Monument Paříž - Roubaix má mezi jarními klasikami podobný věhlas jako Tour de France mezi podniky Grand Tour. Jenže když se tyto dva závody spojí v jeden, vyvolává to řadu kontroverzí. Ve středu jsou pavé úseky po čtyřech letech opět na programu. Pro muže jako Mathieu van der Poel, Wout van Aert a další hezké oživení, pro střízlíky typu Thomas Pidcock, Daniel Felipe Martínez, Jonas Vingegaard to bude spíš noční můra. Ne tak pro Tadeje Pogačara, pro nějž jde spíš o další výzvu.
V roce 2014, kdy se na kostky na severu Francie snesl déšť, to bylo pro mnohé účastníky Tour de France opravdové „Peklo severu“. A to se přitom toho pravého, monumentu Paříž - Roubaix, spousta z nich ani nikdy neúčastnila a účastnit nechtěla. Pak ale přišly další dva přejezdy (2015 a 2018), kdy tato etapa na celkové pořadí měla pramalý vliv.
A právě to se organizátorům příliš nelíbilo. Pavé sektory v rámci Staré dámy jsou samy o sobě divácky velmi atraktivní podívanou. Jenže pořadatelé chtějí ještě víc. Proto doufají, že delší pavé sektory, které letos zařadili, mohou zapříčinit větší časové rozestupy mezi lídry na celkové pořadí.
Před čtyřmi lety bylo 15 sektorů v průměrné délce 1500 metrů, což je takový standard pro Tour de France. Letos je jich sice méně, konkrétně 11, jenže tři z nich, sektory 5, 4 a 3 (sektory se odpočítávají, čili závodníci budou začínat na čísle 11), mají délku 2800, 2400 a 2400 metrů, což už je pro mnohé opravdu nepříjemné.
„Pokaždé, když máme etapu na rovině, snažíme se hledat něco, čím ji ozvláštnit. Občas najdeme větrné pasáže na pobřeží, jindy zase kostkové úseky, které mají rozdmýchat bitvu v prvním týdnu a vytvořit rozdíly v celkovém pořadí,“ prozradil serveru Cyclingnews Thierry Gouvenou, muž, který má pod palcem právě vytváření tras Staré dámy.
V roce 2018 však dojeli hlavní favorité do cíle pohromadě. „A právě proto jsme letos zařadili i delší pavé sektory. Díky tomu doufám, že se rozdíly vytvoří,“ slibuje si od letošní trasy Gouvenou.
Ačkoliv kostkové klasiky jsou hlavně pro belgické fanoušky a ty ze severu Francie ty z nejoblíbenějších a své zalíbení v nich našly i samotné týmy, jejich bossové se tentokrát shodují:
„Na Tour tyto úseky nepatří.“
To je, kupodivu, i názor šéfa týmu Quick-Step Alpha Vinyl Patricka Lefevera, hlavní sportovní ředitel UAE Team Emirates ještě přitvrdil. „Druhý sektor nepatří do žádného závodu,“ ostře prohlásil Aart Vierhouten.
Ani český sportovní ředitel týmu Bahrain-Victorious Roman Kreuziger, který sám Tour absolvoval během závodní kariéry desetkrát, z kostek nikdy nadšený nebyl. „Letos je tam dost kostkových úseků, které jsou na hraně. K cyklistice sice patří, ale úplně nevím, jestli patří do Grand Tour. Ale takhle to je, ty úseky tam jsou. A je tam toho hodně.“
Můžou s tím nesouhlasit, můžou se proti tomu ohrazovat, ale dokud organizátoři tyto sektory do nejslavnějšího závodu planety zařazují, nezbývá jim, než se na ně připravit. Proto třeba i Tadej Pogačar letos absolvoval klasiku Kolem Flander, ve které po skvělém výkonu a jen taktické chybě v závěru skončil čtvrtý. A když byl poblíž, zajel si také otestovat pár úseků z této Tour. Podobně to měli i další.
„Spousta kluků jela letos Flandry nebo jiné kostkové závody, aby si to vyzkoušeli. A když nejeli závody, tak si byli všichni minimálně jednou nebo dvakrát kostky projet,“ dodal Kreuziger.
Témata:
cyklistika, sport, kostky, Tour de France 2022, Francie, Tour de France, Paříž, Roman Kreuziger, Mathieu van der Poel, Roubaix, Wout Van Aert, Grand Tour, Thomas Pidcock, Jonas Vingegaard, Cyklistika na Heureka.cz
Související články
