EU se dohodla s Ázerbájdžánem na dvojnásobných dodávkách plynu

V Evropě sílí obavy, že Rusko již neobnoví provoz plynovodu Nord Stream 1, který zajišťuje přibližně 40 procent celkové spotřeby plynu v EU. Vedle plnění podzemních zásobníků Evropská unie a její lídři hledají alternativy, jak dodávky plynu do Evropy i nadále zajistit. Dalším významných krokem, který Evropu podpoří v úsilí odklonit se od ruských fosilních paliv, je pondělní podepsání smlouvy s Ázerbájdžánem o zdvojnásobení dodávek plynu.

Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, v pondělí 18. července v Baku podepsala memorandum o porozumění, které předpokládá, že Ázerbájdžán zdvojnásobí dodávky plynu do Evropské unie. Do roku 2027 by tak mělo z Ázerbájdžánu do EU ročně směřovat nejméně 20 miliard metrů krychlových plynu. Tato dohoda tak unii v případě odstavení ruského plynovodu Nordstream společností Gazprom nahradí alespoň část dodávek plynu, které v současné době činí v průměru 142 miliard metrů krychlových ročně.

Kudy putuje zemní plyn z Ázerbájdžánu do Evropy

Jižní plynový koridor hraje klíčovou roli při diverzifikaci dodávek zemního plynu do EU. Zemní plyn, těžený v rozsáhlém nalezišti v Kaspickém moři, z Ázerbájdžánu putuje přes Gruzii a Turecko až na jih Evropy do Řecka, Rumunska nebo Itálie. V nedávně době byl také dokončen dlouho očekávaný plynovod mezi Řeckem a Bulharskem, který je na Jižní plynový koridor přivádějící plyn z Ázerbájdžánu napojen a významně omezí Bulharskou závislost na ruském plynu.

Kromě Ázerbájdžánu jsou unijní diplomaté v oblasti dodávek plynu otevřeni jednání s dalšími nečlenskými státy. Například kandidátskými zeměmi Balkánu, nebo například Moldávií, Gruzií či Ukrajinou.

První omezení dodávek ruského plynu

Bulharsko, jehož závislost na ruském plynu dosahovala 90 procent, bylo spolu s Polskem prvním ze států, které Rusko kvůli nesplněnému požadavku platit za plyn v rublech od dodávek zemního plynu zcela odstřihlo. Pro Polsko byl náhlý pokles dodávek zvládnutelný, jelikož většina jeho energetických zásob stále přichází ze spalování uhlí. Polsko, oproti například České republice, také disponuje LNG terminálem, pomocí kterého může přivážet dodávky zkapalněného plynu ze zemí jako jsou USA, Katar či Izrael.

Dlouhodobá strategie EU na poli energetické soběstačnosti

Válka na Ukrajině má mimo jiné oblasti významný vliv i na celosvětový energetický trh. Evropská komise proto v květnu představila strategický plán s názvem REPowerEU, který si jako cíl kromě přechodu na čistou energii vytyčuje právě i zvýšení energetické nezávislosti na ruských fosilních palivech do roku 2030. Tento strategický balíček je jako jedna z priorit v centru pozornosti českého předsednictví Rady EU.

Vůbec nejzásadnějším krokem, který byl v oblasti energetiky na půdě Evropské unie doposud učiněn, bylo rozhodnutí na březnovém summitu, že evropská sedmadvacítka bude v příštích letech společně nakupovat zemní plyn. V praxi se tento proces přiblíží například společnému postupu v nákupu vakcín proti nemoci COVID-19, který významně urychlil jejich distribuci do členských států.

Autor: Barbora Novotná

Foto: Ursula von der Leyenová při setkání s prezidentem Ázerbajdžánu Ilhamem Aliyevem. (Zdroj: Evropská komise)