuje 46letý vlastník více než tisícovky startů v elitní světové lize.
Americký výchovný program je všeobecně považovaný za nejlepší na světě a vzorem pro ostatní. „Za mých časů chodilo z univerzit do NHL pár hráčů, teď jsou to úplně jiná čísla. Zvlášť pro americké hráče je to první volba,“ líčí Milan Hejduk.
Ačkoli se kdysi oba Hejdukové před pár lety účastnili letního kempu v Břeclavi s ambicí navlékat dres české reprezentace, situace se vyvrbila jinak a přednost dostala americká karta. A tak zlatou olympijskou medaili s českým puncem může někdy v budoucnu v rodině Hejdukových doplnit placka vybojovaná týmem s hvězdami a pruhy.
Což vůbec neznamená, že Milan Hejduk na český hokej pozapomněl. Nehledě na to, že za oceánem žije téměř čtvrtstoletí, nedávné MS v Tampere sledoval a bronz mu udělal radost. „Klukům jsem medaili hrozně přál. Český hokej si zasloužil úspěch, který dodá trochu klidu do práce. Jasně, z dlouhodobého hlediska to zase tolik neřeší, ale je to fajn impuls pro všechny, co v našem hokeji dělají,“ myslí si.
