Přihlásila jste se do soutěže Miss Czech Republic pouze ze zvědavosti, abyste zjistila, jak to ve světě modelingu chodí, nebo jste od začátku šla za vítězstvím?
Do Miss Czech Republic mě přihlásila sestra, sama bych na to asi nikdy nesebrala odvahu, přestože jsem soutěž sledovala od mala. V modelingu jsem ale nebyla nováček, pohybuji se v něm od 13 let. Avšak je pravda, že soutěž a modeling jsou poměrně odlišné světy, takže jsem byla zvědavá, jaká moje účast v Miss Czech Republic bude. A jestli jsem od začátku věřila ve vítězství? Den po castingu mi přišla zpráva, že jsem se letos hlásit neměla, že už je výherkyně jasná. Nějaká dívka se mě snažila odradit. Jsem ráda, že jsem vytrvala a nenechala se ovlivnit. Všechny dívky, které prošly výběrem, jsou opravdu skvělé a přála jsem jim úspěch. Na druhou stranu si myslím, že je důležité věřit ve svoje kvality. Je to základní krok k vlastnímu úspěchu (úsměv).
Co pro vás bylo během přípravy na finále a v samotném finále nejnáročnější?
Nejtěžší pro mě bylo skloubit studium a přípravu na Miss. Do příprav jsem věnovala opravdu hodně času a energie, a jelikož studuji současně dvě vysoké školy, musela jsem kolikrát obětovat tolik potřebný spánek. Každopádně jsem v soutěži našla něco, co mě opravdu baví a naplňuje, takže mě to motivovalo jít dál. Navíc jsou v Miss Czech Republic ochotní vždy vyjít vstříc, pokud měl člověk například nějakou důležitou zkoušku.
Jak bujaře jste zisk korunky krásy oslavila?
Je to sice již pár týdnů, ale zatím jsem stále ještě pořádně neměla příležitost. Po skončení finálového večera jsem se ještě ten večer viděla s přáteli, ale bylo to pouze velmi krátce. Následující den jsme se všemi finalistkami brzy vstávaly na focení pro časopis Cosmopolitan, a od té doby mi začaly „královské“ povinnosti. Moc si jich užívám, ale zároveň jsou časově náročné, a ve spojení se zmíněným modelingem a studiem mi příliš času nezbývá. Oslavit korunku tedy teprve plánuji.
Splnil se ziskem titulu Miss Czech Republic váš holčičí sen, nebo jste v dětství snila třeba o práci v zoologické zahradě?
Jako malá jsem vždy na Miss koukala, a tak nějak tajně snila, že se tam jednou přihlásím taky. Avšak mým hlavním dětským snem bylo stát se dobrodruhem. Cestovat po světě a být přírodovědec. Fascinovalo mě moře a vesmír, dodnes mám na toto téma doma spoustu knih. Měla jsem také velký vztah ke zvířatům, chtěla jsem být cvičitelkou delfínů. (smích)
Vaším velkým přáním je uspět na Miss World. Vaše předchůdkyně Karolína Kopíncová se dostala mezi 12 nejkrásnějších dívek, což asi bude velice těžké překonat…
Ano, je to tak, Karolína Kopíncová reprezentovala naši republiku opravdu skvěle. Po 16 letech přivezla do České republiky z Miss World velký úspěch. Miss World je mezi světovými soutěžemi krásy tou nejtěžší. Nestačí být pouze krásná, člověk musí ukázat i silnou osobnost. Neméně náročná a důležitá část je charitativní projekt, který každá z delegátek musí představit odborné porotě. Myslím si, že Karolína je skvělou inspirací a vzorem nejenom pro mě, ale i pro spoustu dalších mladých žen. Budu se snažit do toho dát veškerou energii, čas a hlavně srdce, a zvednout tu laťku zase o něco výše. Věřím, že Českou republiku nezklamu.
Ve vaší vizitce k soutěži Miss Czech Republic je uvedeno, že se věnujete charitativnímu projektu vzdělávání dětí v neprivilegovaných rodinách v zemích třetího světa. Jak konkrétně probíhá a co jako novopečená „misska“ můžete pro projekt ještě více udělat?
Přístup k základnímu vzdělání v Tanzánii je velmi nízký, stejně jako je nízká jeho kvalita, což snižuje vyhlídky dětí na budoucnost. V naší nadaci věříme, že vzdělání je dlouhodobou investicí do budoucnosti dětí, která se může vyplácet po zbytek jejich života. Investice do lidského kapitálu plodí totiž ekonomický úspěch nejen pro vzdělané, ale také pro celou ekonomiku země, protože lepší přístup ke vzdělání pomáhá přispívat ke snižování chudoby v Tanzánii. A tím se právě zabýváme. Máme v Arushi otevřenou zatím jednu anglickou základní školu a zanedlouho budeme otvírat další. Díky Miss bych chtěla tento projekt rozšířit více mezi lidi. Momentálně také hledáme dobrovolníky a věřím, že právě díky silnějšímu hlasu, který jsem získala jako Miss Czech Republic 2022, se nám je podaří co nejrychleji najít.
Trochu si rýpnu – nezdá se vám, že podobné projekty jsou jen příslovečnou kapkou v moři, ale tvář Afriky se po léta, a navzdory mohutným investicím z Evropy či USA, v podstatě nemění?
Náš projekt je právě odlišný v tom, že lidem neposkytujeme investici ve formě peněz či jídla, ale v možnosti kvalitního vzdělání dětí, které se chtějí někam posunout. Naši studenti musí ukázat motivaci a chuť studovat. Máme více zájemců o studium, než je kapacita školy, a proto bereme ty, kteří mají vážný zájem. A proč se mi nezdá, že jsou podobné projekty příslovečnou kapkou v moři? Protože od založení naší školy udělali studenti obrovský posun, a to hlavně v anglickém jazyce, který na začátku vůbec neovládali. A ten je právě klíčový pro jejich lepší budoucnost. Některé rodiny zde přežívají s platem 30 dolarů pro pětičlennou rodinu na měsíc. Anglický jazyk jim však může otevřít dveře k práci v turismu a zde jsou schopni vydělat daleko více. Navíc vidíme, s jakou radostí a vděčností studenti do školy chodí. Neděláme markantní změny, ale skutečně měníme život aspoň pár dětem. A to rozhodně není zbytečné.
„Jsem velkou fanynkou Ocelářů, na hokej chodím s rodinou od mala“
Pocházíte z Třince, žijete a studujete v Praze. Jak na vás hlavní město působí, kam chodíte za zábavou a jaká jeho část se vám třeba nelíbí?
Prahu mám neskutečně ráda, je to můj druhý domov. Myslím si, že na ni můžeme být jako Češi opravdu hrdí. Je to krásné, historické město, které mě neustále překvapuje. Máme tady krásné výhledy z Letné, půvabné okolí Vltavy a spoustu skvělých památek, nesmím opomenout ani bohatý kulturní program. Za zábavou chodím například do Žlutých lázní, kde si každý přijde na své. Na druhou stranu se mi moc nelíbí Vrchlického sady. Je to to první, co člověk uvidí po příjezdu do Prahy vlakem, a zrovna dobrý dojem to na něj neudělá.
Studujete práva na Univerzitě Karlově a obor business administration na univerzitě MCI v Innsbrucku. Takže část týdne žijete v Praze a část v Rakousku?
Rakouskou školu studuji online, aby se mi studium dobře kombinovalo. Je to velmi pohodlné a hlavně to ušetří čas. Do Rakouska jezdím pouze čtyřikrát za semestr na zkoušky.
Určitě se přesouváte autem. Myslíte si, že jste dobrá řidička?
Doufám, že ano. Řízení mě baví a nikdy jsem s ním žádný problém neměla. Navíc si teď užívám nové auto, které mi partner Miss, Auta Super, poskytl na rok jako jednu z výher. S tím se mi teď řídí jedna báseň.
Chcete žít v naší metropoli natrvalo?
Zatím je to nejpravděpodobnější možnost. V Praze se mi líbí, jsem tady spokojená a vždy se sem ráda vracím. Avšak jsem velmi spontánní člověk a cestuji hodně do zahraničí, takže uvidíme, kam mě osud zavede.
Jako rodačka z Třince jste asi měla velkou radost, že místní hokejisté získali opět ligový titul. Nebo vás lední hokej či fotbal vůbec nezajímají?
To rozhodně mám. Jsem velkou fanynkou Ocelářů, na hokej chodím s rodinou od mala. Byla jsem se podívat i na třech finálových zápasech se Spartou. Poslední jsem nemohla, jelikož jsem měla přehlídku. Radost jsem však samozřejmě měla. Zvláště když to byl poslední rok pro trenéra Václava Varaďu, který dovedl Třinec ke zlatu již po třetí.
Co patří k vašim koníčkům?
Volný čas trávím nejčastěji s lidmi, kteří mi jsou blízcí. Dále ráda sportuji, chodím do přírody, zejména do hor. Miluji zvířata, věnuji se svému pejskovi nebo si jdu vyčistit hlavu jízdou na koni. Hraji také na housle, příčnou flétnu a ráda maluji.
Věříte na numerologii a třeba právě na číslo 9, které máte v datu narození hned čtyřikrát?
To je pravda, narodila jsem se 19. 1. 1999. O numerologii toho příliš nevím, ale určitě jsou čísla 9 a 1 moje oblíbená čísla. Aby se neřeklo, tak jsem si jejich význam hned dohledala (smích). Číslo 9 v datu narození má vyjadřovat lidskost, soucit, velkorysost, štědrost, ochotu pomáhat, poctivost, vznešenost, ušlechtilost. Pro lidi s životním číslem devět není materiální zabezpečení hlavní životní prioritou. Významnějšími hodnotami jsou pro ně porozumění, přátelství a láska. Myslím si, že to na mě i celkem sedí (úsměv).
