Hned dvakrát během minulého týdne zachránil život jezdce takzvaný halo systém. Titanová konstrukce nejprve zabránila neštěstí v juniorské sérii a poté zafungovala i v nedělním závodě formule 1. Zavedení ochranného prvku v roce 2018 přitom provázela řada kontroverzí. Co je halo systém a jaké jsou jeho výhody i nevýhody popsal pro iSport.cz slovenský závodník Richard Gonda.
Při Velké ceně v Silverstone byli diváci svědky hned dvou děsivých momentů. Ten první se udál v závodě formule 2, který byl součástí doprovodného programu F1. Monopost Dennise Haugera se stal po kontaktu neovladatelný, najel na obrubník, vymrštil se do vzduchu a dopadl přímo na auto Roye Nissanyho.
Ačkoliv už při tomto momentu mnohým tuhla krev v žilách, o pár hodin později přišlo ještě větší drama. Pilot Alfy Romeo Kuan-jü Čou se připletl do hromadné nehody, jeho vůz se několikrát převrátil přes střechu a skončil v pletivu. Obě hrozivě vyhlížející nehody naštěstí skončily bez vážnějších následků a piloti vyvázli jen s drobnými odřeninami. „Zachránil nás halo systém,“ nechali se závodníci poté slyšet na instagramových účtech.
Halo (v českém překladu svatozář) se v závodech formule využívá od roku 2018. Jedná se o bezpečnostní prvek umístěný nad hlavou jezdce.
„Je to titanová konstrukce, která má tvar půlkruhu. Na třech místech je připevněná k monopostu. Vepředu ji drží šíp, který je velmi tenký, aby jezdci co nejméně bránil ve výhledu. Dále je konstrukce k monokoku pevně ukotvená po stranách. Před zavedením prošla svatozář celou řadou testů. Dokáže vydržet i tlak o síle několika tun a neprasknout,“ přibližuje slovenský závodník Richard Gonda.
Zavedení bezpečnostního prvku v roce 2018 provázela řada kontroverzí. Týmům se nelíbilo, že novinka způsobuje změny v aerodynamice. Kromě toho se vyskytly také pochybnosti o jejím účinku. Ačkoliv tato vychytávka měla za úkol chránit jezdce, podle některých je spíše ohrožovala. Mezi velmi hlasité odpůrce patřil dříve například Kevin Magnussen.
„Jezdcům vadilo, že je kvůli svatozáři zhoršený výhled z monopostu. To je sice pravda, ale dle mého názoru to není nic strašného a dá se na to zvyknout,“ říká slovenský závodník.
„Kritika zaznívala i kvůli tomu, že halo sice dokáže zachránit život, ale taky kvůli němu můžete zůstat zaklínění například v hořícím autě. Před dvěma lety v Bahrajnu ale Romain Grosjean dokázal opak. Potvrdil všechny testy a simulované situace a ukázal, že pokud je pilot při vědomí, halo mu nezabraňuje dostat se z monopostu ven,“ vzpomíná Richard Gonda na hrozivou nehodu z listopadu roku 2020.
Francouzký závodník tehdy havaroval při Velké ceně Sachíru. Jeho vůz explodoval a začal hořet. Jako zázrakem se pilot Haasu po zhruba půlminutě vynořil z plamenů a děsivý moment odnesl jen menšími popáleninami na rukou.
Za tento relativně šťastný konec podle ředitele formule 1 Rosse Brawna mohla právě kritizovaná svatozář. „Většinou, když selže bariéra, končí to fatálně. Romaina ale zachránilo halo. Jeho zavedení provázela kontroverze, ale teď už o něm nikdo nemůže pochybovat,“ uvedl.
A skutečně. Názor po nehodě svého tehdejšího parťáka změnil i zarytý odpůrce Kevin Magnussen. „Jsem velmi rád za svatozáře, skvělé, že máme na autech něco takového. Jsem si jistý, že bez ní by to dopadlo úplně jinak,“ obrátil dánský závodník.
Případů, kdy halo systém pravděpodobně zachránil život jezdce, bychom ale našli daleko víc. „Například loni po nehodě Maxe Verstappena a Lewise Hamiltona v Monze se pak objevily fotky, na kterých bylo Hamiltonovo halo poškozené. Je jasné, že kdyby tam nebylo, přistál by místo toho monopost na hlavě pilota. Za mě je určitě skvělé, že je to tam namontované a piloti jsou v pořádku. Výhody rozhodně převažují nad nevýhodami,“ zakončil Gonda.
