Česká politická scéna má za sebou řadu afér a skandálů, při nichž padaly hlavy i těch nejvlivnějších osob. A padaly také tresty odnětí svobody. Ne vždy, ale občas spravedlnost vykoukne na povrch s otevřenýma očima. Připomeňte si, jak dopadli Ivo Svoboda, Stanislav Gross, Petr Nečas či David Rath. Nabízíme vám k připomenutí a osvěžení deset nejsledovanějších kauz, které otřásly horními patry tuzemské politiky…
Liberta aneb Bonnie a Clyde?
Ministr financí ve »vládě sebevrahů« Miloše Zemana Ivo Svoboda (ČSSD) musel ve vládní funkci skončit poté, co jej policie obvinila v kauze vytunelovaného mělnického výrobce dětských kočárků Liberta. Stal se tak jedinou obětí protikorupční akce s názvem Čisté ruce probíhající v naší zemi na konci devadesátých let. Odvolán byl v červenci 1999 a později byl dokonce se svou spolupracovnicí Barborou Snopkovou odsouzen k pětiletému trestu. Ten si odpykával ve věznicích Všehrdy a Odolov, během jeho výkonu pracoval pro broumovskou Diakonii a v roce 2008 byl z výkonu trestu podmíněně propuštěn. V roce 2017 Svoboda, který trpěl Alzheimerovou chorobou, zemřel, nicméně Snopková v několika rozhovorech naznačila, že bude do konce života bojovat za očištění obou. Nelíbí se jí ani to, že byli líčeni jako »Bonnie a Clyde«, přitom prý jejich vztah zůstával ryze pracovní a následně přátelský.
Šárka, nevěstinec a miliony
Kvůli mediálně i policejně ostře sledovaným kauzám rezignovala na své posty řada politiků, ovšem pouze dva premiéři. Tím prvním byl v dubnu 2005 sociálnědemokratický předseda vlády Stanislav Gross, tím druhým o osm let později Petr Nečas z ODS. Ale na toho ještě dojde řeč. Grossovi se staly osudnými mediální informace o nejasných majetkových poměrech jeho rodiny. Aféra se stupňovala a zasáhla i tehdejší vládní koalici ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Zejména lidovci požadovali premiérovu demisi. Gross nakonec v důsledku tlaku rezignoval. Později policie vyšetřovala, jak se dostal k mnohamilionovému majetku, případ ale odložila. Národem koloval vtip: »Co má společného Ctirad a Stanislav Gross? Oba dojeli na Šárku.« Narážel na to, že firma vlastněná premiérovou manželkou Šárkou Grossovou koupila dům za 5,9 milionu Kč. Za úvěr na jeho pořízení ručila rodinná přítelkyně Libuše Barková, provozovatelka nevěstince, proti níž bylo vedeno trestní stíhání pro pojistný podvod…
Promopro a »svědek« Vondra
Kauza Promopro se týkala zakázky, kterou v souvislosti s českým předsednictvím Evropské unii tato firma v roce 2008 získala od úřadu vlády bez výběrového řízení. Kvůli následnému předkládání smyšlených faktur za zajištění audiovizuální techniky na konferencích poslaly soudy do vězení devět podnikatelů. Tři obžalované úředníky naopak justice osvobodila a označila je za obětní beránky. Jejich stíhání trvalo čtyři roky a devět měsíců. Jako hlavní aktér případu v médiích vystupoval budoucí ministr obrany Alexandr Vondra (ODS), který měl agendu související s českým předsednictvím na starosti. Nikdy však nebyl odsouzen, v případu vystupoval jako svědek. Z funkce ministra obrany odstoupil až koncem roku 2012 s odůvodněním, že ztratil důvěru veřejnosti. Jeho nepopularita však nesouvisela až tak s kauzou Promopro, nýbrž s vytrvalým prosazováním radaru v Brdech.
Plat za loajalitu, nebo půjčky?
Poslanec a pozdější předseda strany Věci veřejné Vít Bárta byl nucen v dubnu 2011 opustit post ministra dopravy kvůli nařčení, že poslancům své strany platil za loajalitu. Bárta tvrdil, že šlo o půjčky. Před soudem nakonec stanul kvůli obvinění, že se pokusil uplatit tehdejší stranické kolegy Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí. Soudy jej nakonec zprostily viny, a to za velké mediální pozornosti. Obvodní soud pro Prahu 5 nejprve uložil podmíněný trest pro Bártu i Škarku, následně Městský soud v Praze rozsudky zrušil, aby se následně ještě zkusili dovolat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Nejvyšší soud však vynesl konečný verdikt, že se žádný trestný čin nekonal. Důvod? Poslanecká imunita. Každopádně Věci veřejné skončily v propadlišti dějin, stačily však v roce 2010 sehrát významnou roli v tom, že jako strana na jedno použití umožnily vznik pravicové vlády Petra Nečase, na níž samy participovaly.
ROP Severozápad
Politický skandál týkající se netransparentního rozdělování evropských dotací v NUTS 2 Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj) začal 22. března 2011, kdy v sídle Regionální rady regionu soudržnosti Severozápad v Ústí nad Labem zasahoval policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který zapečetil některé kanceláře a zkopíroval příslušné dokumenty i obsahy počítačů. Dosud bylo obžalováno 27 osob, přičemž hlavní líčení v případu údajných machinací s dotacemi v obou zmiňovaných krajích začalo v říjnu loňského roku a s jednáním se počítá zatím do prosince letošního roku. Obžalováni jsou politici, včetně bývalých hejtmanů Ústeckého a Karlovarského kraje, dále podnikatelé a úředníci, kteří podle státního zástupce zmanipulovali evropské dotace ve výši 14 miliard korun, a to v období od května 2008 do září 2011. Celý spis má desítky tisíc stran, přičemž většině obžalovaných hrozí až 16 let vězení.
»Vinař« Rath
Někdejší ministr zdravotnictví patřil od svého zvolení do Sněmovny v roce 2006 k nejviditelnějším a nejkontroverznějším zákonodárcům sociální demokracie; hojně vystupoval a často volil ostrá slova. Jeho výroky se několikrát zabýval sněmovní mandátový a imunitní výbor, v minulosti ho přitom za útočnou rétoriku a údajnou aroganci kritizovali dokonce jeho spolustraníci. V roce 2008 se stal středočeským hejtmanem, přičemž jeho působení bylo předmětem kritiky například kvůli systému přidělování dotací (mimo jiné proto, že řada dotací putovala do Hostivice, kde žije) nebo kvůli údajnému zneužívání krajských peněz ve prospěch ČSSD. Rathův pád přišel v květnu 2012, kdy jej policie zadržela s krabicí, v níž bylo sedm milionů korun. Podle vyšetřovatelů to byl úplatek za zmanipulovanou zakázku na opravu buštěhradského zámku. Rath podle obžaloby dostal úplatky i v další kauze, která se týká zasahování do soutěže na nákup vybavení pro kolínskou, kladenskou a mladoboleslavskou nemocnici. V červnu 2019 byl pravomocně odsouzen na sedm let do vězení, později mu soudy trest za další činy ještě prodloužily.
Kam čert nemůže…
Kam čert nemůže, nastrčí ženskou, říkává se. A v případě expremiéra Petra Nečase dostalo toto rčení ještě jiný rozměr. K pádu vlády v červnu 2013 přispěl jeho osudový citový vztah k tehdejší vrchní ředitelce Sekce kabinetu předsedy vlády ČR. Dvanáctého června 2013 Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně úřadu vlády. Impulzem bylo prošetřování podezření o činnosti organizované skupiny, složené z Romana Janouška, Tomáše Hrdličky, Iva Rittiga či Jiřího Tomana, a prověřování jednání tehdejšího náměstka pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka. »Kauza Nagyová« se týká především zneužití vojenského zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Radky Nečasové. Aféra se táhne de facto dodnes a bývalá šéfka vládního kabinetu v ní spolu s dalšími zainteresovaný čelila mj. i podezření z korupce či krácení daně.
Sport, sex a dotace
Psal se 3. květen 2017, kdy v sídle Fotbalové asociace ČR (FAČR) zasahovala policie, která zadržela předsedu Miroslava Peltu. Vyšetřovatelé prohledali kanceláře v souvislosti s dotacemi ministerstva školství (MŠMT), kde rovněž zasahovali stejně jako na pražském magistrátu. Zadrženi byli i náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová, šéf České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, pražský zastupitel Karel Březina (ČSSD) a ředitelka odboru sportu na magistrátu Soňa Fáberová. Policie vyslýchala také exšéfa odboru sportu MŠMT Zdeňka Břízu. Pražská vrchní žalobkyně Lenka Bradáčová uvedla, že tři osoby (Pelta, Bříza a Kratochvílová) a jedna firma (FAČR) byly obviněny mimo jiné ze zneužití pravomocí a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Kauza, která odhalila mj. ovlivňování dotací díky milostnému vztahu Pelty a Kratochvílové a kterou se bavila sportovní i nesportovní veřejnost, stála funkci ministryně školství Kateřinu Valachovou (ČSSD). Peltovi vyměřil soud – nepravomocně – šestiletý nepodmíněný trest, jeho milence ještě o půl roku delší. Ostatní byli osvobozeni.
Šachy na ministerstvu zdravotnictví
Andrej Babiš (ANO) to v době svého předsednictví vlády (2017-2021) neměl lehké nejen kvůli covidu, ale také proto, že ministry zdravotnictví stíhal skandál za skandálem. Roman Prymula v říjnu 2020 rezignoval poté, co deník Blesk zveřejnil fotografie, jak v nočních hodinách opouští restauraci (které musely být kvůli koronaviru uzavřené) a usedá do auta bez roušky. Ano, nebyl to žádný trestný čin jako ve většině zde popsaných případů, ale vzhledem k tomu, že sám ministr zdravotnictví »kázal vodu a pil víno«, měl lockdownem sužovaný národ pořádnou »pifku«. Skandálu se nevyhnul ani další šéf resortu Petr Arenberger, V květnu 2021 rezignoval po sedmi týdnech poté, co se v médiích objevily zprávy o tom, že vlastní přes 160 nemovitostí, o pochybnostech o pronájmu jedné z nich vinohradské nemocnici, o privatizaci jeho bytu s ordinací v Praze 1 nebo o milionových ziscích z klinických studií.
Praha a »její« STAN
Kauza kolem ovlivňování zakázek pražského dopravního podniku vypukla letos v polovině června, když v rámci vyšetřování s názvem Dozimetr policisté prohledali mimo jiné prostory na pražském magistrátu včetně kanceláře tehdejšího primátorova náměstka Petra Hlubučka či v budovách dopravního podniku a Všeobecné zdravotní pojišťovny a obvinili více než desítku lidí. Hlubuček poté skončil v radě hlavního města, dozorčích radách DPP a Pražských služeb, rezignoval na všechny stranické funkce včetně třetího místa na kandidátce STAN pro podzimní volby do zastupitelstva a nakonec přišel i o členství v hnutí a byl odvolán i z funkce starosty městské části Lysolaje. Pražská organizace STAN následně změnila kandidátku pro komunální volby, zmizela z ní řada známých jmen. Předseda hnutí Vít Rakušan však osobní zodpovědnost nevyvodil a z víkendového sjezdu vyšel s ještě silnějším mandátem…
Petr Kojzar
Skvele. Rad jsem si to připomněl!