Článek
Ve druhé polovině dvacátých let navrhl Ernst Wiesner trojici vil, které jsou spřízněné nejen dobou vzniku a umístěním na jižním svahu prestižní brněnské čtvrti Pisárek nad právě budovaným výstavištěm, ale především podobným schématem půdorysu i organizací provozu.
První návrhy k nejstarší z nich, jíž si objednal textilní průmyslník Alfred Stiassni, vznikly už v roce 1927.
Architekt vilu navrhl jako sestavu hlavní budovy a menších částí, které si přes zjevnou příslušnost k celku uchovávají relativní samostatnost. Zároveň zopakoval zavedený postup řazení vzájemně izolovaných prostor, navazujících na sebe v logickém sledu tak, jak to vyžadoval život v rodině.
Pohled na stavbu na dobovém snímku.
Přízemí s hlavním vstupem umístěným v delší části bylo orientováno do pisáreckého údolí, zatímco do kratšího křídla byly umístěny vedlejší provozní prostory, tedy kuchyň s přípravnou, spižírna a dále pokoj služebnictva.
Do této části se vstupovalo bočním vchodem v severním koutě stavby, na který navazovalo schodiště pro personál. Ze salonu vedl východ do zahrady, sousední jídelna byla se zahradou propojena velkou otevřenou lodžií.
Nákresy prozrazují původní uspořádání místností.
V patře, přístupném přímým dřevěným schodištěm, byly soukromé pokoje pána, jeho ženy Herminy a ložnice dcery Susanne a její vychovatelky a pokoj pro hosty.
Nechyběly ani koupelny a toalety, šatny, herna pro dceru, ze které se, stejně jako z dětské ložnice, dalo vyjít na terasu ležící nad mírně předstupujícím salonem, jídelnou a lodžií v přízemí.
Do patra směřovalo i vedlejší schodiště, obklopené pokoji personálu (a dokonce samostatnou místností na kufry a žehlírnou).
Kresba představuje původní podobu vily.
Navenek působila vila záměrně prostě, hladkou fasádu nazelenalé barvy členily jen velké plochy obdélných oken a dveře v pískovcových ostěních.
Výtvarnou funkci ale převzaly některé technické prvky. Stavbě dominovala typicky wiesnerovská mohutně předstupující kazetová římsa po celém obvodu budovy.
Interiér byl na rozdíl od fasády stavby honosný
Střídmá fasáda i logická půdorysná dispozice byly ale ve značném protikladu k interiéru vily. V něm nechyběly honosné mramorové krby a krbová kamna, štuková výzdoba stropů i stěn a zejména přemíra tmavého obložení, byť z ušlechtilého dřeva.
Rekonstrukce navrátila slavné brněnské vile původní krásu
Jak moc se Wiesner při navrhování stavby podřídil představám klientů, se můžeme jen domýšlet, nabízí se ale také možnost, že vnitřní zařízení nebylo jeho dílem. Nejnovější výzkumy připisují návrh historizujících interiérů vídeňskému architektu Franzi Wilfertovi.
Vila měnila několikrát majitele. V roce 2009 ji převzal do své správy Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, který v roce 2012 zahájil její památkovou obnovu. Dočkaly se jí interiéry i zahrada, kterou lze samostatně projít v rámci návštěvního okruhu.
Zdroj: Slavné vily, Lenka Kudělková
