Skutečné žítkovské bohyně: Tajemství léčitelek z Bílých Karpat

Pohraniční území mívají své zvláštní rituály. U nás se vzhledem ke špatně přístupnému hornatému terénu v pohraničí často zachovaly v podstatě zakonzervované lidové tradice, jež přetrvaly až do počátku 20. století




Přežití „čarodějnických“ tradic napomohl i fakt, že izolované oblasti nezřídka unikaly oficiálnímu dohledu, neboť úředníkům se většinou cestu do hor vážit nechtělo. Mezi takové vsi patří rovněž Moravské Kopanice v Bílých Karpatech. 

Tamní všední život byl velice krutý. Převážná část obyvatel se zabývala zemědělstvím, které v hornatém terénu s nestálým počasím znamenalo nejistý způsob obživy. Vesničany často trápila bída a hlad, přičemž atmosféře v obci příliš nenahrával ani velmi rozšířený alkoholismus. Přesto si Moravské Kopanice uchovaly výjimečné folklorní dědictví. Až do počátku 20. století se tam měla udržet tradice tzv. bohyní, tedy lidových léčitelek, jež si své umění po generace předávaly z matky na dceru. Pozoruhodným jevem se již na přelomu 19. a 20. století zabýval katolický farář Josef Hofer, pod jehož farnost obec spadala. 

Ščasná vodička

Za jeho působení „bohovalo“ ve vsi hned pět žen a údajně využívaly poměrně propracovaný postup. Většinou zaměstnávaly „andzela“, tedy naháněče, který vodil zájemce o léčitelské služby až k domu bohyně. Mnohdy šlo o malé děti, jež léčitelky zasvětily do části svých tajů. „Andzel“ se dotyčného šikovně vyptával a před jeho příchodem ženě vše vyzradil, takže mohla hosta ohromit tím, co o něm již ví.

TIP: Brazilský rituál kambo: Zázračný všelék, nebo bohapusté šarlatánství?

Léčení obvykle probíhalo tak, že bohyně přežehnala „ščasnó vodičku“ a nalila do ní horký vosk. Podle tvaru odlitku pak „pacientovi“ předepsala bylinky a různé odvary. Vzhledem k novým vědeckým poznatkům, jež od počátku 20. století proudily i do těch nejchudších regionů, však začal význam bohyní slábnout. Konec jejich slávy dokonal nástup komunismu, který je vnímal jako podporovatelky katolického kléru, proti kterému brojil. Karpatské léčitelky si ovšem vysloužily značnou popularitu i v posledních letech, zejména díky románu Kateřiny Tučkové Žítkovské bohyně.

Elektřina jako luxus

Do vzdálených kopcovitých regionů se stát příliš nehrnul, a například na elektřinu si tak řada obcí musela počkat. Žítková využívala elektrické vedení až od roku 1948 a první linkový autobus do vsi dorazil teprve o dva roky později.


Další články v sekci