Vodním záchranářům komplikuje službu zdražení energií a benzínu. Žádají víc peněz od státu

4. červenec 2022 09:23

Na bezpečnost na přehradě Rozkoš  na Náchodsku během letních prázdnin znovu dohlíží vodní záchranáři. Letošní služba pro ně ale bude jiná, důvodem je nedostatek peněz na běžný provoz. Vodní záchranná služba Českého červeného kříže proto jedná s Ministerstvem vnitra o navýšení příspěvku na provoz. 

Záchranáři letos dostali na provoz pět milionů korun, to jim ale s ohledem na zvýšení cen pohonných hmot a energií nestačí. Přes léto zajišťují nepřetržitou službu na šestnácti místech republiky.

Čtěte také

„Budeme se modlit, aby se nic nestalo. Žádná porucha nebo nehoda na naší technice, prostě něco, co bychom museli nějakým způsobem draze opravovat,“ říká Libor Dvořák, který je velitelem stanice vodních záchranářů na přehradní nádrži Rozkoš na Náchodsku. Ta je osmou největší v Česku.

Přes léto se tady vystřídá dvacítka záchranářů, slouží v týdenních turnusech nejčastěji po třech.

Jsou tady zadarmo, většina v době své dovolené, včetně velitele Libora Dvořáka. „Já si na to beru v práci čtrnáct dní dovolené a strávím zde dva turnusy služby.

Vodním záchranářům komplikuje službu zdražení energií a benzínu. Žádají víc peněz od státu

Vodní záchranáři na Rozkoši mívají přes léto zhruba devadesát zásahů. Někdy jsou to drobnosti, jindy jde skutečně o život. Výjezdový čas přes den mají dvě minuty, v noci pět.

Čtěte také

Právě teď školí členové vodní záchranné služby středoškoláky, možná budoucí záchranáře. Je to jedna z možností, jak si přivydělat na běžný provoz. Stejně jako půjčování lodí nebo šlapadel.

Z balíku pěti milionů korun, které čeští vodní záchranáři letos zatím dostali od státu na provoz, získají tady na Rozkoši čtyřicet tisíc. Kvůli vyšším cenám benzínu uvažují o tom, že omezí preventivní výjezdy. Včetně těch, kdy zaškolují začínající nebo méně zkušené kolegy za špatného počasí. To je přitom velmi důležité.

Čtěte také

„Jiné je to dnes, když je krásné počasí. A úplně jiné potom, když jsou půlmetrové vlny a fouká silný vítr, vysvětluje Martin Kusenda, který je členem celostátního prezidia Vodní záchranné služby.

Peníze podle něj můžou chybět i po skončení letní sezóny. „Jestliže loď jezdí dva měsíce po vodě, tak musí potom jít do posezónního servisu. A ten stojí několik tisíc. Tam je podle mne možná největší problém.

I proto záchranáři stále doufají, že se podaří od státu získat na běžný provoz víc peněz.

Spustit audio

Související