Kyselé deště otrávily ledovcová jezera na Šumavě, teď je v Lace znovu pstruh a hráz spravuje bobr
Šumavská ledovcová jezera jsou vlastně horské nádrže, které vznikly přirozeným geologickým procesem. Ledovce, které ve vrchních částech pohoří seděly v období pleistocénu, začaly asi před patnácti tisíci lety odtávat. Jedním z výsledků tání jsou morény - kameny, štěrkem a jílem vyztužené hráze, které zalila voda. Od padesátých do devadesátých let minulého století, tak jako na okolní krajinu, působily i na ledovcová jezera kyselé deště, které vodu vytrávily.
Kyselé deště souvisí se spalováním fosilních paliv, především hnědého uhlí. Ze spáleného uhlí se uvolňuje spoustu oxidu siřičitého. Ve spalovacích motorech zase vznikají oxidy dusíku. Podobně přispívaly i šumavské kravíny, jejichž počty se ale dramaticky snížily. Od devadesátých let, kdy byly hnědouhelné elektrárny v našem koutu Evropy odsířeny, se jezera postupně zotavují a vrací se do nich život.
„V jezerech byla původně hnědá, rašelinná voda. Po vytrávení zbyly jen acidofilní řasy, modrá voda s až třináctimetrovou průhledností. Do jezer se postupem času vracel zooplankton, narostl počet vířníků a podobně,“ říká profesor Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity a Hydrobiologického ústavu Akademie věd České republiky, který šumavská jezera dlouhodobě sleduje.
V současnosti se do jezera Laka vrátil patrně přirozeným způsobem pstruh a kolem hráze pracuje i bobr. Všech pět jezer na české straně je ponecháno přirozenému vývoji a poskytují cenná data o tom, co se dělo v horské oblasti Šumavy tisíce let do minulosti. „V pylových sedimentech se dá vyčíst, kdy přišly smrky, jedle nebo dub. Dá se vyčíst i to, že kůrovcové rozpady, jako jsme jeden zažili v minulých letech, se děly zhruba každých dvě stě let,“ říká Jaroslav Vrba.
Když se posuzuje ekologický stav podobných vodních ploch, slouží ledovcová jezera jako referenční lokality. Jsou různě hluboká a mají rozdílné podmínky v souvislosti s jejich povodím. Třeba Černé jezero je hluboké místy téměř čtyřicet metrů, Plešné maximálně osmnáct a Laka jen necelé čtyři metry.
Na dně Černého jezera se po dlouholeté odmlce znovu začíná přirozeně rozmnožovat šídlatka jezerní, vzácná vodní kapradina. Ve většině jezer žili pstruzi. „Ryby se tam kdysi nejspíš vysazovaly, někde třeba siven americký. V šedesátých a sedmdesátých letech kompletně vyhynuly. V květnu 2019 se ale potvrdil návrat pstruha do Laky,“ uzavírá Jaroslav Vrba.
Proč kyselé deště zasáhly zrovna Šumavu s takovou razancí? Jak vypadá ochrana ledovcových jezer na Šumavě? Jak se dostal do jezera Laka zpátky pstruh? Poslechněte si celé Podhoubí.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
