Vychází paměti hrdé Romky Olgy Fečové: Den byl pro mě krátkej

Po čtvrt století od vydání kultovních memoárů Eleny Lackové Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou vychází další autobiografický titul respektované romské osobnosti. Zachycuje svérázné obyvatele zmizelého světa tradičních osad, staroměstských pavlačí, dělnických kolonií a upřímně se dělí i o své názory a životní zkušenosti.

“Olgu jsme poznali jako skvělou vypravěčku, která uměla zaujmout posluchače tak, že zapomněli na čas. Takže když nám dala k přečtení své paměti, neváhali jsme,” uvedla pro zpravodajský server Romea.cz redaktorka nakladatelství Kher Lenka Jandáková, která společně s Janou Habrovcovou připravila knihu k vydání.

Ředitelka nakladatelství Radka Patočková upozorňuje na fakt, že je to první titul, který nabídli ke koedici, a to prestižnímu nakladatelství Paseka.

“Když se šéfeditor Jakub Sedláček s rukopisem seznámil a souhlasil, že knihu vydáme společnými silami, potvrdilo se naše tušení, že vzpomínky Olgy Fečové mohou zaujmout široké spektrum čtenářů,” dodal pro server Romea.cz Patočková.

Knihu vzpomínek ocenil i básník, prozaik, hudebník a žurnalista Jáchym Topol. „Spisovatelka Olga Fečová ve své fascinující kronice vede čtenáře do slovenských hor i do pražských činžáků. V jejím líčení ožívají docela obyčejní lidé i věhlasné osobnosti. A nezapře, že je z muzikantské rodiny: vypráví se stejnou bravurou, s jakou někdo dokáže rozeznít housle,“ uvedl Topol.

Olga Fečová (1942–2022) se narodila za války v romské osadě poblíž Humenného, vyrůstala však v centru stalinské Prahy. S maminkou rozsvěcovala na Karlově mostě plynové lampy, otci pomáhala v trafice, v sedmnácti pracovala ve sklárně v pohraničí. Její rodina totiž patřila mezi první poválečné přistěhovalce, kteří do Čech přicházeli za prací. Na půdorysu jejich zážitků tak vystupují kontury dosud málo poznaných dějin Romů v československém prostoru.

Autorčin příběh ukazuje pracovitost a odhodlání integrovat se, které museli tito příchozí v jim neznámém prostředí českých měst prokázat. Těžkostem, které ji potkaly na cestě získat pro romské děti lepší podmínky, nepřikládala mnoho pozornosti.

„Úžasná kniha. Žádá se mi citovat Václava Havla: ‚Život je radostná spoluúčast na zázraku bytí,‘ byť se občas odehrává v temných kulisách. Olga Fečová je ovšem dokáže prosvětlit nadějí,“ uvedl k vydání knihy Fedor Gál.

Jako malá během návratů na východní Slovensko zažívala rodovou pospolitost a atmosféru vypravěčských a hudebních sešlostí. Osvojila si i některé dovednosti romské léčitelky a především tradice a hodnoty svých předků, kterými se celý život řídila a předávala je dál, ať už jako asistentka pedagoga na nuselské základní škole, nebo jako vedoucí dětského souboru Čhavorikaňi luma (Dětský svět), který v 90. letech založila s dcerami a se svým mužem, legendárním hudebníkem Jozefem Fečem.

Ke vzdělání a hrdosti na romskou kulturu vedla i dospělé. Věnovala se emancipaci romských žen a sama šla ostatním příkladem. V šedesáti získala řidičské oprávnění, v 65 letech odmaturovala, začala malovat a literárně tvořit. Za celoživotní práci ve prospěch romské společnosti jí byla v roce 2016 udělena cena Roma Spirit.

Ida Kelarová vzpomíná na tuto zásadovou ženu s nezdolnou energií a vliv, který měla na ostatní

„Paní Olga byla úžasná umělkyně, pedagožka a v neposlední řadě krásný člověk. Tato romská ikona nám všem byla vzorem a její kniha zůstane poselstvím pro další a další generace jak Romů, tak Neromů,“ uvedla Kelarová.

Publikaci doplňují unikátní fotografie z autorčina archivu a doslov Zbyňka Andrše přehledně a v souvislostech shrnující historii Romů v Československu. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová opatřila knihu úvodním slovem. V něm mimo jiné připomíná, že se Olga Fečová toužila dožít sta let, aby stihla uskutečnit všechny své osobní ambice a plány.

„Své paměti si chtěla nadělit jako dárek k osmdesátinám. Těch se už bohužel nedožila. Svojí cestě však zůstala věrná až do konce – jak pro ni bylo typické, obdarovávala nás ostatní,“ řekla Jana Horváthová.