Podíváme-li se na hlasování europoslanců o vyřazení jádra (a plynu) ze seznamu čistých zdrojů energie ne dle jejich frakcí, ale dle jejich zemí, pak člověk musí konstatovat, že bohatý chudšímu nevěří anebo jsou mu ty jejich starosti naprosto jedno. Protože, kdyby záleželo jen čistě na europoslancích z „původních“ bohatších členských zemí, tak by jádro jako (alespoň dočasný) čistý zdroj bylo z tohoto seznamu vyškrtnuto. Museli jej tak zachránit europoslanci ze zemí, které EU rozšířily po roce 2004 a pro něž hraje v mnoha případech zásadní roli.
Ze 446 europoslanců zemí původní čtrnáctky (kdysi patnáctky) jich hlasovalo pro vyřazení jádra celkem 247, proti bylo 181 a zdrželo se 18. „Projaderní“ z nich byli pouze Finové (10:5), Francouzi (45:22), kdy jádro podpořila svým hlasem v roce 2019 za zelené EELV zvolená a nedávno k Macronovi přeběhnuvší europoslankyně Salima Yenbou, Italové (43:22) a Nizozemci (15:13), plichtou to pak dopadlo u Řeků (9:9). U Belgičanů dle hlasování šlo rozpoznat národnostní rozdělení země, jelikož u europoslanců vlámských stran jádro zvítězilo (8:4), zatímco u europoslanců valonských stran bylo hlasování opačné, když jich ze sedmi pro vyškrtnutí nehlasovala pouze Frédérique Ries z Reformního hnutí (za Valonku by snad možná ještě šlo považovat při troše fantazie rodačku z Burkiny Faso Asitu Kanko, která byla do roku 2018 právě členkou frankofonního Reformního hnutí, aby v témže roce přešla k Vlámům do Nové Vlámské Aliance), proti jádru byl i zástupce německé komunity a rovněž Belgické dělnické strany, která jako jediná – stejně jako KSČ v meziválečném Československu – funguje jako opravdu celostátní strana. Relativně vyrovnaně dopadlo vedle Belgie hlasování ještě u Irů (5:7), Švédů (8:11) a Dánů (5:8). U Španělů (21:34) podpořili „zářez“ jádra i katalánští a baskičtí separatisté včetně uprchlého katalánského expremiéra Carlese Puigdemonta.
Z 86 německých přítomných europoslanců hlasovalo proti jádru celkem 58, mezi nimiž byli i členové obskurních straniček, jimž před lety otevřel cestu k jednomu či dvěma europoslancům zrušením uzavírací klauzule spolkový ústavní soud (Die Partei, Ekologicko-demokratická strana, Familie, Svobodní voliči, Piráti, Volt Europe). Vyškrtnutí nepodpořili zástupci AfD a FDP, u bloku CDU/CSU převážili „projaderní“ těsně také (15:13), ale na první pohled byl pozorovatelný rozdíl u hlasování europoslanců obou sesterských stran. Zatímco u CDU to dopadlo 14:8, tak u CSU ze šesti europoslanců nehlasoval pro vyškrtnutí pouze lídr EPP Manfred Weber. Nakonec napříč politických spektrem šlo hlasování proti jádru u Lucemburčanů (0:6), Portugalců (0:18) a Rakušanů (1:16), u nichž jako jediná „defekovala“ Angela Winzig (ÖVP).
U europoslanců ze 13 „nových“ členských zemí dopadlo hlasování mnohem jednoznačněji a obráceně. Ze 193 přítomných jich bylo pro vyškrtnutí 31, 147 hlasovalo proti a 15 se zdrželo. Z řady vybočili jen Litevci (2:6), u nichž navíc jeden ze dvou hlasů proti zapuzení jádra coby čistého zdroje byl zástupce polské menšiny Valdemar Tomaševski. Těsně dopadlo hlasování u Lotyšů (5:4) a Kypřanů (4:2) a ještě u Chorvatů byla pro návrh z 12 europoslanců třetina (8:4). U zbylých devíti zemí byli jejich europoslanci již drtivě „projaderní“: Bulhaři 13:2, Češi 17:3 (chyběl Stanislav Polčák), Poláci 45:3, Slováci 10:2, Slovinci 7:1, Maďaři 13:4. U Estonců (5:0), Malťanů (4:0) a Rumunů (29:0) se dokonce nenašel nikdo, kdo by návrh podpořil. Těmito „černými ovcemi“ v rámci Visegrádu byli vesměs samí „obvyklí podezřelí“, tedy progresivci: u Čechů Piráti, u Slováků dva členové Progresivního Slovenska (třetí chyběl), u Poláků dva ze tří europoslanců zvolených za dnes již neexistující stranu Wiosna a přidala se k nim také Róża Maria Barbara Gräfin von Thun und Hohenstein (Občanská platforma), jež se do tohoto šlechtického rodu přivdala. V Maďarsku, jelikož zelené strany LMP a Párbeszéd nezískaly v EP zastoupení, to při hlasování vzali na sebe dva členové Momentum a dva členové Gyurcsányovy Demokratické koalice.
Konzervativní noviny nabízí všechny články zdarma. Náš provoz se však neobejde bez nezbytné finanční podpory. Pokud se Vám Konzervativní noviny líbí, budeme vděčni za Vaši pomoc. Číslo účtu: 2701544173 / 2010 Děkujeme!