Hlavní obsah

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Článek

Legendární hořká komedie Hoří, má panenko, kterou se Miloš Forman v roce 1967 rozloučil s českou částí své režijní tvorby, patří k velkým klenotům domácí kinematografie. Ústředním motivem filmu je svérázný hasičský bál, jehož neuvěřitelný průběh je sledem mnoha bizarních situací. Forman, který byl výborným znalcem české nátury, si ve filmu bere na paškál lidskou malost a omezenost a celý příběh se brzy mění v tragickou frašku.

Co vadilo komunistům

Asi nepřekvapí, že snímek se ve své době dočkal odmítnutí ze strany komunistických papalášů. Proto si ho čeští diváci v kinech moc neužili. Po premiéře v prosinci 1967 se promítal jen několik týdnů a poté byl stažen z distribuce s tím, že údajně hrubě zkresluje a očerňuje socialistickou realitu.

Také hasiči protestovali proti svému zesměšnění, i když šlo možná o uměle vyvolanou kauzu. Forman totiž po letech zveřejnil jejich opačnou reakci – film hasiče nejen pobavil, ale i zaujal pravdivostí skutečného stavu jejich činnosti. Každopádně k domácímu publiku se snímek znovu dostal až v době perestrojky v roce 1988.

Ponti se připravil o velké peníze

Velkým překvapením ale bylo, že od projektu odstoupil i zahraniční koproducent Carlo Ponti. Ten konstatoval, že příběh je urážlivý a morálně nepřijatelný. Prý ho také rozčílila scéna volby královny krásy. „Když jsem si to četl ve scénáři, myslel jsem, že tam obsadíte krásné dívky, a ne takové panoptikum,“ křičel prý na režiséra a trval na vrácení 80 000 dolarů, které do projektu vložil. Peníze chtěl Filmexport vymáhat po Formanovi, který se tak dostal do obtížné situace.

Finanční trn vytrhli režisérovi z paty francouzští filmaři, kteří částku uhradili, a získali tak mezinárodní práva, což se jim samozřejmě vyplatilo. Ponti (mimochodem, manžel slavné Sophie Loren) si nakonec musel sypat popel na hlavu, protože Hoří, má panenko se s úspěchem promítalo po celém světě a bylo také nominováno na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

Krkonošský film

Točilo se ve Vrchlabí a v jeho okolí. Dějištěm scén z hasičské zábavy je vrchlabský kulturní dům Střelnice, ve kterém dnes sídlí Restaurace Švejk. V její vstupní chodbě jsou stále vystaveny fotografie z natáčení. Ve filmu si zahrálo téměř 150 místních obyvatel včetně jedenácti příslušníků dobrovolného hasičského sboru. Točilo se hlavně večer, protože komparzisté chodili přes den do práce.

Forman to s neherci uměl

I hlavní aktéři snímku byli neherci – ti nejznámější z nich Jan Vostrčil (velitel hasičů a předseda plesového výboru), Josef Šebánek (člen plesového výboru) a Milada Ježková (manželka hlídače tomboly) se objevili v celé řadě (nejen) Formanových snímků. Například Vostrčil si zahrál i ve filmech Svatba jako řemen (1966) nebo Páni kluci (1975), Šebánek v trilogii o Homolkových (1969, 1970, 1972) a Ježková v komediích Kulový blesk (1978) nebo Vesničko má středisková (1985). Prodavač piva u hořícího domu je Stanislav Dytrich, původní profesí číšník, který poté zazářil ve filmu Homolka a Tobolka (1972) jako vedoucí zotavovny Radost.

Forman uměl s neherci skvěle pracovat. Vždy jim vylíčil, co a jak mají ve scéně udělat a co zhruba říct a poté je to nechal zahrát jejich slovy. Fakt, že točili bez scénáře, podtrhl jejich spontaneitu a věrohodnost.

Jeden z nejlepších filmů čs. nové vlny uvidíte 2. srpna ve 20.15 na Televizi Seznam.

Související témata:

Reklama

Další články

Načítám