31. července - Světový den strážců přírody

Jedná se o celosvětovou akci mezinárodní organizace International Ranger Federation, jejímž členem je mimo jiné European Ranger Federation a naše ASP ČR. Měla by veřejnost seznámit s klíčovou rolí strážců přírody, kteří při ochraně světového přírodního a kulturního bohatství mnohdy nasazují své životy. Památku a poslání strážců oslavují všechny členské asociace sdružené do Mezinárodní asociace strážců.

Pozůstalé strážců, kteří zahynuli při plnění svého poslání, podporuje nadace ,,Tenká zelená linie". Život ohrožující podobu má ochrana přírody stále ještě v rozvojových zemích převážně Afriky a Asie, kdy strážci v terénu stojí při ochraně slonů či tygrů přímo mezi zvířaty a pytláky, kteří neváhají střílet, a jedná se mnohdy o skutečnou válku o přírodu. Strážci brání také ilegálním těžařům dřeva a surovin a to často i na územích, kde zuří ozbrojené konflikty. Rovněž tyto střety mohou končit tragicky.

Často strážci ztratí své životy během přesunů v terénu, například pádu helikoptéry, při dopravních nehodách, kvůli náročným podmínkám, ale také při střetu se samotnými zvířaty, která chrání. Mezinárodní asociace strážců proto každý rok na Světový den strážců vydává jakousi ,,Tabuli cti" se jmény strážců přírody, kteří zahynuli za posledních 12 měsíců. Každoročně se na ní objeví přibližně stovka nahlášených a ověřených úmrtí strážců z celého světa.

V České republice máme to štěstí, že výkon stráže přírody narozdíl od situace v některých jiných zemích nepředstavuje nebezpečí života, strážci mají přístup ke kvalitní zdravotní péči i k pitné vodě. Ani tak ale není stráž přírody vždy veselá, zejména při pozorování důsledků činností některých lidí, kteří na přírodu neberou ohled nebo si neuvědomují vlivy svých aktivit. Aby veřejnost informovali o existenci stráže přírody a jejích činnostech u nás i ve světě, pořádají strážci přírody akce pro veřejnost. Rádi se na nich s vámi potkají s možností si popovídat naživo.

Strážci přírody a jak je poznáte

Strážci mají nenahraditelnou roli při styku s návštěvníky chráněných území, vždyť jsou to často jediní reprezentanti státní ochrany přírody, se kterými se návštěvníci venku setkají.

Hodně lidí pohlíží na strážce jen jako na represivní složku, jakousi zelenou policii. Pokud se nám podaří tento pohled trochu změnit, nevznikli (tento web ani Asociace strážců) zbytečně.

Strážce by podle nás měl být člověkem, kterého potkáte na horské pěšině, v lese, na lukách, který Vám podá informace o místní přírodě, zajímavostech i službách (hospoda, cykloservis, odkud kam jezdí autobusy), upozorní na povolené i nepovolené aktivity, nabídne průvodcovské služby nebo třeba informační leták. V batohu nosí lékárničku, mapu, pomůcky na úklid či opravy návštěvnických zařízení v přírodě.

Pokud ale strážce zjistí porušování předpisů na ochranu přírody, pak musí v rámci svých možností zasáhnout. Tehdy se opravdu stává prodlouženou rukou zákona. Je třeba zdůraznit, že i dobrovolný strážce přírody je ze zákona úřední osobou (dříve ,,veřejný činitel"). To mu dává nejen vyšší pravomoci (viz. dále) a právní ochranu, ale také klade vyšší nároky na jeho odpovědnost.

Jak poznáte strážce v terénu

Strážci v národních parcích jsou vybaveni jednotným stejnokrojem, stejně jako ostaní pracovníci příslušné Správy NP. V chráněných krajinných oblastech a v krajích mimo CHKO a NP působí především dobrovolníci, kteří velmi často jednotný stejnokroj nemají. Přesto ani jim nechybí rukávové označení. Všichni strážci ve službě nosí na levé straně hrudi (na kapse, klopě) kovový služební odznak se státní znakem.

Na levém rukávu nosí strážci služební znak - nášivku se znakem příslušné CHKO, národního parku či znak kraje + označení své funkce (Strážce, nebo Stráž přírody). V případě potřeby se strážce prokazuje služebním průkazem.