„Snaží se, abychom to byli my, kdo je na zadních, a pořád přemítá, jestli to zvládneme, jestli vydržíme. Je to součást informační války,“ říká o Putinovi bývalá poradkyně tří prezidentů USA. V rozhovoru pro Foreign Policy upozorňuje na „magický“ rok 2024.
Ve Spojených státech se v té době bude volit prezident a Joe Biden se stále tváří, že bude znovu kandidovat. Podle Hillové je sice všeobecná podpora Ukrajiny mezi Američany stále velká, důležitá volební procenta z toho však šéf Bílého domu s ohledem na současnou energetickou krizi zřejmě „nevytříská“.
„Putina ovšem v roce 2024 také čekají volby. Svou speciální vojenskou operaci spustil s tím, že půjde o záležitost několika dní. I z pohledu Ruska se to však vleče. A všechny ty Putinovy vzkazy, že ještě pořádně nezačal, že zatím nedosáhl vrcholu masakrů a destrukce, nás mají přimět k tomu, abychom se stáhli,“ domnívá se Hillová, podle které se Putin bojí dopadů války a sankcí na svůj vlastní, dlouhá léta budovaný systém.
Byl divně cítit, tepala mu žíla a potřeboval brýle, popisuje Putina analytička |
Jakmile prý překonáme zimu a přehoupneme se do dalšího roku, „ruská ekonomika začne pociťovat důsledky všech přijatých sankcí, navzdory vysokým cenám ropy a plynu“. Ačkoliv je Putin autoritářský vládce, který má pod palcem armádu, vládu i média, podle Hillové se může bát, že se v roce 2024 zopakují události z přelomu let 2011 a 2012.
Tehdy Rusové masově vyšli do ulic Moskvy, Petrohradu i dalších větších měst a protestovali proti údajně zmanipulovaným parlamentním volbám, v nichž vyhrála vládní strana Jednotné Rusko. „Chcete, aby byl Putin znovu prezidentem?“ zaznělo tehdy na obrovské demonstraci. Odpovědí bylo pískání a rázné „ne“. Tehdejší předseda vlády se však do prezidentského paláce vrátil a začal režim dál utužovat.
Nespokojenost lidí i ambice Putinova okolí
„Putin ví, že se pod povrchem skrývá velká nespokojenost. Zdá se, že lidé budou speciální vojenskou operaci podporovat, ale jen dokud se nebude dělat potrava pro děla z dětí elity,“ míní žena, jež s přístupem k Rusku a Evropě radila Georgi W. Bushovi, Baracku Obamovi a Donaldu Trumpovi.
Poukazuje na to, že už se mezi Rusy začínají objevovat signály odporu proti válce, především v okrajových částech země. Příkladem je Burjatsko, odkud pochází značná část vojáků ruské armády.
Burjati na Ukrajině válčit nechtějí, říká šéfka tamního webu. Rusko ho blokuje |
Stejně jako šéfka nadace Svobodné Burjatsko Alexandra Garmažapovová, jež upozornila na stovky Burjatů žádajících o ukončení smlouvy s armádou, i Hillová zmiňuje, že tamní ženy veřejně volají po návratu manželů a synů vyslaných na Ukrajinu. „Armáda začíná mít problémy s náborem vojáků v místech, jako je Dagestán. V Čečensku tolik ne, protože tam jsou lidé nuceni bojovat ve válce. Putin nicméně ví, že takový tlak bude mít následky,“ říká.
Kromě hrozby protestů zchudlých a naštvaných Rusů je tu navíc ještě jeden důvod, proč by se měl Putin bát roku 2024. „Jsou tu lidé, kteří si nemyslí, že má právo na další dvě volební období,“ naráží Hillová na změnu ruských zákonů, díky nimž může prezident vládnout až do roku 2036. To mu bude čtyřiaosmdesát. A mohou se objevit noví konkurenti, kteří ho zkusí vystrnadit.
 |
„Putin chce, aby tento konflikt skončil. Chce vypadat jako legitimní vládce. Chce, abychom si mysleli, že nemáme čas. Přitom i jemu tikají hodiny,“ pokračuje s tím, že v následujících měsících se Rusko bude tak jako dosud vymlouvat na západní sankce, které prý mohou za to, že na světových trzích chybí obilí a další suroviny.
Kreml bude podle Hillové doufat, že na to Turci, Libanonci nebo Afričané skočí – ruská propaganda v Africe ostatně jede naplno – a začnou tlačit na Západ. Hladomor se však na černém kontinentu nerozjíždí kvůli sankcím, ale kvůli chování Ruska, jež v únoru rozpoutalo válku.
Hillová navíc varuje, že případné příměří poté, co Putin získá Donbas na východě Ukrajiny, kterou otevřeně považuje za ruskou kolonii a nejraději by ji vymazal z mapy, bude jen přestávkou ve stále trvajícím konfliktu.
Ruské dezinformace útočí na východ Evropy, rozdmýchávají strach z krize |
„Putin je válečným prezidentem od samého počátku. Třetí světová válka je dávno tady, protože (válka na Ukrajině) je epochální konflikt. Máme tu informační válku. Putin už anektoval cizí území. První světová válka sice nebyla jaderná, ale došlo v ní k použití yperitu a chlóru. Putin už sáhl po novičoku, poloniu a všech druzích chemických zbraní, které pomohly syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi,“ srovnává Hillová.
A upozorňuje, že ruský diktátor neustále hledá historické paralely, kterými by mohl ospravedlnit své jednání a strašit lidi. Analytička vzpomíná, že když naposledy seděla na jednání mezi Trumpem a Putinem, šéf Kremlu tehdejšímu šéfovi Bílého domu vyhrožoval kvůli odstoupení od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
Tu v osmdesátých letech podepsali Sověti s Američany, Trump se však od ní rozhodl odstoupit s odůvodněním, že ji Rusko tak jako tak porušuje. „Pokud tu nebudou smlouvy, které by mohly udržovat bezpečnost v Evropě, co se stane pak, Donalde?“ řekl prý Putin Trumpovi.
7. července 2022 |
