O odstranění billboardu informovala na začátku týdne stránka Architektura 489. Ta si klade za cíl mapovat a upozorňovat na kvalitní československou architekturu z let 1948 až 1989, která má často nálepku „socialistická“.
To, že billboard zmizel, dnes potvrdil i náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.
 |
„Před pár měsíci vznikla petice, která žádala, aby billboard zmizel. To rozhodně podporujeme, reklama by nikdy neměla bránit výhledu na umělecká díla. Proto jsme se ve vedení města domluvili na tom, že smlouvu ukončíme,“ uvedl na Facebooku.
Samotnou petici založil Matouš Pudil. Ten stojí za stránkou PRGbrut, která se věnuje pražským brutalistním stavbám.
„Dvoustranné reklamní zařízení se nachází v těsné blízkosti hodnotné plastiky s názvem Rovnováha od sochaře Josefa Klimeše. Umělecké dílo je těsnou přítomností rozměrného billboardu znehodnoceno, jedná se přitom o cenný příklad užití surového betonu v sochařství,“ stojí v petici. Tu od jejího spuštění podepsaly přes tři tisíce lidí.
Nyní bude Rovnováha potřebovat citlivou kompletní opravu. Za třicet let, co u Barrandovského mostu stojí, se na ní podepsal nejenom čas, ale i lidé v podobě graffiti. „Na rekonstrukci bude potřeba sehnat dost peněz. Chystá se sbírka, o té vás budeme informovat,“ uvedla Architektura 489 na Facebooku.
Náročná realizace
Na webu Barranďák, který spravuje přímo město, se píše, že je betonová plastika z roku 1990 symbolem mostu. Socha má rozpětí 15 metrů a na výšku šest metrů. Celá hmota spočívá na soklu o ploše jen o málo větší než jeden čtvereční metr.
Na mostě měla původně být socha prezidenta Zápotockého. Z toho se nakonec sochař Klimeš díky architektovi mostu Karlu Filsakovi „vyzul“, jak sám uvádí na stránce Barranďák. Na té zároveň i popisuje, jak nápad vznikl a jak probíhala jeho realizace.
Stavbaři nabrali při opravách Barrandovského mostu 27 dní zpoždění |
„Ti architekti mi říkali, že nejtěžší u toho mostu je, aby unesl sám sebe. Ať po něm jede cokoliv – tanky, náklaďáky, to je bezvýznamný, poněvadž hmota toho mostu je tak mohutná, že je nutný, aby se ty oblouky samy unesly. Takže já jsem měl dojem, že je to taková rovnováha hmoty – zátěž a ta klenba, která to drží. A Rovnováha jsem to nazval, až když už to bylo hotový. V principu ale jde o jakousi rovnováhu, je to vyklenutý, zapuštěný do pilířů a tím je to samonosný,“ uvedl sochař.
Klimeš, který zemřel v roce 2018, vzpomínal také na náročnou technickou proceduru, jež provázela zapuštění plastiky do země. Problémem byla i samotná velikost sochy.
„Ti inženýři, a to se můžu trošku chlubit, říkali: ‚To nejde, to nelze udělat.‘ Já jsem říkal, tak já vám to předvedu,“ komentoval Klimeš instalaci sochy s tím, že nejtěžší bylo ji vyvážit, zvětšit původní model a vylít formu betonem.
„Komunisti psali, že to je mrhání materiálem, kterej je nedostatkovej. Opozice psala, že to je ‚bolševická megalománie‘. Čili oba tábory se shodly, že se to nemělo dělat. Pravda je, že v dnešní době by to nebylo možný udělat,“ popisuje paradoxní úděl díla jeho tvůrce.
