Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

KVIFF 2022

Recepty na katastrofu. Vary nabídly děsivé drama plné mrtvol i toxickou dovolenou

Jiří Bartoška, Jiřina Bohdalová před slavnostním zahájením 56. ročníku karlovarského filmového festivalu (1. července 2022). foto: Jakub Stadler, MAFRA

(od zpravodaje serveru Lidovky.cz na filmovém festivalu) Hlavní soutěž karlovarského festivalu je ve třetině. Soutěžní program odstartoval vtipnou a vědoucnou pohlednicí z dovolené dvou polských rodin na dánském ostrově.
  16:54

Základ budoucí kalamity je položen už tím, že jeden z otců se rozvedl a na prázdniny vyráží se svou novou, mladší přítelkyní (že jde o studentku psychologie také ničemu příliš nepomůže). Tentýž muž si s sebou veze vzpomínku na milostnou epizodu, kterou prožil s nynější ženou svého kamaráda.

A oné manželce se zdají sny o náhodném sexu s cizím mužem, protože toho svého má tak nějak plné zuby. Rozbuškou pak je zjištění, že mezi dětmi z obou rodin došlo k alarmující situaci na hraně pohlavního zneužití. Velkým kladem snímku Fucking Bornholm režisérky Anny Kazejakové jsou přirozené herecké výkony, dominuje jim Agnieszka Grochowska v roli rozčarované manželky Maji.

Inženýrka z chatrče

Ženské hrdinky vládnou i dalším soutěžním filmům. Titulní postava snímku Vesper (který je podle pořadatelů pravděpodobně nejdražší v programu) žije v postapokalyptické budoucnosti, kde lidstvo doplácí na ekologickou katastrofu a nepovedené genetické experimenty. V nehostinném prostředí plném zmutovaných organismů, umělých živoucích kreací i starých a nových mrtvol se kasta privilegovaných uzavřela v izolovaných citadelách, odkud přiděluje plebejcům osivo geneticky upravené tak, aby vydalo vždy jen jednu úrodu. Dívka jménem Vesper kromě toho, že udržuje naživu svého těžce nemocného otce, bádá v laboratoři, jak prolomit tento útlak.

I když tvůrci pod vedením litevské režisérky Kristiny Buozyteové a francouzského režiséra Bruno Sampera hrají někdy v drastických scénách snad až moc na efekt, podařilo se jim vybudovat působivý svět založený na „omlácených“, ale fantasticky funkčních technologiích syntetického života. Dron, jehož pomocí Vesper komunikuje se svým otcem, přivezli filmaři dokonce s sebou a způsobili s ním mírné pozdvižení ve Velkém sále Thermalu.

Filmové postavy se bouří

Téma vzdoru vůči privilegovaným a uzavřeným elitám rozvíjí i fantazie německé režisérky Sophie Linnenbaumové Druhořadí. Ta nechala vzniknout svérázný svět filmových postav (nikoli herců), které usilují o své místo na slunci a vládne jim značně totalitní Institut. Vedlejší postava Paula se školí na hlavní postavu, zároveň ovšem odkrývá temné skutečnosti ve své rodině. Její původ pravděpodobně není tak patřičný, jak se domnívala, a možná má mezi předky i někoho z opovrhovaných „vystřižených“.

Zábavnou hříčku s mnoha příležitostmi pro ironické ohledávání filmařských postupů dokázala režisérka dovést do překvapivé šíře a hloubky a nabízí podněty k úvahám nad kontroverzní minulostí protisystémových hnutí v západní Evropě i nad aktuální diktaturou sociálních sítí. Na filmovém festivalu, kde se tolik postav snaží zdůraznit svou příslušnost k vzývané elitě, působil snímek o potřebě uniknout z pasti povinného glamouru obzvlášť případně.

Autor: