Ázerbájdžán se v první vlně chystá osídlit území v oblasti Zangilanu, jednoho z měst v okolí Karabachu, které předloni získal zpět v šestitýdenní válce s Arménií, při které zahynulo více jak 6 500 lidí. Pro zemi oplývající ropným bohatstvím se jedná o symbolický okamžik, který nazývá „Velkým návratem“.
Ze Zangilanu ležícího nedaleko íránských hranic uprchlo v roce 1993 více než 30 000 etnických Azerů. Podle prezidentova zmocněnce pro Náhorní Karabach Vahida Hadžijeva se prozatím vrátilo zhruba 60 lidí. Pro rozhlasovou síť Voa News pak uvedl, že do zmíněné oblasti se v nejbližších dnech navrátí dalších 41 rodin, konkrétně do vesnice Agali.
Válka o Karabach Mapa Náhorního Karabachu. (7. ledna 2016) Na podzim roku 2020 se Ázerbájdžán a Arménie podruhé pustily do války o kontrolu nad Karabachem. Boje ukončila až dohoda o příměří zprostředkovaná Ruskem. Na základě této dohody se Arménie vzdala částí území, které po desetiletí kontrolovala. Rusko do oblasti vyslalo přibližně 2 000 mírových sil, které mají dohlížet na tamní křehké příměří. |
Ázerbájdžánská vláda se zavázala, že navrátilcům zajistí pracovní místa. V Agali již také postavila desítky domů vybavených solárními bateriemi, zbrusu novou školu i mateřskou školku. Během následujících měsíců by měla být vesnice plně zalidněna.
„Jsme šťastní, že jsme zpátky,“ řekla pro francouzskou tiskovou agenturu Agence France-Presse 64letá Mina Mirzojevová. „Tohle je naše vlast, naše rodná země.“ Rahilya Ismayilová vyprávěla, jak v roce 1993 se svými dětmi přebrodila řeku do Íránu a bojovala o holý život, aby se zachránila před arménskými vojáky.
„Kéž se všichni uprchlíci vrátí do svých domovů, stejně jako my. Utekla jsem tehdy z vesnice se svými čtyřmi dětmi, a dnes jsem zpět se svou velkou rodinou a devíti vnoučaty,“ dodala Ismayilová. Baku dále slíbilo, že na obnovu poničených oblastí vyčlení velké finanční částky. Vzhledem k rozsahu devastace a nebezpečí min však zůstává rozsáhlý návrat uprchlíků prozatím vzdálenou perspektivou.
Jerevan chystá stahování
Doutnající konflikt v Zakavkazsku stále ještě není definitivně zažehnán. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev si 15. července před setkáním ministrů zahraničí obou znepřátelených zemí v Tbilisi stěžoval, že arménské jednotky příměří porušují. „Přestože od války uplynul rok a osm měsíců, Arménie bohužel ještě nesplnila závazky, které na sebe byla nucena vzít,“ uvedl tehdy ve svém oficiálním prohlášení.
„Jsme vítězná země a obnovili jsme naši územní celistvost. Pokud Arménie nehodlá stáhnout své ozbrojené síly z území Ázerbájdžánu, pak by nám to měla dát jasně najevo a my zvážíme další kroky,“ čílil se Alijev.
Alijev buduje krásný nový Karabach, pozemky rozdává kamarádům |
Jerevan se nyní chystá na stažení své armády z Karabachu. Šéf bezpečnostní rady Armen Grigorjan 19. července pro arménské státní médium Armenpress uvedl, že všichni branci se do konce září vrátí z Karabachu domů a na území separatistické republiky už nebudou žádní další posíláni.
Vojenská služba je v Arménii povinná. Každý muž je od svých 18 let povinen sloužit dva roky. Při ozbrojeném konfliktu byla většina branců poslána do oblasti Karabachu. „Po uzavření příměří a vyslání mírového kontingentu Ruské federace je stažení jednotek Ozbrojených sil Arménské republiky z Karabachu logické,“ uvedl Grigorjan.
„Poslední branci budou propuštěni do 30. srpna, pak již nebudeme do Republiky Arcach (mezinárodně neuznávaný stát arménských separatistů na území Náhorního Karabachu, s Arménií ji spojuje Lačinský koridor, pozn. redakce) žádné další brance posílat,“ potvrdil plukovník Sahak Sahakjan.
Rusko nás chrání před všemi hrozbami, říká prezident Arménie |
Arménský premiér Nikol Pašinjan dokonce uvedl, že Arménie je připravená ponechat Arcach „bez ochrany“. Podle portálu Eurasianet si ovšem separatisté budou i nadále udržovat vlastní armádu, která je úzce propojená s arménskými ozbrojenými složkami .
Hlavní záruku před dalším ázerbájdžánským postupem by však měl představovat ruský kontingent. I přes jeho přítomnost ovšem letos v březnu ázerbájdžánské síly obsadily nové území kolem vesnice Paruch, které je obývané Armény a chráněné ruskými mírovými jednotkami.
„Události v Paruchu byly hrubým porušením trilaterálního prohlášení z 9. listopadu 2020,“ uvedl Grigorjan. Přítomnost ruských mírových sil podle něj dokazuje existenční ohrožení, které hrozí arménským obyvatelům Karabachu. „Ruské mírové síly mají klíčový význam pro zajištění bezpečnosti Arménů z Náhorního Karabachu,“ dodal.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
