Plánovaná přeložka silnice I/37 však už prošla posouzením vlivu na životní prostředí (studie EIA) a dokumentace byla v květnu zveřejněna na portálu Cenia.
Jde o šestikilometrový západní obchvat města rozdělený na dvě části. Dohromady zahrnuje dvě okružní a jednu až dvě mimoúrovňové křižovatky a hlavně 13 až 15 mostů a stovky metrů protihlukových stěn.
Proti této variantě, která těsně míjí Santiniho Dolní hřbitov, ukousne parkoviště firmy Tokoz, dva rybníky u sádek Kinských, zničí největší místní zahrádkářskou kolonii a zahradní centrum v Brodské ulici, na sídlišti ve Žďáře 6 pak „odřízne“ Kaufland a autobusové i vlakové nádraží, se ozývá řada kritiků.
Už několik dní se šíří petice, kterou iniciovali zahrádkáři a která je zveřejněná na webu iniciativy Žijeme Žďárem.
Žádost o veškeré možné kroky
„Požadujeme, aby město učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti vedoucí k zastavení realizace západního obchvatu, který by měl vést zastavěným územím města,“ stojí v petici, v jejímž výboru jsou šéf místní organizace zahrádkářů Milan Andrýsek či Aleš Studený.
Zastupitele vyzývají k zastavení prací na západní variantě a zadání studie proveditelnosti a technickoekonomické studie východní varianty, s níž pracovali i autoři loni zhotoveného generelu dopravy. Podle kritiků západní varianty plánovaný průtah pouze přesouvá problémy z centra Žďáru do jiných městských částí, kde bude mít negativní vliv na ještě větší počet lidí bydlících v těsném okolí zvažované přeložky včetně jediné velké žďárské rozvojové zóny v lokalitě Klafar a husté zástavby u nádraží.
Nesouhlasné vyjádření během příprav dokumentace zaslaly před dvěma roky také firmy Tokoz a Kinský Žďár, jejichž majetků se obchvat dotýká. Obě shodně požadovaly plné posouzení vlivu stavby na životní prostředí ve dvou variantách – východní i západní.
Pohlcení zahrádkářské kolonie
Například zahrádkáři poukazují, že v Brodské ulici se během let změnil původní plán.
„Plánovaná podoba západního obchvatu pohltí téměř celou naši kolonii. Na jejím místě má vzniknout velká mimoúrovňová křižovatka, nikoli prostorově úspornější kruhový objezd, který nám byl původně městem slibován,“ zmínil Andrýsek.
Zhruba devítihektarová kolonie Stalingrad na pozemcích města zahrnuje více než tři stovky zahrádek. Se zahrádkáři už se setkal starosta Martin Mrkos.
„Lidé už posun ve věci obchvatu zaznamenali a ptají se na něj. Stavba získala posouzení jejího dopadu na životní prostředí. Naprosto klíčový krok je posouzení ekonomiky této stavby. Investor, tedy Ředitelství silnic a dálnic, posuzuje stavbu z hlediska úspor času při jízdě. To znamená, o kolik minut se díky obchvatu jízda zkrátí,“ zmínil starosta.
Problematický úsek u nádraží
Za problematický považuje především úsek před nádražím. „Tato trasa již není částí obchvatu, ale průtahu městem, kde by nikdy nemohla být povolena rychlost devadesát kilometrů v hodině. Je to úsek, který může být zásadní z hlediska toho, že by stavba nemusela v tomto hodnocení ekonomicky vyjít,“ poukazuje Mrkos.
U nádraží je nejpravděpodobnější vedení komunikace v otevřeném zářezu s protihlukovými stěnami.
Od doby, co si město nechalo loni zpracovat generel dopravy, se více diskutuje o východní variantě (označované podle jejího tvůrce též Strnad), která by odvedla tranzitní dopravu z města východním směrem, konkrétně od Stržanova po Mělkovice, případně i dále (na jihozápad) kolem místní části Radonín a firmy Žďas až do Hamrů nad Sázavou, kde by se napojila na stávající silnici I/19. V generelu dopravy zpracovaném pro město společností Mott MacDonald vyšla tato varianta překvapivě dobře.
Poprvé se východní varianta objevila před šesti roky v publikaci Vize 2050, v níž aktivisté z iniciativy Žijeme Žďárem hledali strategii rozvoje města. Autorem varianty je dálniční projektant Milan Strnad, jenž v části svého návrhu využil již existující koridory pro vedení vysokého napětí.
Jedna velká překážka už padla, toto území mezi Žďárem, Stržanovem, Počítkami a Světnovem pod Stržskou přehradou donedávna patřilo v rámci boje proti suchu do prostoru chráněného pro akumulaci povrchových vod.
Některé lokality však byly ze seznamu potenciálních nádrží vyškrtnuty. „Jednou z vyřazených lokalit byla ta s názvem Žďár nad Sázavou – Stržský potok, a to kvůli nesouhlasu ministerstva životního prostředí,“ potvrdil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Co by se muselo změnit
Podle starosty chce mít město na východní variantu vypracovanou vyhledávací studii. „K té není aktuálně ani čárka, je to vlastně jen čára v mapě. Ta se matematicky modelovala a ověřila generelem dopravy, ale nevíme nic o tom, zda tam je ta trasa realizovatelná, ať již z hlediska majetkového, ekonomického, či katastrálního,“ vyjádřil se Mrkos. „U stávající (západní) trasy budeme ‚pouze‘ žádat, aby se přehodnotily některé problematické úseky,“ dodal. V dohledné době se má starosta sejít se zástupci ŘSD.
Co by se nyní muselo změnit, aby ŘSD coby investor a také zástupci města začali vážně pracovat s jinou trasou obchvatu?
„Pokud po projednání dokumentace EIA bude vydáno nesouhlasné stanovisko nebo po vydání souhlasného stanoviska a po provedení ekonomického hodnocení nebude stavba splňovat předepsané ekonomické parametry, bude záležet na ministerstvu dopravy, zda vydá pokyn k zadání nové studie na jinou variantu,“ uvedla Lucie Trubelíková z ŘSD.
Podle zveřejněné dokumentace se předpokládá, že stavba západního obchvatu bude zahájena v roce 2031 a ukončena o tři roky později. S jinou variantou ŘSD aktuálně nekalkuluje.
