Perličky Bohumila Hrabala. Povídky velkého českého spisovatele čtou Jiří Menzel, Stanislav Zindulka a Miroslav Moravec

Bohumil Hrabal (1914–1997) byl Brňan. Na Moravě ho zplodila pomocná účetní v městském pivovaru v Polné Marie Kiliánová a důstojník rakouské armády Bohumil Blecha. Ten ovšem nebyl příliš vzorným otcem a ke svému synovi se nehlásil. Až o několik let později tak malý Bohumil přijal i jméno muže, za kterého se jeho matka provdala – stal se z něj Hrabal.

Reálku málem nedokončil, protože několikrát propadl, pak se ale pustil do studia Právnické fakulty. Na Univerzitě Karlově navíc navštěvoval také kurzy umění, filozofie a literatury. Okupace a válka mu zkomplikovaly životní cestu, a tak dlouho pracoval kupříkladu jako železniční dělník a výpravčí, což se bohatě odrazilo i v jeho literární tvorbě.

Ve všech svých textech ostatně hodně čerpal z vlastních zkušeností i z toho, co slýchával kolem sebe. Ještě předtím, než se v roce 1963 stal spisovatelem z povolání, bylo tedy všem jeho čtenářům jasné, že mají tu čest s výsostným glosátorem těch nejběžnějších lidských pohnutek a historek. Bohumil Hrabal vždy dokázal vyhmátnout to dobře známé lidství, a zároveň stvořit nezapomenutelné figurky. Začal jim říkat Pábitelé a tento výraz se udržel natolik, že ho dnes najdeme třeba i v internetovém Slovníku cizích slov.

Ve vltavské Dopolední četbě uslyšíte povídku U zeleného stromu ze sbírky Perlička na dně v osobitém podání Jiřího Menzla, text Chcete vidět zlatou Prahu? z knihy Automat svět čte skvělý Stanislav Zindulka a v interpretaci Miroslava Moravce uvádíme Dívenku na trampolíně.