26.4.2024 | Svátek má Oto


HROZBA: Něco jako jaderná zbraň

18.7.2022

V Číně jsou cíle a Tchaj-wan má rakety. A ty budou fungovat jako odstrašení, pokud dá Tchaj-wan jasně najevo, že je v rámci obrany své suverenity připraven připravit o život stovky milionů Číňanů. Katastrofální protržení hráze přehrady Tři soutěsky  – způsobené například dopadem rakety – by ohrozilo téměř 30 % obyvatel Číny. 

Přehrada Tři soutěsky (Foto: STR / AFP prostřednictvím Getty Images)

21. června 2022 čínský deník People’s Daily informoval, že se Spojené státy americké a Tchaj-wan chystají zúčastnit každoroční mezinárodní konference „Rozhovory v Monterey“. Nejvlivnější čínské periodikum očekává, že USA Tchaj-wanu nabídnou ke koupi 20 různých zbraňových systémů, „s důrazem na budování ‚asymetrických schopností‘.“

Tchaj-wan, který Čínská lidová republika označuje jako svou 34. provincii, již asymetrické schopnosti má a jedna z nich by mohla být stejně účinná jako jaderná zbraň.

Peking tvrdí, že Tchaj-wan se útoku nemůže bránit. Deník People’s Daily vydávaný Komunistickou stranou Číny napsal: „Vojenský expert Sung Čung-pching řekl, že je nemožné, aby si Tchaj-wan vytvořil ‚asymetrické schopnosti‘ bez ohledu na to, jaké zbraně od USA nakoupí, protože rozdíl mezi vojenskými kapacitami obou stran je ‚příliš velký.‘

Tchaj-wan si podle deníku People’s Daily „maluje vzdušné zámky“, pokud si myslí, že dokáže Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA) zadržet. Proč? „Asymetrické zbraně budou Tchaj-wanu k ničemu, když budou čelit absolutní převaze ČLOA.“

Zpráva deníku People’s Daily následovala po neobvyklé slovní přestřelce mezi tchajwanským zákonodárcem a čínským představitelem. „Tchaj-wan by Čínu samozřejmě nikdy nenapadl,“ řekl 12. června 2022 během on-line konference Jou S’-kchun, předseda tchajwanského zákonodárného sboru – Legislativního dvora. „Tchaj-wan by také nikdy bez důvodu nezaútočil na Peking ani na přehradu Tři soutěsky.“

Jou S’-kchun varoval: „Než Čína zaútočí na Tchaj-wan, musí dobře zvážit stávající schopnost Tchaj-wanu zasáhnout Peking. Čína by si to měla dvakrát rozmyslet,“ řekl.

Čínský Úřad pro záležitosti Tchaj-wanu prostřednictvím svého mluvčího Ma Siao-kuanga odpověděl básnickým přirovnáním: „Pokud se odváží udeřit vejcem do kamene, tak to jen urychlí jejich zánik.“

Přinejmenším jedno tchajwanské „vejce“ však dokáže zabít desítky milionů Číňanů, možná i více.

Dosah tchajwanské řízené střely Jün Feng (čínská transkripce Yun Feng) nebyl nikdy veřejně potvrzen, ale analytici se domnívají, že činí přibližně 2 000 kilometrů, což je dostatečné k zasažení čínského hlavního města i přehrady Tři soutěsky, největší protipovodňové stavby na světě.

Čínská přehrada vytváří na řece Jang-c’-ťiang nádrž o objemu 39,3 miliardy metrů krychlových (39,3 km3) vody a v oblasti ohrožené při protržení její hráze žije asi 400 milionů lidí. Kolapsem této stavby – například v důsledku raketového úderu – je tedy ohroženo téměř 30 % obyvatel Číny. To znamená, že Tchaj-wan disponuje konvenční zbraní, která by měla podobný dopad jako jaderná zbraň.

Pokud jde o odstrašení, tak hodně záleží na množství. „Z hlediska celkového počtu bojových letounů a válečných lodí má nyní Čína nad Tchaj-wanem výraznou převahu,“ uvedl pro Gatestone Richard Fisher z think tanku International Assessment and Strategy Center. „Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) může k přepravě většiny svých invazních a okupačních sil na Tchaj-wan povolat tisíce civilních lodí a asi 4 000 dopravních letadel Boeing a Airbus.“

Tchaj-wan proto k odstrašení Číny potřebuje tisíce, možná desetitisíce, raket. Výrobní kapacita řízené střely Jün Feng na Tchaj-wanu nebyla nikdy veřejně potvrzena, ale je jasné, že ostrovní republika jich ještě stále nemá dostatečný počet.

Spojené státy měly Tchaj-wan aktivně podporovat ve vývoji raket již před dvěma desetiletími, ale nečinily tak. Obamova administrativa se dokonce „snažila Tchaj-wan od pořízení takových raket aktivně odrazovat,“ řekl Richard Fisher 21. června 2022 v rozhlasovém pořadu Johna Batchelora „CBS Eye on World“.

Nyní musí Spojené státy pomoci Tchaj-wanu zvýšit rychlost a dolet jeho raket a samozřejmě zvýšit jejich počet.

Kromě toho musí Tchaj-wan zajistit, aby Čína nedokázala zničit jeho řízené střely Jün Feng již při prvním útoku na Tchaj-wan. Některé tchajwanské rakety jsou umístěny na zranitelných pevných odpalovacích zařízeních, ale většina z nich je instalována na mobilních odpalovacích zařízeních, řekl Gatestonu Richard Fisher.

21. června 2022 narušilo 29 čínských vojenských letadel, včetně šesti strategických bombardérů H-6 schopných nést jaderné zbraně, tchajwanskou identifikační zónu protivzdušné obrany, což bylo v červnu roku 2022 již deváté narušení této zóny. [1] „Nejnovější rozsáhlé cvičení ČLOA ukazuje, že vojenská hrozba autoritářské Číny je vážnější než kdy jindy,“ tweetoval ministr zahraničí Tchaj-wanu Joseph Wu na oficiálním twitterovém účtu ministerstva zahraničí.

Čínská letadla letěla v mezinárodním vzdušném prostoru, ale let z 21. června 2022 je přesto považován za nepřátelský. Tyto provokace ve vzdušném prostoru se v posledních měsících neustále opakují a jsou s nimi spojeny i mnohem závažnější provokace. 5. února 2022 přeletělo jedno z čínských letadel přímo nad jedním z odlehlých tchajwanských ostrovů a hrubě tak narušilo výsostný vzdušný prostor Tchaj-wanu.

„Tato zastrašovací kampaň je stále rozsáhlejší a odvážnější,“ řekl Gatestonu Richard Fisher ještě před narušením z 21. června.

Až dosud se Spojené státy snažily v Tchajwanském průlivu Čínu příliš nedráždit. Tato americká politika čínské invazi skutečně zabránila, ale odehrávala se v celkově příznivém období a toto příznivé období již zjevně pominulo.

Čínský režim se momentálně tváří, jako by skutečně chtěl rozpoutat válku. Ostré výroky čínského ministra obrany generála Wej Feng-che, které pronesl v červnu 2022 v Singapuru v rámci dialogu Šangri-La, jsou jasným varováním, že Čína má nepřátelské úmysly.

V Číně jsou cíle a Tchaj-wan má rakety. A ty budou fungovat jako odstrašení, pokud dá Tchaj-wan jasně najevo, že je v rámci obrany své suverenity připraven připravit o život stovky milionů Číňanů.

V Evropě udržela podobná varování mír po celou studenou válku, přestože měl Sovětský svaz nad západoevropskými státy v konvenčních zbraních drtivou převahu.

Tchajwanští politici se celá desetiletí zdráhali mluvit o schopnosti svého ostrova zabíjet pevninské Číňany ve velkém. Nyní si zjevně myslí, že musí mluvit nahlas a důrazně. Vyhrožování způsobením masových obětí je možná tou poslední pákou, kterou Tchaj-wan má k udržení míru ve východní Asii.

Ano, ke skutečné válce jsme už tak blízko.

Gordon G. Chang je autor knihy The Coming Collapse of China (Přicházející kolaps Číny), významný spolupracovník a člen poradního sboru Gatestone Institute.

  Překlad původního textu: Taiwan’s Message for China: We Have a Nuke-Like Weapon
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská