"Od devadesátých let se kinematografie výrazně změnila. Dnes budete rádi, když na film seženete čtyři miliony dolarů. Tehdy to šlo líp, v Hollywoodu si to mohli dovolit. Teď jsou peníze na streamingových platformách," míní dublinský rodák, držitel pěti oscarových nominací a autor filmů Moje levá noha, In America nebo Bratři.
"Vím, že všichni máte rádi Netflix, Amazon, Hulu a další streamovací platformy, ale já myslím, že ničí filmový průmysl a nepřinášejí příliš dobrého," uvedl, když v neděli přebíral výroční cenu Asociace českých filmových klubů. Nabídky od videoték ho tak nelákají, byť si uvědomuje, že mu to finančně i v tvůrčím smyslu slova škodí.
Umělec, který se často věnuje irským tématům, upřednostňuje lokální produkce. Z české tvorby je mu blízký Miloš Forman, váží si také Ivana Passera. "Passer byl opravdu báječný člověk, potkal jsem se s ním několikrát v Los Angeles," vzpomíná Sheridan na pražského rodáka, jenž zemřel předloni šestaosmdesátiletý.
"Když režírujete, musíte umět být netrpěliví při natáčení dlouhých scén a jindy naopak trpělivost projevovat, když to nejde jinak. Byť si to zdánlivě protiřečí. Je to řemeslo, které nejde shrnout do pár jednoduchých rad začínajícím," řekl Sheridan v diskusi moderované kritikem Pavlem Sladkým. "Chodil jsem na hodiny scenáristiky ke skvělému učiteli. Výtečně rozebíral filmy, ale občas mu uteklo to nejpodstatnější," zmínil. "Scénář filmu musí být přesný. Jedna stránka scénáře, to znamená okolo 400 slov, přijde na 200 tisíc dolarů, takže každé slovo stojí 500 dolarů," dodal později.
Řekl také, že momentálně píše scénář autobiografického filmu. "Uvědomil jsem si, že něco musím změnit, a tak jsem v tom scénáři pozměnil svoje dětství. Kdysi jsem býval milý, nevinný kluk, až se ze mě stalo egoistické monstrum. Ale musel jsem tu změnu udělat, aby diváci pochopili, jak se postava vyvíjí, abych na ni při natáčení sám nebyl moc fixovaný," uvedl. Jeho dosud nejosobnějším příběhem bylo In America z roku 2002 o Irech, kteří přijíždějí začít nový život v USA.
Jim Sheridan se koncem 40. let minulého století narodil do irské rodiny, jež ve svém dublinském domě provozovala penzion. "Spousta nájemníků se opíjela, poznal jsem díky tomu lidi z různých stránek. Když máte v baráku cizí lidi, zmizí hranice vaší vlastní rodiny. Můj otec byl pomyslně otcem i všech nájemníků. Neměli jsme moc peněz, ze všech mých známých jsem byl široko daleko první kluk, který se dostal na univerzitu," vzpomínal v Uherském Hradišti.
Budoucí režisér vystudoval angličtinu a dějiny, v 70. letech minulého století začínal jako divadelník a scenárista. Později odjel do Kanady a New Yorku, kde učil na soukromé Tisch School of the Arts, načež se koncem 80. let do Irska vrátil. "Hodně vycházím ze zloby a frustrace mých mladých let," říká dodnes.
Oceňovaného tvůrce zvala Letní filmová škola opakovaně. "Plní se nám sny, snažili jsme se pana Sheridana zvát už od roku 2009. Teď se to tedy konečně podařilo," konstatuje programový ředitel přehlídky Jan Jílek.
Sheridan debutoval roku 1989 životopisným dramatem Moje levá noha. Hlavní roli handicapovaného umělce v něm ztvárnil Daniel Day-Lewis, který za výkon získal svého prvního Oscara.
Mezi Sheridanovy další oceňované filmy patří drama Pastvina, životopisné Ve jménu otce nebo Boxer. Zatím naposledy dnes třiasedmdesátiletý autor natočil retrospektivně vyprávěné melodrama Tajný deník s herci Rooney Maraovou, Ericem Banou a Vanessou Redgraveovou v hlavních rolích. Minulý rok uvedl kriminální seriál podle skutečné události Vražda v Corku.
