Inženýři vynalezli reproduktor tenký jako papír. ‚Dá se s ním zacházet jako s tapetou,‘ říká vědec
Vědci z Massachusettského technologického institutu vynalezli nový typ reproduktoru, který je tenký jako kus papíru. V budoucnosti by mohl pokrývat stěny letadel nebo aut a hlučná prostředí ztišovat. Multifunkční reproduktor by se zároveň dal využívat jako mikrofon.
Vynález o rozměrech 10 x 10 centimetrů připomíná vzhledem tenkou fólii. „Má tři vrstvy. Ty dvě vnější jsou z propíchané PET plastu. Uvnitř je piezoelektrický polymer. Pod napětím elektrické pole interaguje s dipólový momentem uvnitř materiálu. V tom jsou malé komory, které se smršťují a zvětšují, a tím vytváří zvuk,“ vysvětluje vědec Jinchi Han, který reproduktor vyrobil.
Vědci z Massachusettského technologického institutu vynalezli reproduktor tenký jako kus papíru
Nová technologie se liší od běžných reproduktorů. Ty v sobě mají velkou membránu, která se hýbe tam a zpátky a tím rozvlní vzduch. U nového vynálezu vzduch rozpohybují tisíce malých komor.
I když jsou tyto komory svými rozměry šestkrát menší než průměr lidského vlasu, dohromady dokáží vydávat zvuky, které se svou hlasitostí tradičním reproduktorům blíží. Díky jeho malým rozměrům a ohýbatelnosti by lidé mohli nový reproduktor začít používat tam, kde využití klasických reproduktorů není možné.
„Nás reproduktor je velmi tenký. Můžete s ním zacházet trochu jako s tapetou. Dají se s ním pokrýt velké plochy. V letadlech a v autech je vždy hodně hluku. Ten by pasažéři nemuseli slyšet, pokud bychom pokryli stěny dopravních prostředků tenkými reproduktory a pustili z nich zvuk v opačné fázi,“ říká Jinchi Han.
Jadernou energii studují v Koreji i Češi. Jeden je nejlepším studentem na univerzitě vedle elektrárny
Číst článek
Počítačové znělky filmů
Levné a energeticky efektivní reproduktory by podle něj mohly zároveň sloužit k vytváření 3D zvuků v divadlech nebo kinech. Na podobném piezoelektrickém principu by taky tenké vrstvy plastu mohli zaznamenávat hudbu jako mikrofony. Právě hudba reflektuje současný rychlý vývoj zvukových technologií, což je znát třeba u filmových soundtracků.
Podle profesora Petera Nelsona z edinburské univerzity v nich hudbu nevytváří jen orchestry, ale také počítačově vytvořené nástroje, aniž by divák poznal, že neposlouchá živé muzikanty. Na pražském summitu skladatelů mluvil hollywoodský aranžér Conrad Pope o tom, že nové technologie mají i své nevýhody.
„Díky počítačům hudbu skládají lidé, kteří za sebou nemají 20 let hudebních studií a někdy ani neumí noty. V tom je tahle doba úžasná. Trochu mi jen dělá starosti, jestli se občas moc neřídíme tím, co zní dobře v počítači místo toho, co vnímáme jako dobrou hudbu,“ říká.
„Elektronické knihovny zvuků mohou podpořit zvukovou obrazotvornost, zároveň ale často můžou za to, že nové skladby zní podobně. Počítač je dvojsečná zbraň, kvůli které se z nás někdy stávají víc improvizátoři než skladatelé,“ dodává Pope.
V Praze vznikl moderní kryosklad. Skladovat se v něm budou štěpy pro transplantaci i vzorky od pacientů
Číst článek
Skladatelé vs. technologie
S tím souhlasí i profesor akustiky Nelson. Podobnou debatu ale podle něj skladatelé vedou už dlouho, nehledě na nástroje, které ke skládání používají.
„Tuhle diskuzi lidé vedou asi už od samých počátků zapisování hudby. Připomíná mi to debaty dvou skvělých skladatelů 20. století, Rakušana Arnolda Schoenberga a Rusa Igora Stravinského. Schoenberg velmi jasně řekl, že skutečný skladatel musí zapojit představivost a ke skládání používat jenom tužku a papír,“ říká.
„Myslím, že to taky trochu řekl kvůli tomu, že Stravinskij skládal skoro všechnu svoji hudbu improvizováním na piano. Pro Stravinského, jehož rodina mu dokonce přezdívalo ladič pian, byl tento nástroj tím, čím je počítač pro současné skladatele,“ uzavírá skotský profesor Nelson.
Dodává, že pokud počítačové zvuky, kterých zvukoví inženýři vytváří čím dál víc, chápeme jako doplňky, spolu s klasickými orchestry nabízí mnohem větší hudební potenciál, než jaký měli kreativní lidé dlouho k dispozici.
Podobně to podle Jinchiho Hana bude i s novým vynálezem z Massachusettského technologického institutu. Klasické způsoby reprodukování zvuku asi nenahradí, ale může lidem pomoci realizovat nápady, na které zatím běžné technologie nestačily.
