„Jsem proti sektorové dani, tedy kdy se na nějaký sektor uvalí dodatečná daň. Vážně ale debatujeme zavedení něčeho, co bych nazval jako válečnou daň,“ potvrdil Stanjura.
Poté popsal, jak by se tato daň z neočekávaného zisku lišila od daně sektorové: „Na úrovni vlády zvažujeme, že bychom takovou mimořádnou daň zavedli v okamžiku, kdy mají firmy mimořádné zisky nikoliv kvůli lepším službám, produktům či více zákazníkům, ale z důvodu vnějších okolností. To není sektorová daň.“
Zdražení o 63 procent pro nové zákazníky. Pražská energetika mění ceníky |
Rozhodnout by měl kabinet zhruba do 10. září. Stanjura nechtěl prozradit, kterých segmentů nebo firem by se daň mohla týkat. „Debaty nejsou uzavřené, tudíž nemohu být konkrétní. Dotkne se to jen velmi úzké skupiny firem,“ dodal ministr. V minulosti však naznačil, že by mohlo jít o energetický či bankovní sektor.
Vládní plán se ale příliš nepozdává opozici. Pokud by byla válečná daň zavedena u energetického sektoru, 1. místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček by to považoval za čirý populismus.
Nejbohatší ve vládě je Balaš. Pět ministrů majetkové přiznání nedodalo |
„Překvapuje mě to dvojnásob u vlády, která se tvářila, že je pravicová. Jestliže se jedná o neočekávaný zisk energetických společností, tak jde vlastně o tři firmy. Z nich jednou je ČEZ. Místo toho, aby si z něj vláda stáhla peníze, tak mu ještě peníze půjčuje, a k tomu chystá jeho zdanění, to je úplné panoptikum,“ kritizoval Havlíček.
Fiala nevyloučil daň z neočekávaného zisku. Penězi navíc by rád pomohl lidem |
S válečnou daní za daných podmínek nesouhlasí ani hnutí SPD. „Zvyšovat či zavádět nové daně bychom měli až v situacích, kdy už nám nezbyde nic jiného. Je tu mnoho jiných variant. SPD navrhuje takzvaný sociální tarif, tedy že by se energie prodávaly přímo českým firmám a nešly přes burzu v Lipsku, kde se ty neočekávané zisky tvoří,“ sdělil šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala.
