Válka nám sice ukázala, že pro přechod na obnovitelné zdroje potřebují některé státy plyn a jádro, tyto zdroje ale nemůžeme označovat za udržitelné, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz rakouský europoslanec Othmar Karas.
Othmar Karas je prvním místopředsedou Evropského parlamentu. Pochází z Rakouska a je členem strany ÖVP, která se na evropské scéně řadí k Evropské lidové straně (EPP). Rozhovor se uskutečnil při jeho cestě do Prahy, kde se účastnil jednání Konference předsedů evropských výborů členských států EU (COSAC).
Máte za sebou prezentaci priorit českého předsednictví v EU. Jak priority hodnotíte?
Pro mě to byla už druhá debata o českém předsednictví. Minulý týden jsme měli na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku prezentaci priorit v podání premiéra a dnes (rozhovor se uskutečnil v pondělí 11. července – pozn. red.) nás s prioritami seznámil ministr zahraničních věcí. Priority jsou naše společné. Myslím, že Česká republika v této náročné době vypíchla správná témata, která se diskutují ve všech členských státech EU.
Pokud se podíváme například na migraci, myslím, že v případě Afriky bude na vzestupu, a to kvůli potravinové krizi, které tento kontinent kvůli válce na Ukrajině čelí. Mezi prioritami je i posílení obrany, kybernetické bezpečnosti, odolnost ekonomiky či demokratických institucí. Všechna tato témata sdílíme. Problém ale je, že nikdo neví, co nastane zítra. Musíme proto neustále myslet na možné dopady války, včetně rostoucích cen. Energetika bude pochopitelně spolu s bezpečností a podporou Ukrajiny klíčovými otázkami tohoto předsednictví.
Petr Fiala minulý týden ve Štrasburku čelil kritice od sociálních demokratů za to, že priority dostatečně nereflektují sociální agendu. Souhlasíte s tím?
V dnešní době není čas na konflikty, musíme Evropu sjednotit. Veškeré problémy, které teď budeme řešit, od války přes klimatickou změnu, nedostatek konkurenceschopnosti nebo inflaci, mají své sociální dopady. Proto se v Evropě bavíme o transformaci nebo sociálním klimatickém fondu. Proto navrhujeme nástroje, které mohou členské státy využít v boji proti sociálním problémům. Evropská komise v nejbližších dnech představí energetický krizový plán. Sociální agenda je tedy všudypřítomná a bude velkým tématem následujících šest měsíců, řekli si o to i samotní občané v rámci Konference o budoucnosti Evropy. Je to téma jak pro Evropský parlament, tak pro české předsednictví.
Krátce po proslovu Petra Fialy na půdě Evropského parlamentu plénum hlasovalo o taxonomii, konkrétně o zařazení jádra a zemního plynu mezi udržitelné činnosti, což nakonec prošlo. V EU se již několik měsíců vede na toto téma ostrá debata, přičemž Vaše domovské Rakousko je proti této „zelené nálepce“ pro jádro a plyn. Znamená hlasování Evropského parlamentu, že diskuse o budoucnosti těchto dvou zdrojů v energetickém mixu EU je u konce?
V této debatě bohužel mícháme jablka s hruškami. Taxonomie není žádný investiční program, ale nálepka pro investice, která měla na finančních trzích ujasnit, co je udržitelné, a co nikoliv. Zařazením jádra a plynu ale tento nástroj bohužel ztratil svou důvěryhodnost. Je to zmařená příležitost pro větší rozvoj obnovitelných zdrojů.
Válka nám sice ukázala, že pro přechod na obnovitelné zdroje potřebují některé státy plyn a jádro, tyto zdroje ale nemůžeme označovat za udržitelné. Naším společným cílem je stoprocentní přechod z fosilní energie na energii obnovitelnou. Zároveň je naším společným cílem omezit bezpečnostní rizika spojená s jadernou energií. Zařazení jádra a plynu do taxonomie nám v tom nijak nepomůže. Proto podporuji jakýkoliv legální krok, který by zabránil „ozelenění“ jádra a plynu.
Česko ale tvrdí, že jádro potřebuje, aby mohlo dosáhnout v roce 2050 klimatické neutrality. Kde tedy může spočívat ten kompromis?
Na jedné straně máme ruskou agresi a potřebu omezit závislost na ruských energiích. K tomu, abychom byli nezávislí, potřebujeme omezené přechodové období.
Na druhé straně máme Zelenou dohodu pro Evropu, Fit for 55 a konkrétní společné cíle pro omezení emisí, spotřeby energie a snížení závislosti na Rusku.
Zatímco energetický mix je v rukou členských států, naše cíle jsou společné. Není v tom žádný rozpor. Je ale jasné, že jádro a plyn mohou být pouze dočasnými nástroji, nikoliv udržitelnými a v zelené kategorii nemají své místo.
Pojďme od tématu, na kterém se Česko s Rakouskem neshodne, k prioritě, která nás spojuje.
My ale máme stejný cíl, máme jen rozdílné názory ohledně jaderné energie a plynu.
Ano, souhlasím. Zaměřme se nyní na otázku rozšiřování EU, která patří k dalším hlavním bodům českého předsednictví. Rakousko často zdůrazňuje, že EU by neměla v kontextu války na Ukrajině upozaďovat západní Balkán, který čeká již dlouho na přijetí do EU. Očekáváte v rámci českého předsednictví nějaký posun?
Byl to jeden z bodů dnešního jednání. Přivítali jsme zástupce parlamentů z Moldavska, Ukrajiny i Gruzie. Všichni zdůrazňovali, ať EU nezapomíná na Bělorusko, Bosnu a Hercegovinu, Kosovo, Srbsko, Severní Makedonii… To je jasné. Pro mě je důležité, aby EU nevysílala signál, že Ukrajina je důležitější než jiné země. Musíme si ale zároveň uvědomit, že Ukrajinci bojují za naše společné demokratické hodnoty, za náš systém a náš právní řád. Je velice důležité, že Ukrajina s Moldavskem získaly kandidátský status, byla to správné věc. Je správný čas na to, abychom jim řekli, že jsou Evropané. Na západní Balkán ale nesmíme v žádném případě zapomenout a musíme pokračovat v rozjetém procesu.
Když už jsme u demokratických hodnot, tak i ty jsou mezi prioritami českého předsednictví. Jak vlastně EU může demokratické principy chránit?
Musíme pochopit, že liberální parlamentní demokracie je součástí evropské identity. Abychom tedy evropskou myšlenku mohli implementovat, potřebujeme silnou liberální parlamentní demokracii. Evropě to prospěje a učiní nás to konkurenceschopnějšími.
Máme společné nástroje, díky kterým můžeme naše lidská práva, hodnoty, média či právní řád chránit. Pokud je využijeme, budeme je chránit efektivně. Nesmíme brát základní demokratické principy jako samozřejmost, musíme za ně bojovat každý den, a to vně i uvnitř EU. Proto máme k dispozici nástroje v podobě Listiny základních práv EU, která je součástí základních smluv. Proto máme nový mechanismus ochrany právního státu, který má zajistit koherenci mezi rozpočtem a dodržováním zásad právního státu. Evropská komise také začala vydávat každoroční hodnocení úrovně právního státu pro každý členský stát. Nástroje chrání i média a nezávislost novinářů bojujících proti fake news. Evropský parlament navíc uděluje cenu Daphne Caruanové Galiziové pro nezávislé novináře, aby je jasně podpořil v boji za naše hodnoty.
V některých členských státech, jmenovitě Maďarsku, se ale přesto svoboda médií stále zhoršuje. Neznamená to, že ta snaha EU není moc efektivní?
Máme nástroje a ty nástroje používáme i v Maďarsku a Polsku. Nezávislost médií je také hodnocena Evropskou komisí. Nedávno jsem se setkal se zástupci organizace Reportéři bez hranic, jsme tedy v kontaktu i s neziskovými organizacemi a asociacemi. Neustále pracujeme na zlepšení situace.
