Řekla to kdysi manželka amerického presidenta Bushe st. Naše rocková skupina Synkopy 61 to v jedné písni pozměnila na Válka je vůl. Teď takovou válku, která je docela blízko, prožíváme. A té definici můžeme přitakat.
Denně vidíme v televizi utrpení. Komu to prospívá? Určitě výrobcům zbraní, protože zadarmo nevyrábějí. Dokonce si možná libují, že si nové produkty mohou reálně otestovat. Naše média nás chválí, že prý každá česká rodina poslala na pomoc Ukrajině tisíc pět set korun. Máme na to být skutečně pyšní? Neskrývá se v tom munice či zbraň, která zabila ČLOVĚKA ?
Můžeme Rusko považovat za agresora, ale dodávky zbraní nepřinesou ukončení zabíjení a nepovedou k jednání o míru. Před asi 15 lety jsme už v Evropě zažili něco podobného. V části Srbska postupem doby převládlo albánsky mluvící obyvatelstvo, které v letech 1998–99 povstalo proti srbské vládě. Válka skončila intervencí NATO, která i bombardováním donutila Srbsko ke stažení vojenských jednotek z Kosova, které se následně podle na základe rezoluce OSN č. 1244 stalo samostatným protektorátem OSN a následně v r. 2008 kosovský parlament vyhlásil nezávislost. Srbsko se neochotně podrobilo.
I ve východní části Ukrajiny to začalo podobně. Tamější obyvatelstvo nebyli Ukrajinci, ale převážně etničtí Rusové. Ukrajinská vláda vyvolala vzbouření tím, že zrušila rovnoprávnost používání ruštiny jako úředního a školního jazyka. Následně představitelé vzbouřenců vyhlásili v r. 2014 nejprve autonomii a následně nezávislost na Ukrajině. Ta odpověděla vojenským zásahem proti samozvaným republikám (které podporovalo Rusko dodávkami zbraní a posíláním vojenských dobrovolníků). Tehdy ovšem došlo k něčemu, co dnes chybí. V běloruském Minsku se v únoru 2015 sešli tehdejší představitelé Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny a podepsali dohodu, která měla znamenat příměří mezi Ukrajinou a separatisty s tím, že separatisté dostanou určitou samosprávu, ale zůstanou součástí Ukrajiny. Po vyjednání této dohody byla mezi ukrajinskou vládou a vzbouřenci za dohledu zástupce Švýcarska podepsána dohoda o příměří.
To ovšem kromě stažení těžkých zbraní nebylo dodrženo, stejně jako nebyla provedena změna ukrajinské ústavy, aby mohla být dosažena určitá autonomie vzbouřeneckých území. Po převratu na Ukrajině (odstranění prezidenta a události na Majdanu) vyhlásili vzbouřenci nezávislost a boje s Ukrajinskou armádou v menší či větší míře pokračovaly.
To se vleklo až do r. 2022, kdy Rusko uznalo nezávislost vzbouřeneckých republik a ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Minské dohody už dříve padly. Dál situaci všichni známe. Ruská armáda napadla Ukrajinu. Bohužel, určitě ještě byl čas na politické řešení. K zostření situace samozřejmě přispěla snaha zapojit Ukrajinu do NATO.
Rozdíl oproti výše zmíněnému osamostatnění Kosova je v tom, že tehdy západní mocnosti i vojensky zatlačily na Srbsko, aby nezávislost vzbouřeného území uznal. Na Ukrajině je tomu naopak, Západ pomáhá Ukrajině, aby nezávislost potlačila.
Protože ukrajinská armáda v bojích s armádou ruskou ztrácí, dochází k tomu, že místo maximální snahy o ukončení konfliktu, Západ včetně naší republiky, pomáhá Ukrajině bojovat dodávkami zbraní. Pesimisté, v pozadí se vzpomínkou na tu větu na začátku článku, situaci komentují, že se bude bojovat do posledního Ukrajince. Myslím, že poslední myšlenka těch mrtvých na obou stranách byla – proč nejde s válkou přestat?
Člověk, kvůli kterému se zhroutil obrovský stát, zemřelo mnoho lidí a miliony se nikdy nenarodily, lpí na životě ze všech sil. I kvůli němu máme opět válku.
Dědek jeden odporný. Drží se ze všech sil protože ví, co ho v pekle čeká.
V tom nejpodstatnějším jsou oba zmiňované vojenské konflikty stejné. Oba připravil,
zaplatil a podporoval západ.
Pokud by jeho podpora ustala, bylo by po válce.
Ano Kyevská vláda měla několik roků na urovnání poměrů s Donbasem.
Od toho existovaly Minské dohody, ale nebyla vůle ani v šoviniosticky nacionálním Kyevu, ani na Západě, kde měli „prasečí radost“ ze stupňování napětí s očekáváním vytvoření ruských problémů.
Pokud by chtěli (a nikdo cizí do toho nezasahoval), tak by sice urovnání nebylo rychlé, ale během pár let by se Ukrajinští a Ruští oligarchové nakonec nějak domluvili na funkčnosti tamního soužití.
Přidám jeden odkaz, který krom textu obsahuje spoustu zajímavých odkazů:
https://svobodny-svet.cz/karta-se-obraci/
Asi moc nepotěším, ale Rusové začínají blbnout tak, že už se k tomu nedá mlčet. Tak pohnojená výměna válečných zajatců se hned tak nevidí. Mezi lidmi to způsobilo pozdvižení! Patrně efekt úspěšnější válečné strany plodí pitomosti z rodu Placatky Hejvla – morální velkorysost. To nezůstane bez následků, především v Rusku. Tamní mediální scéna začíná být zasviněna různými vizemi Baby Vangy, irského chlapce a vůbec ruskou slabostí pro osudovou symboliku. Pro umučené ruské vojáky smutný vývoj situace. Běžně k přečtení jsou naprosté voloviny z hlediska věcnosti směrem k reálné situaci, kdy se přežvýkává např. změna vojenské taktiky, aniž by se čtenář… Číst vice »
Nejde jen o „výměnu“,i když se dá pochopit,že jestliže Rusové požadovali v první řadě vydat přeživší letce a zbytek specnaz z překvapivého útoku na letiště u Kyjeva na samém začátku speciální operace,museli vyhovět ukrajinským požadavkům stran Azova.
Nad čím ale musí pozorovatel kroutit hlavou,to je postup ruských byrokratů na územích nedávno osvobozených ruskou armádou.Jurij Podoljak tvrdě kritizoval právě vydaný ceník sociálních služeb v Chersonu a okolí.Byrokrati v něm používají ceny x kvanta energií apod,z Ukrajiny v době těsně před Majdanem,což je v dnešních poměrech nesmysl.Ruská byrokracie je tradičně železná koule s řetězem na končetinách těch nejlepších z Rusů.
přeju VVP pevného zdraví – s tím americkým armádním sabotérem to bylo docela zásadní selhání siloviků, snad se tím nezapálí další proxy fronta ( byla by fatální), americká nenažraná opice by byla moc ráda ( Rusko v ohnivých kleštích, které by nakonec musel rozevírat asijský drak, a nebylo by to zadarmo ). ..)
Spirála dějin…